Potlesk fanoušků Rapidu Vídeň prozatím nerozšíří seznam UNESCO
Normální fotbalový zápas trvá devadesát minut plus nějaké to nastavení. Fanoušci vídeňského Rapidu ale odpočítávají hlavně poslední čtvrthodinu. V 75. minutě utkání totiž na vídeňském stadionu začíná pravidelný rituál, který má dlouhou tradici a který usiluje o zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Fanoušci s rukama nad hlavou a temným hučením sledují velkoplošný ukazatel časomíry. Když naskočí 75. minuta, začne na stadionu ve vídeňské čtvrti Hütteldorf s železnou pravidelností hurónský potlesk.
„Je to rituál, který nemají nikde jinde na světě. Jenom ve švýcarském Bernu jeden klub odzpívává poslední čtvrthodinu speciální písničku, ale tleská se jenom u nás v Rapidu. Proto jsme usilovali o zápis na seznam UNESCO v kategorii nehmotné dědictví.“
„Myslíme si, že naše takzvaná ‚čtvrthodinka‘ má parametry na to, aby na seznamu byla. Bohužel ,komise nakonec rozhodla jinak,“ vysvětluje kurátor muzea Rapidu Vídeň a fotbalový publicista Domenico Madono.
Zároveň také prozrazuje, že fanouškům Rapidu to s UNESCO zatím nevyšlo. Kde jsou kořeny téhle tradice?
„Počátky najdeme už před rokem 1920. Už z té doby máme novinové záznamy upozorňující na to, že Rapid Vídeň je silný hlavně v závěrečných minutách zápasu, kdy převyšuje soupeře, dává góly a nezřídka i otáčí skóre. To, že se poslední čtvrthodina ohlašuje potleskem, se objevilo někdy ve 20. letech.“
Rytmický potlesk má pevně daný začátek, 75. minutu zápasu. Je jedno, jestli Rapid zrovna prohrává, a nebo vede o pět gólů. Tleská se vždycky a potlesk trvá asi tři minuty. Fanoušci Rapidu samozřejmě nepochybují o tom, že rituál funguje a že právě díky němu dokázal Rapid tolikrát vyhrát v poslední chvíli zápasu.
A co se týká zápisu na seznam UNESCO, letos to nevyšlo, ale v budoucnu, kdo ví? Rakušané jsou na kuriózní záznamy v seznamu skutečnými odborníky. Několik rakouských spolkových zemí si například nechalo touto světovou organizací uznat tradiční umění vyprávět pohádky.
