Poslance Evropského parlamentu začali volit v Nizozemsku a Británii
První dvě země Evropské unie začaly volit poslance Evropského parlamentu. Ráno se začalo hlasovat v Nizozemsku a ve Velké Británii. Britové vybírají 72 poslance a Nizozemci 25 svých zástupců. U nás se začne hlasovat v pátek odpoledne. Celkem zasedne v novém Evropském parlamentu 736 poslanců, tedy méně, než v tom předchozím. Snižování počtu členů tohoto sboru předpokládala nejen Lisabonská smlouva, ale i ještě dnes platná dohoda z Nice.
Nizozemci vybírají 25 evropských poslanců. Své kandidáty vyslalo do voleb 17 politických stran a hnutí. Kromě toho, kdo se dostane do europarlamentu, se také čeká na výsledek Strany pro Svobodu extrémně nacionalistického poslance Geerta Wilderse. Nespokojenost Nizozemců s vládní imigrační politikou by mohla této straně přidat na popularitě.
Poslední údaje z Nizozemska zatím napovídají, že by volební účast mohla být o něco málo vyšší, než při posledních volbách europoslanců před pěti lety. V roce 2004 se hlasování o poslancích europarlamentu zúčastnilo 39 procent voličů. Dnes v polovině volebního dne přišlo hlasovat o jedno procento voličů víc, než za stejný časový úsek při posledních eurovolbách.
Letos přišla některá města s pobídkami pro voliče, aby je přiměla hlasovat. Například ve dvousettisícovém Eindhovenu radnice vypravila speciální hlasovací autobus, který objíždí univerzitní campusy a veřejná místa. Umožňuje tak lidem hlasovat tam, kde právě jsou.
Autorka projektu pojízdné hlasovací místnosti Leanne Bultenová nevěří, že letos bude volební účast nějak výrazně vyšší. Radnice se ale zaměřila hlavně na mladé voliče. Do volebního autobusu přicházejí právě studenti a mladí lidé spěchající do práce. Paní Leanne si ale není jistá, jestli se stejný trend udrží i jinde v Nizozemsku.
Například 21letá studentka Jojane se rozhodla nevolit. Je prý moc mladá a nevyzná se vůbec ve velkém množství uchazečů o křesla europoslanců. Číšník Bart je zase zklamaný nizozemskými politiky, kteří se snaží protlačit do Evropského parlamentu. Je jich podle jeho názoru moc a on sám tedy nebude volit nikoho.
Hlasování pokračuje v Nizozemsku až do 21 hodin. Brzy potom se mají objevit první odhady výsledků voleb. Nizozemsko tak nečeká až na neděli, kdy skončí hlasování ve všech členských státech Unie.
Britové mohou odevzdávat své hlasy od sedmi ráno do deseti hodin večer a rozhodnou tak o 72 poslancích, kteří je budou zastupovat v Evropském parlamentu. V Anglii jsou navíc ještě volby do místních samospráv. Očekávaná účast se má pohybovat od 28 do 45 procent.
Britská kampaň se soustředila víc na vnitropolitické problémy, než na společné evropské otázky. Britové hlasují ve stínu skandálu kolem pochybných poslaneckých výdajů, který vyvolal v době hluboké ekonomické krize pobouření voličů.
Dnešní volby navíc poznamenala i rezignace druhé ministryně z vlády premiéra Gordona Browna ve dvou dnech. Vůdce opozičních konzervativců David Cameron premiéra opětovně vyzval, aby vypsal všeobecné volby. Očekává se, že vládnoucí Labouristická strana prohraje jak evropské tak souběžné místní volby.
Maratón hlasování v eurovolbách skončí v neděli večer v Itálii a v Polsku. Teprve pak se začnou sčítat výsledky. Volební místnosti v České republice se otevřou zítra odpoledne. Na závěr předvolební kampaně se k ní vyjádřil v rozhovoru pro Radiožurnál prezident republiky Václav Klaus, který kritizoval její agresivitu.
Prezidentovi vadí především to, že předvolební období se omezilo na souboj dvou stran - ODS a ČSSD. Politici pak podle Klause dostatečně nevysvětlili smysl voleb do Evropského parlamentu.
Přečtěte si také:
Volby do Evropského parlamentu se blíží - 1. část
K čemu jsou dobré stranické kluby v Evropském parlamentu?
Evropský parlament a nabývání nových pravomocí - 2. část
Podle Václava Klause jsou eurovolby zbytečné
Prezident Klaus kritizuje vyhrocenou předvolební kampaň
Proč je o eurovolby malý zájem?
Volby do Evropského parlamentu: Podle čeho se rozhodovat?
