Poslední start raketoplánu Atlantis je kvůli počasí nejistý
Odpoledne našeho času má na svou poslední cestu do vesmíru odstartovat americký raketoplán Atlantis. Na palubu Mezinárodní vesmírné stanice má dopravit zásoby a náhradní díly nezbytné pro její provoz. Plánovaný termín vzletu ale komplikuje špatné počasí.
NASA zatím pokračuje s odpočítáváním času do zážehu motorů. Naděje, že Atlantis odstartuje podle plánu, je asi třetinová. Jestli to nevyjde dnes, je další příležitost zítra. Když se neodstartuje v sobotu, bude možnost v neděli. Ani na víkend ale nepředpovídají meteorologové příznivé počasí.
Jaký scénář má americký vesmírný úřad připravený pro případ, že nebudou dobré podmínky pro start ani v neděli, zatím není známé. Odklady startu raketoplánu nejsou vzácností. Tentokrát ale mohou potrápit hlavně několik stovek tisíc lidí, kteří chtějí poslední start raketoplánu vidět na vlastní oči, a proto se sjeli z celé Ameriky na mys Canaveral a do blízkého okolí.
„I kdyby nepršelo a nebyla bouřka nad kosmodromem, raketoplán by mohl prolétat oblačností, kde by byl déšť. Při té rychlosti by mohl poškodit citlivý obal raketoplánu,“ vysvětlil obavy z počasí, které komplikuje start posledního letu tradičního raketoplánového programu NASA, odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.
I když nad Floridou panuje nevlídné počasí - místo startu ohrožují bouřky, v osm hodin začalo plnění nádrží palivem, posádka je zhruba od tříčtvrtě na sedm vzhůru, ve dvanáct je v plánu meteorologický brífink posádky, tam se uvidí, co bude dál.
Pokud by dnes počasí nedovolilo plánovaný start, scénář by byl následující. „Na sobotu je odhad špatného počasí 60 procent a na neděli 40 procent. Celý další týden od pondělka do pátku raketoplán startovat nemůže, protože kosmodrom na Floridě si zabookovali vojenští letci s raketou Delta 4, která má vynést novou družici pro systém GPS,“ popsal další rozvrh na mysu Canaveral Antonín Vítek z akademie věd.
Podle odborníka na kosmonautiku Tomáše Přibyla odložení startu rozhodně neohrozí provoz na vesmírné stanici.: „Mise má připravit stanici na dobu po raketoplánech, neveze kritické zásoby, ale zásoby na druhou polovinu příštího roku a náhradní díly, které bude stanice potřebovat do roku 2020.“
Nejistá je i budoucnost raketoplánového programu
Co bude dál, se uvidí i s celým raketoplánovým programem NASA. „Jsme stále lídrem v průzkumu vesmíru, ale upřímně, tlačil jsem NASA do toho, aby svoji misi přepracovala. Raketoplány dokázaly spoustu věcí na nízké oběžné dráze – třeba různé experimenty, vybudování mezinárodní vesmírné stanice," řekl prezident Spojených států Barack Obama.
Amerika teď podle něj potřebuje další technologický průlom. „Pro cesty do vesmíru stále používáme stejný model, jaký jsme používali před 30, 40 lety. Než abychom dělali stále tytéž věci, zainvestujme do nových technologií, které umožní cestovat do vesmíru rychleji, aby lety mohly trvat déle,“ prohlásil Obama.
Raketoplány byly podle něj technologickým zázrakem minulého století, jejich nástupce ale v dohledné době půjde těžko nahradit: „Čtyři firmy se teď snaží vyvinout pro NASA pilotovanou loď. Pouze jediný Dream Chaser je jakýsi miniraketoplán. Neumí tolik, co klasické raketoplány, nejbližší možný termín je 2016,“ popsal Vítek.
Americká administrativa předpokládá, že vyklidí nízkou oběžnou dráhu a že už nebude dělat „drožkáře“ a vozit lidi a náklad na kosmickou stanici, ale to by měli zajišťovat lety soukromých společností. NASA se pak chce věnovat skutečnému průzkumu, dobývání vesmíru, náročnějším letům do velkých dálek.
Podle Antonína Vítka zůstávají Spojené státy alespoň v oblasti výzkumu vesmíru a průzkumu planet sluneční soustavy jednoznačně vepředu. „Na kahánku má ale další významný astronomický projekt – dalekohled Jamese Webba, na který chce Kongres škrtnout peníze,“ upozornil Vítek.
Přibyl jmenuje další plány, které NASA v návaznosti na vůli a finanční možnosti americké administrativy, připravuje: „V oblasti bezpilotní kosmonautiky je to odklon od meziplanetárních letů a výrazný důraz na dálkový průzkum země a na využívání kosmonautiky pro pozemské účely. V oblasti pilotované kosmonautiky to je využití kosmické stanice, která je letos konečně dokončena. Pak, až to peníze dovolí, i lety za oběžnou dráhu země – k asteroidům, na oběžnou dráhu Marsu.“
Ředitel NASA má dnes oznámit zahájení vývoje nové superrakety o nosnosti 130 tun nákladu, která by měla zhruba za 10 let podobné mise lidí do hlubin vesmíru.