Potomci Židů žádají kvůli brexitu o pasy v Německu a Rakousku

Červnové referendum ve Spojeném království přineslo trvalou bolest hlavy pasovým oddělením hned několika států. Řada Britů žádá o irský cestovní doklad, někteří Východoevropané žijící v Británii se zajímají právě o pas britský, a zajímavý krok se rozhodly podniknout i desítky příslušníků židovské komunity. Zvažují žádost o pas v Německu nebo Rakousku, odkud jejich předci uprchli před Hitlerem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Londýně demonstrovaly tisíce lidí proti brexitu | Zdroj: Reuters

Článek 116, odstavec 2, německé ústavy říká, že osoby perzekuované nacisty, které v letech 1933 až 1945 přišly o německé občanství, na něj mají znovu nárok, podobně jako jejich potomci.

Německá ambasáda v Londýně přijala za první čtyři měsíce po referendu 400 dotazů na tuhle proceduru a přijala stovku konkrétních žádostí. Za celý loňský rok to přitom bylo jen 20 dotazů.

Brexit má schválený časový plán. Vláda ale musí Dolní sněmovně představit plány pro odchod z EU

Číst článek

Německý nebo rakouský pas otevírá dveře k možnosti svobodně cestovat, žít nebo pracovat ve zbylých 27 členských zemích Evropské unie, přičemž brexit právě tyto dveře zavírá. Tahle vidina dává některým potomkům židovských uprchlíků před nacismem částečně zapomenout na hrůzy holocaustu.

Michael Newman, šéf Asociace židovských uprchlíků (AJR), který sám o německý pas zažádal, připouští, že to pro řadu Židů v Británii je psychický problém.

„Šok z brexitu byl ale tak velký, že odstranil nepřátelství několika generací vůči Němcům,“ řekl deníku The Guardian další z členů židovské komunity.

Řada žadatelů o německý pas přitom hodlá i nadále žít v Británii, což se týká třeba londýnské rabínky a členky Sněmovny lordů Julie Neubergerové.

Brexit by neměl ohrožovat svobodný pohyb po Evropě, říká Hollande

Číst článek

Někteří britští Židé s německými nebo rakouskými kořeny ale tvrdí, že by se jejich předci obraceli v hrobě, kdyby věděli, že jejich potomci žádají o pas zemí, které jim kdysi taky ublížily. V této souvislosti se zmiňuje argument nevděku nebo přímo zrady Británie, která židovským uprchlíkům poskytla druhý domov.

„Myšlenka, že bych hledal pomoc nebo útočiště v zemi, která zavraždila mé příbuzné, mě naprosto šokuje,“ tvrdí Harry Heber z rakouského Innsbrucku, který dorazil do Anglie coby sedmiletý v roce 1938.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme