Posílená spolupráce v EU na rozvodovou legislativu

Deset států EU začne sjednocovat rozvodovou legislativu - Česko mezi nimi ale není, a to přesto, že jednotné rozvody byly jedním z témat českého předsednictví Radě EU.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie

Evropská unie | Foto: Emanuel Macoun

Podle serveru European Voice oznámí příští týden eurokomisařka pro spravedlnost, základní práva a občanství Viviane Redingová iniciativu deseti členských států EU, které chtějí navázat bližší spolupráci v oblasti rozvodové legislativy.

Původní návrh nařízení o použitelném právu pro rozvody byl předložen v roce 2006, ale téměř dva roky byl projednáván v Radě EU. Vzhledem k tomu, že se jedná o dokument z oblasti rodinného práva, je k jeho přijetí vyžadován jednomyslný souhlas všech členských států.

Nejvíce negativní postoj mělo, podle náměstka ministryně spravedlnosti Marka Ženíška, Švédsko. To za žádnou cenu nechtělo připustit, že by švédské orgány v rozhodování o rozvodu měly povinnost použít cizí právo.

"Jedinou možností, jak přijmout tento předpis, který malá skupina států odmítá ale většina ho požaduje, se ukázala být takzvaná posílená spolupráce," vysvětluje Ženíšek režim, při kterém opatření nepřijímá všech 27 států, ale pouze vybraný počet států.

Mechanismus posílené spolupráce

"Posílená spolupráce je v podstatě pojistka zemí, které se chtějí rychleji a dále integrovat, aby nebyly vydírány těmi ostatními zeměmi, které jsou v daném problému skeptičtější nebo opatnější," říká prezident Institutu pro evropskou politiku Europeum, David Král.

Mechanismus posílené spolupráce se vztahuje k veškerým oblastem, kde má Evropská unie pravomoci. S výjimkou oblastí, kde má výlučné pravomoci. Tam už jsou kompetence zcela předány Evropské unii.

Připojení České republiky

Česká republika zatím nepatří mezi deset států, které posílenou spolupráci budou požadovat. Zda se připojí později bude záležet na celé řadě faktorů.

Podle Davida Krále by se případ rozvodové legislativy mohl stát určitým precedentem. Tedy, že by se legislativa zavedla nejprve v malém měřítku a teprve potom se připojovaly další členské země.

"Praktické zkušenosti s posílenou spoluprácí ještě nejsou, ale ten mechanismus existuje v jiných podobách. Na stejném principu je vlastně založen Schengenský prostor a Eurozóna," dodává David Král.

Martin Křížek, Zuzana Walterová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme