Poslední start Discovery je sladkobolným momentem, říká odbornice na kosmonautiku

Na floridském Mysu Canaveral se naposled připravuje ke startu americký raketoplán Discovery - historicky první vesmírné plavidlo schopné opakovaných letů na oběžnou dráhu. Raketoplán má dnes ukončit třicetiletou éru, která bez nadsázky změnila pravidla dobývání vesmíru. Poslední start budou odborníci i amatérští nadšenci po celém světě prožívat se smíšenými pocity.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé sledují na mysu Canaveral přípravy na poslední start raketoplánu Discovery

Lidé sledují na mysu Canaveral přípravy na poslední start raketoplánu Discovery | Foto: AFP

Už 132krát se z Kennedyho vesmírného střediska za burácení raketových motorů začal pomalu zvedat kolos zvaný raketoplán. Doktorka Valery Nealová je kurátorkou expozice těchto vesmírných plavidel v Národním muzeu letectví a kosmonautiky ve Washingtonu. Zasvětila jim celou svou dřívější akademickou dráhu a publikační činnost.

„První start raketoplánu, který jsem viděla na vlastní oči, byla Columbia v roce 1983. Víte, já se živím psaním a jako editorka. Ale tenkrát mi úplně došla slova. Při pohledu na startující raketoplán mě napadlo jediné slovo: vow!,“ přiblížila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Historii raketoplánů přiblížil v Ranním Radiožurnálu washingtonský zpravodaj ČRo Vít Pohanka.

Američané postavili celkem 6 raketoplánů. První byl Enterprise a byl určený jen pro zkoušky v atmosféře. Pět dalších - Columbia, Challenger, Discovery, Atlantis a Endeavour - opakovaně vynášely do vesmíru pěti až osmi členné posádky astronautů.

„Pro let raketoplánem bylo vycvičených 258 nových amerických astronautů. A pak asi stovka dalších z Evropské vesmírné agentury, Kanady, Japonska a Ruska. Celkem tak myslím raketoplány vynesly na oběžnou dráhu asi 800 lidí,“ uvedla.

„Někteří astronauti letěli víckrát, takže nešlo o stejný počet jednotlivých osob. Když vezmete v úvahu, že jedna malá flotila nesmírně komplikovaných zařízení dokázala dopravit do vesmíru a zpátky tolik lidí, je to určitě pozoruhodné,“ dodala.

Dvě tragédie

Dvakrát poznamenala let raketoplánu tragédie. V roce 1986 krátce po startu explodoval Challenger v přímém přenosu a doslova na dohled blízkých sedmičlenné posádky, kteří vzlet sledovali přímo na Mysu Caneveral.

V roce 2003 se raketoplán Columbia rozpadl při návratu na Zem.

„Ty dvě tragédie nám připomněly, že lety do vesmíru nejsou rutina. Každý z nich je jedinečným experimentem,“ řekla doktorka Nealová.

Poslední start

I přes dvě havárie byl ale podle ní program raketoplánů NASA nezpochybnitelným úspěchem. A dnešní poslední start bude početná komunita odborníků i amatérských nadšenců po celém světě prožívat se smíšenými pocity.

„Poslední start raketoplánu je pro nás dojemným, možná i sladkobolným momentem, protože jejich éra trvala tak dlouho. 30 let není krátká doba a v NASA je mnoho lidí, kteří jim zasvětili kariéru. Takže určitě cítíme tak trochu smutek, že to už končí, ale také pocit uspokojení, protože raketoplány splnily úkol, pro který byly určené,“ přiblížila.

„Chci si vychutnat ten okamžik. Prožít všemi smysly ten zvuk a naprosto jedinečný pocit. Tak abych si ho navždycky vryla do paměti,“ řekla Radiožurnálu těsně před odletem na Floridu doktorka Valery Nealová. Poslední vzlet raketoplánu bude sledovat přímo na místě.

Vít Pohanka, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme