Poslední americký veterán z 1. světové války bojuje za pomník padlým
Washington nemá důstojný pomník vojákům z 1. světové války. Soudí to aspoň nevládní Nadace pro památník, která bojuje za to, aby se to změnilo. A jejím hlavním esem je poslední žijící veterán který za Spojené státy v Evropě v 1. světovém konfliktu bojoval.
Takový typický důchodce si užívá odpočinku a vzpomíná na staré dobré časy. Ne tak Frank Buckles ročník 1901. V tomhle týdnu vyrazil ze své farmy v Západní Virgínii do Washingtonu, aby řekl zákonodárcům, co si myslí. Co na tom, že ho museli vézt na vozíku? Jeho slovo má váhu. Když mu bylo 16, vemluvil se do armády. Byl sice moc mladý, jenže při náboru si na věku přidal a prošlo mu to. Narukoval a sloužil v Anglii a Francii. Jezdil se sanitkou a později na motocyklu u zdravotnické služby. Po válce v roce 1919 eskortoval Němce z Francie zpátky do rodné země.
Vít Pohanka popisuje úsilí mohykána z 1. světové války o pomník padlým druhům ve zvbrani
Válečná dobrodružství Franka Bucklese tím neskončila. V době vypuknutí bojů mezi Japonskem a Spojenými státy v roce 1941 pracoval na Filípínách pro zásilkovou společnost. Jako civilista. Jenže po obsazení ostrovů ho stejně jako ostatní Američany Japonci zajali a tři roky strávil v zajetí. Trpěl podvýživou a nemocí beriberi. I z toho se ale po osvobození dostal, koupil farmu v Západní Virgínii, oženil se a založil rodinu. Na farmě žije dodnes v péči své dcery.
Teď vytáhnul poslední žijící veterán bojů na západní frontě znovu do boje: aby pomohl Nadaci pro památník 1. světové války při slyšení senátního výboru pro národní parky. Jde o to, že ve Washingtonu najdete památníky všem významným konfliktům, jen tomu prvnímu světového rozměru ne. Přesněji řečeno, v parku na národním Mallu je sice jeden maličký a značné zanedbaný památník, ale ten vystavělo hlavní město jen svým občanům, kteří v Evropě v letech 1917 až 18 padli. Nadaci jde o to, aby se vybudoval důstojný Národní stánek, kde by se padlí a veteráni z té doby připomínali. Finance shání nadace sama, ale aby památník získal status Národního parku jako ty ostatní, musí schválit Kongres příslušnou legislativu.
Frank Buckles v Senátu prohlásil, že považuje památník za skvělou myšlenku. Moc slov to nebylo, i tak se stal 108letý veterán celebritou dne a jeho fotografie přinesly agentury i všechny významné deníky. Frankova přímluva může být klíčová. Nadace má totiž konkurenci: stát Missouri by chtěl získat stejný status pro už existující Liberty Memorial v Kansas City.
Bez ohledu na výsledek rozhodování v Kongresu je jisté jedno: Frank Buckles získal svou přítomností kauze chybějícího památníku ve Washingtonu obrovskou publicitu.
