Posselt: Výjimka znamená lidská práva druhé kategorie
Po dohodě o výjimce z Listiny základních práv Evropské unie, součásti Lisabonské smlouvy, kterou požadoval český prezident Václav Klaus, přicházejí první reakce z jednotlivých evropských zemí. Jsou různé. Například mluvčí sudetských Němců vyčítá představitelům evropských států a vlád morální selhání ve věci takzvaných Benešových dekretů.
Podle mluvčího sudetských Němců Bernda Posselta je současně usnesení bruselského summitu o výjimce pro Česko jen zdánlivým ústupkem prezidentu Václavu Klausovi.
Mluvčí Posselt totiž předpovídá, že výjimka z Listiny základních práv EU uškodí především obyvatelům České republiky, kteří se prý stanou součástí ,zóny, kde platí lidská práva druhé kategorie'.
O kladné reakci Maďarska na výjimku z Lisabonské smlouvy pro naší republiku informoval ve vysílání Rádia Česko spolupracovník v Budapešti Gregor Martin Papuczek
Europoslanec za bavorskou CSU si pochvaluje, že se vládám v Berlíně, Vídni a Budapešti podařilo zabránit tomu, aby český dodatek k Lisabonské smlouvě obsahoval výslovnou zmínku o Benešových dekretech.
Současně šéfům států a vlád sedmadvacítky vyčetl morální selhání ve věci dekretů. Posselt kritizuje, že nikdo ani slůvkem nezalitoval osudu Evropanů, kteří byli po válce zbaveni práv a vyhnáni ze svých domovů.
"Právní postavení sudetských Němců se nezměnilo ani o milimetr," zdůraznil závěrem nejvyšší politický představitel vysídlenců z bývalého Československa.
Podle Fredrika Reinfeldta, premiéra v současnosti Unii předsedajícího Švédska, uspokojuje zmíněná forma výjimky i Slovensko, Rakousko nebo Maďarsko.
"Mohli jsme dospět k tomuto závěru způsobem, který vyhovoval také sousedícím státům. Prohlásili jsme společně, že toto řešení, které jsme odsouhlasili pro Českou republiku, nemá žádný právní dopad na tyto země," řekl Reinfeld.
Reakci Maďarska na výjimku z Lisabonské smlouvy pro Česko shrnul spolupracovník Českého rozhlasu v Budapešti Gregor Martin Papuczek s tím, že maďarský premiér dohodu přivítal, protože se v tomto dodatku nebude mluvit o takzvaných Benešových dekretech.
Po poskytnutí výjimky z Lisabonské smlouvy Česku se v Bruselu sešla demonstrace na podporu Václava Klause. S českými vlajkami na násadách od smetáků a transparenty postávalo nedaleko sídla Rady Evropské unie 15 dospělých a 3 děti. Na transparentech vyzývali českého prezidenta, aby nepodepisoval Lisabonskou smlouvu. Všichni demonstranti byli britské národnosti.
Podle europoslance za frakci Evropa Svobody a Demokracie Nigela Farage, který demonstraci vedl, by mohl Václav Klaus vyčkávat s podpisem až do případného britského referenda o Lisabonské smlouvě. To by se mohlo konat, pokud Konzervativní strana vyhraje příští rok na jaře volby.
Reakce ODS a ČSSD
Zhoršení práv českých občanů se obává i česká sociální demokracie. Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka může být výjimka z Lisabonské smlouvy pro Čechy škodlivá a ve svých důsledcích může naopak znamenat omezení práv českých občanů:
O české výjimce z Lisabonské smlouvy mluvili na Rádiu Česko místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek a senátor za ODS Alexandr Vondra.
"Vyřazení listiny základních práv může mít dopad v oblasti, kde jsou například sociální práva. Bude snížena ochrana českých občanů, kteří se například nebudou moci dovolávat Evropského soudu pro lidská práva v Lucemburku, aby situaci posoudil."
Podle bývalého ministra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry se ale občané nemají čeho bát: "Občané se doteď mohli a i nadále budou moci dovolávat svých práv například u Evropského soudu pro lidská práva."
"Já jsem osobně rád, že prezident slíbil, že Lisabonskou smlouvu podepíše. Pokud jde o práva, tak si myslím, že jsou dostatečně garantována v českém ústavním systému," dodává Vondra.
