Porošenko žádá Západ o vojenskou podporu, Merkelová prosazuje diplomacii

Německá kancléřka Angela Merkelová odmítá vojenské řešení krize na Ukrajině. Během projevu na mnichovské bezpečnostní konferenci, kde se sešli vrcholní zástupci Ruska, Ukrajiny i dalších zemí, zdůraznila potřebu diplomatického usmíření, vojensky se podle ní problém vyřešit nedá. Naproti tomu ukrajinský prezident Petro Porošenko znovu požádal Západ o vojenskou podporu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na bezpečností konferenci v Mnichově. Porošenko ukazuje ruské pasy, které mají podle něj dokazovat působení ruských jednotek na Ukrajině

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na bezpečností konferenci v Mnichově. Porošenko ukazuje ruské pasy, které mají podle něj dokazovat působení ruských jednotek na Ukrajině | Zdroj: Reuters

Podle Merkelové je třeba brát v úvahu realitu. „Lépe vyzbrojená ukrajinská armáda neudělá na Putina takový dojem, aby si připustil vojenskou porážku,“ uvedla Merkelová.

Také však podotkla, že si není jistá, jestli rozhovory s Putinem povedou k mírovému řešení konfliktu. „Rozhodně ale stálo za to se o to pokusit, přinejmenším to dlužíme lidem na Ukrajině," dodala.

Merkelová považuje za důležité soustředit se nyní na finanční pomoc Ukrajině, na její obnovu a také na ekonomické sankce vůči Moskvě. Zdůraznila, že Rusko je vinné tím, že porušilo územní celistvost Ukrajiny. Evropa podle ní zažívá už rok a půl znejistění mezinárodního pořádku.

Merkelová dnes mluvila i na téma možných dodávek zbraní ukrajinské armádě. Odmítla to s tím, že v regionu je prý zbraní už dostatek.

Podobný postoj má třeba i Česká republika. „Dodávání zbraní, to bylo řečeno jasně, povede k dalšímu utrpení, dalším ztrátám na životech,“ vzkázal z Prahy český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Biden: Suverénní stát má právo si hledat spojence

O dodávky zbraní a vojenského vybavení ze Západu usiluje Kyjev, který poukazuje na to, že Rusové podobně pomáhají separatistům. Vrchní velitel vojsk NATO v Evropě Philip Breedlove tuto pomoc nevyloučil.

Spojené státy v Mnichově zastupoval viceprezident Joe Biden. Přímo o dodávkách zbraní nemluvil, uvedl však, že Spojené státy budou Ukrajinu nadále podporovat, aby se mohla sama bránit. „Suverénní stát má právo určit si vlastní budoucnost a má právo hledat si vlastní spojence,” řekl.

Biden ostře kritizoval Moskvu za její vměšování do ukrajinských záležitostí. Prezident Putin podle Bidena nedodržuje mírové dohody. „Měřme jeho slova konkrétními činy. Putin mnohokrát sliboval mír, ale místo toho dodával tanky, vojáky a zbraně,“ dodal Biden.

O urovnání konfliktu na Ukrajině už v pátek jednali německá kancléřka s francouzským prezidentem Francoisem Hollandem v Moskvě, kde je přijal ruský prezident Vladimir Putin.

Německá kancléřka Angela Merkelová na bezpečnostní konferenci v Mnichově | Foto: Reuters

Mírový plán Francie a Německa podle zákulisních informací počítá s vytvořením širokého demilitarizovaného pásma kolem frontové linie a s velkou mírou autonomie pro povstalecké oblasti. Ukrajinský prezident Petro Porošenko však v Mnichově zdůraznil, že Kyjev trvá na tom, aby se separatisté vrátili na linii určenou v dřívější dohodě o příměří z Minsku.

Od obnovení bojů přitom povstalci ovládli další území a i dnes na několika místech znovu zaútočili. Snaží se zejména získat kontrolu nad obklíčeným městem Debalceve, kde podle armády za posledních 24 hodin zemřelo nejméně pět vojáků.

Přestože z diplomatických rozhovorů posledních dní zatím nic jasného nevzešlo, podle předsedy Evropského parlamentu Martina Schulze je stále možné se dohodnout.

Navzdory snahám o diplomatické řešení ukrajinské krize se na východě země dál střílí

Číst článek

„Myslím, že německo-francouzská iniciativa je dobrá. Když je prezident Putin pozval k jednání, znamená to, že nic není ztraceno, ale na druhou stranu ani, že je vyhráno. Zatím čekáme, jaký bude výsledek, ale jednání budou ještě pokračovat, což také není špatný signál,“ poznamenal Schulz.

Rusko na bezpečnostní konferenci zastupuje ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten řekl, že Moskva chce stažení těžkých zbraní z východu Ukrajiny a stojí o zahájení přímých rozhovorů mezi Kyjevem a proruskými separatisty.

Celá krize na Ukrajině je podle Lavrova důsledkem politiky Západu po skončení studené války.

Ondřej Himmer, Pavel Polák, Eliška Malínská, kov, Zdeněk Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme