Některé země přístup k potratům zpřísňují, jiné uvolňují. Velký přehled evropské interrupční politiky

Podpora pro přístup k legálním interrupcím v pražských ulicích | Foto: Petr Topič / MAFRA / Profimedia

Nalije zrušení federálního práva na interrupci ve Spojených státech novou krev do žil snahám omezovat potraty i v Evropě? Kromě obecně známého případu Polska totiž dochází ke zpřísňování například i v Itálii nebo Chorvatsku. Nemusí ale jít o změnu zákonů, úřady často podporované církví mohou používat i jiné nástroje. Případy Španělska, Irska či Gibraltaru ale naznačují, že je v Evropě i druhý směr – státy, které potratové podmínky uvolňují.

Tento článek je více než rok starý.

Evropa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Standardem, do kdy evropské země nejčastěji povolují potrat, je lhůta 12 týdnů těhotenství. Například ve Velké Británii, Nizozemsku či na Islandu jde až o dvojnásobné období. Ve vážných případech ale většina zemí umělé přerušení těhotenství umožňuje i později, například při znásilnění nebo ohrožení života matky nebo plodu.

Americký šok z konce práva na potrat: demonstrace, ovace i otázky, co bude dál

Číst článek

Obecně se dá říci, že nejliberálnější přístup k otázkám interrupcí si zachovaly severské a východoevropské země. První z důvodu raného rozvoje hnutí za ženská práva, druhá skupina zemí čerpá z často velmi pokrokové potratové legislativy komunistických režimů.

Veřejnou debatou hýbou v posledních měsících zejména zprávy z USA, v evropském kontextu pak zpřísňování v Polsku. Rozhodně to ale nejsou jediné případy zpřísňování přístupu k potratům, jak ve velkém evropském analytickým přehledu ilustruje server iROZHLAS.cz.

„Sledujeme znepokojující nárůst ultra-konzervatismu. Nejen ve Spojených státech, ale i Evropě… což pravděpodobně povede k velkým útokům na těžce vydobytá práva, počínaje potraty,“ říká například senátorka Alessandra Maiorino z italského Hnutí pěti hvězd. A právě její země je jednou z těch, které míří cestou překážek.

Česká praxe

Na začátek krátce o situaci v tuzemsku. Česká republika výrazně nevystupuje z evropského průměru a řadí se spíš k liberálnějším zemím.

Na žádost matky lze ukončit těhotenství do 12. týdne, v případě doporučení od lékaře pak do 24. týdne a v případě závažných problémů s plodem či zdravotních obtíží ženy kdykoliv během těhotenství. Původní zákon z roku 1957 byl novelizován v roce 1986.

Počet interrupcí dlouhodobě klesá. Poslední dostupná data jsou dostupná zatím pro rok 2020, kdy bylo v Česku provedeno necelých 17 tisíc potratů, přičemž o deset let dříve jich bylo zhruba 24 tisíc.

Zatím poslední průzkum veřejného mínění na toto téma agentury CVVM z května 2019 ukázal, že právo ženy rozhodnout o přerušení svého těhotenství podporuje 68 % Čechů a pro zákaz interrupcí jsou jen 3 %.

Názory Čechů na interrupce, CVVM 2019 | Zdroj: CVVM

Jak vyplývá z nedávné ankety serveru iROZHLAS.cz mezi sněmovními stranami, nikdo z oslovených nechce současnou českou legislativu měnit. Ani zpřísňovat, ani liberalizovat.

Nahoru ↑

Nekompromisní Polsko

V sousedním a silně katolickém Polsku jde o zcela jiný příběh. Situace kolem potratové politiky se vyhrotila na podzim 2020, kdy vláda fakticky interrupce zakázala. Reagovala tak na verdikt ústavního soudu, který rozhodl, že potraty odporují ústavě, a to i v případě těžkého poškození plodu, který tudíž matka musí donosit. Legálně je lze provádět pouze v případech znásilnění nebo ohrožení života matky.

V Polsku od roku 2015 vládne národně konzervativní vláda Práva a spravedlnosti (PiS), jejíž nominanti ovládají i ústavní soud.

Zákaz legálních potratů v zemi vyvolal rozsáhlé demonstrace, které byly největší od pádu komunismu, a to i když ve světě probíhala druhá vlna epidemie koronaviru.

Desítky tisíc Polek a Poláků se v neděli zúčastnily nepovolených demonstrací za práva žen na potrat | Foto: Adam Stepien | Zdroj: Reuters

Před několika měsíci polskou veřejností interrupce opět zásadně zahýbaly. Šlo o případ Isabely S., která zemřela na následky septického šoku ve 22. týdnu těhotenství. Její plod byl vážně poškozený, na potrat nárok neměla.

Podobným případem krátce poté byla i sedmatřicetiletá Agnieszka T., jíž nebyl potrat umožněn, přestože plody dvojčat přímo ohrožovaly její život.

V polské Čenstochové zemřela sedmatřicetiletá žena, které lékaři neprovedli potrat, přestože plod zřejmě přímo ohrožoval život matky (na snímku, který žena drží v rukou) | Foto: Beata Zawrzel/NurPhoto | Zdroj: Reuters

Do roku 2020 platilo, že Polky mohly podstoupit umělé přerušení těhotenství v důsledku znásilnění či incestu, když ohrožovalo život matky nebo když lékaři zjistili těžké, nezvratné a nevyléčitelné poškození plodu.

Od té doby, co začala platit nová legislativa, je prakticky nemožné se potratu domoci, jak ostatně ukazuje zmíněný případ Agnieszky T. Dokonce už se objevují i případy toho, kdy lékaři odmítají předepisovat i antikoncepci.

„Vše nyní probíhá mimo systém. Před tímto rozhodnutím bylo v Polsku 1 100 legálních potratů ročně. Naproti tomu ročně dojde až k 100 tisícům potratů, které jsou poskytovány mimo systém veřejného zdravotnictví,“ popsala před rokem pro iROZHLAS.cz advokátka a aktivistka Marta Lempart, která bojuje za legalizaci interrupcí v Polsku.

Bojuje za potraty, čelí výhrůžkám. ‚Jako v Argentině, musíme pokořit církev,‘ říká polská advokátka

Číst článek

V souvislosti s restriktivním polským zákonem tak v posledních letech dochází k fenoménu často označovaném jako „potratová turistika“. Nejde však o nic příjemného, jak by z názvu mohlo vyplývat. Polské ženy za interrupcí vyjíždějí do sousedních zemí – Německa, Švédska, Slovenska či Česka – a potraty podstupují tam.

Paradoxní však je, že za komunistické vlády měla Polská lidová republika natolik liberální potratové zákony, že do země kvůli umělému přerušení těhotenství cestovaly naopak například Švédky.

V Česku pomoc Polkám zprostředkovává organizace Ciocia Czesia (Teta Češka), ale poskytování interrupcí samoplátkyním ze zahraničí v tuzemsku probíhá v právním vakuu, na některých klinikách k nim dochází, jinde ne.

Podle právního výkladu České lékařské komory jsou totiž v Česku potraty pro cizinky zakázané. S tímto výkladem nesouhlasí ministerstvo zdravotnictví nebo Kancelář veřejného ochránce práv, podle kterých jsou interrupce pro občanky ze zemí Evropské unie v Česku legální, jak dříve popsal server iROZHLAS.cz.

Na konci loňského roku se v polském Sejmu dokonce objevil návrh na úplný zákaz potratů, ten byl však příliš radikální i pro konzervativní vládní většinu.

Podobně jako v Česku ale i v Polsku platí, že v případě nelegálně prováděných potratů není nikdy následně stíhaná matka. V krajním případě až desetiletý trest vězení hrozí tomu, kdo potrat provede, kdo k němu ženu navádí či pomůže získat potratové pilulky.

To vše probíhá v zemi, kde podle nedávného průzkumu společnosti IBRiS až 62 % Poláků podporuje naopak liberalizaci potratového zákona.

Rok po černém protestu proti úplnému zákazu potratů a jejich kriminalizaci se v desítkách měst znovu protestovalo | Foto: Kacper Pempel | Zdroj: Reuters

A tvrdý polský přístup k potratům se dostal na přetřes i v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky, kteří do Polska utíkali před postupujícími ruskými vojsky. Ukrajinské ženy v sousední zemi narazily, jelikož ve své vlasti mohou přerušení těhotenství podstoupit v prvních 12 týdnech.

Nahoru ↑

Slovensko – snahy o zpřísnění

Další ze sousedních zemí, kde má katolická církev velký vliv na politiku, je Slovensko. Na jedné straně zde platí možnost interrupcí do 12. týdne těhotenství a v případě zdravotních důvodů či znásilnění i později, na druhé straně ale v poslední době dochází ke snahám zákon zásadně zpřísnit.

Zpřísňování interrupcí na Slovensku. Rozštěpí nový zákon o potratech vládní koalici?

Číst článek

Konzervativci ze Slovenské národní strany tak například v roce 2019 navrhovali pouštět matkám před interrupcemi tlukot srdce jejich plodu.

Vážné tlaky na zpřísnění potratového zákona přišly po volbách 2020, po kterých v parlamentu silně převážily konzervativně smýšlející strany. A to především v podobě řady poslanců zvolených za hnutí OĽaNO bývalého premiéra Igora Matoviče.

„Neofašističtí Kotlebovci budou hlasovat pro všechny tyto věci, stejně jako Boris Kollár, který má deset dětí s devíti ženami, přitom nikdy nebyl ženatý. Jeho hnutí se jmenuje Sme rodina, a to je dnes druhé největší uskupení, největší koaliční partner premiéra Matoviče,“ popsala v květnu 2020 pro Český rozhlas Plus Magda Vášáryová.

A k těmto pokusům skutečně došlo. V říjnu 2020 neprošlo zásadní zpřísnění potratové legislativy o jediný hlas. Předkladatelka Anna Záborská (Kresťanská únia, zvolena na kandidátce OĽaNO) se snažila prosadit novelu, která by mimo jiné prodloužila povinný čas mezi žádostí o interrupci a jejím provedením nebo zakazovala reklamu.

„Upřímně mě mrzí, že pár hlasů prozatím znemožnilo realizovat skutečně dobré a prospěšné opatření na pomoc těm těhotným ženám, které si samy nevědí ve složité situaci rady, potřebují ji a stojí o ni,“ uvedla s tím, že se o prosazení pokusí znovu.

K tomu o rok později skutečně došlo. Zmíněná novela na podzim neprošla opět o jediný hlas.

Účastníci protestního shromáždění v Bratislavě v listopadu 2020 | Foto: Jozef Jakubčo/SME | Zdroj: Profimedia

Nahoru ↑

Maďarské vyčkávání

Země Viktora Orbána zatím ke zpřísnění potratové legislativy nepřistoupila. Maďarská vláda ale podporuje iniciativy, které proti umělým přerušením těhotenství bojují. Kabinet také do ústavy zakotvil ochranu plodu od okamžiku početí.

Orbán má volnou cestu k utužování režimu a EU má omezené možnosti, varuje analytička Janebová

Číst článek

Základem Orbánovy domácí politiky je velmi silná prorodinná politika spočívající ve zvýhodňování rodin s dětmi všemožnými formami finančních pobídek ve snaze zvýšit maďarskou porodnost.

S tím by se ruku v ruce nabízelo omezit přístup k potratům, k tomu však zatím doposud nedošlo.

Na podzim 2020 se Maďarsko připojilo k Polsku a Bělorusku jako jediným dvěma dalším evropským zemím, které podepsaly antipotratovou a prorodinnou Ženevskou deklaraci konsensu o podpoře zdraví žen a posílení rodiny. Dalšími signatáři byly Trumpovy Spojené státy americké, Brazílie, Egypt či Indonésie.

Maďarky mohou podstoupit interrupci do 12. týdne těhotenství, případně později z vážných zdravotních důvodů. Čeká je série kroků včetně konzultací se sociálními pracovníky, což celý proces prodlužuje. Pokud je těhotné méně než 18 let, je třeba souhlas rodičů, ale lhůta se prodlužuje do 18 týdnů.

Nahoru ↑

Balkánské rozdíly

Jaro 2022 se v silně katolickém Chorvatsku neslo ve znamení občanských protestů proti omezování přístupu k potratům. Hned několik mnohatisícových demonstrací proběhlo v Záhřebu, vyvolal je případ Mirely Čavajdové, který se stal symbolem boje chorvatských žen za právo na potrat.

Té na přelomu dubna a května letošního roku odmítly čtyři nemocnice v hlavním městě provést potrat, přestože byl jejímu plodu diagnostikován zhoubný nádor na mozku. Případ ukázal, jak se část veřejnosti v silně katolické zemi staví k interrupcím.

O umělé přerušení těhotenství požádala v době, kdy byla už ve 26. týdnu. Chorvatské zákony povolují ukončení těhotenství do desátého týdne, v případě ohrožení života plodu nebo matky i po této lhůtě. Stále více lékařů ve státních nemocnicích ale interrupce odmítá provést, z celkem 359 registrovaných gynekologů jich potraty kvůli výhradě svědomí neprovádí 195.

Čtyři nemocnice jí odmítly provést potrat. Chorvatka se pomoci dočká až v sousedním Slovinsku

Číst článek

Postupně celkem čtyři záhřebské nemocnice nejdříve ignorovaly žádost Čavajdové o vytvoření příslušných komisí, které jsou potřeba k rozhodnutí o provedení interrupce. Poté, co se žena obrátila na místní média, pak nemocnice vydaly prohlášení o tom, že potrat neprovedou.

Odmítnutí odůvodnily různě. Nemocnice Svatého ducha prohlásila, že neprovádí takzvané fetocidy – cílené usmrcení plodu v děloze. Záhřebská Vinogradská nemocnice zase řekla, že nemůže definitivně určit povahu nádoru na mozku dítěte. Další nemocnice žádná vysvětlení nepodaly.

„Toto všechno podstupuji i pro ostatní ženy, které se mohou dostat do této situace. Možná budu někdy mít také dceru a nechci, aby si musela procházet tím čím já teď,“ vyhlašuje Mirela Čavajdová.

Její případ ukazuje, jak Chorvatsko navzdory platným zákonům ztěžuje ženám přístup k interrupcím. Vysvobozením se pro ni stala přeshraniční pomoc a umělé přerušení těhotenství podstoupila v liberálnějším Slovinsku, kde potraty odmítá provádět jen zlomek lékařů. V obou zemích platí stejné znění jugoslávského zákona ještě ze 70. let, liší se ale jeho vymáhání v praxi.

Žena hrabrost - Mirela Čavajda!
"Radim sve ovo zbog drugih žena koje se mogu naći u ovoj situaciji. Možda ću i ja imati kćer i ne želim da prolazi ovo sve što prolazim ja."
#n1info

14:22 – 05. 05. 2022

13 279

Tehdy progresivní zákon z roku 1974 kodifikoval právo žen rozhodovat si o svém vlastním těle i v případě interrupcí. Dnešní nástupnické státy se však během třech dekád od rozpadu federace vydaly různými směry.

Ve Slovinsku například mohou dívky starší 15 let podstoupit umělé přerušení těhotenství bez souhlasu rodičů, zdravotní orgány je však musí informovat.

Americkou cestou nepůjdeme. Čeští politici nechtějí zpřísňovat potraty, shodnou se na současném zákonu

Číst článek

V Bosně a Hercegovině rozdělené mezi katolické Chorvaty, pravoslavné Srby a Muslimy je debata o potratech společenské tabu. Platí však právo na přerušení těhotenství do desátého týdne těhotenství, ne všude je však dodržováno.

V Makedonii byla za vlády konzervativců ze strany VMRO přijata rigidní právní úprava, která pro ženy zavedla nutnost dvoudenního pobytu v nemocnici, lékaři ženám ukazovali ultrazvukové snímky i tlukot srdce nenarozeného dítěte.

Proti těmto praktikám v zemi následně tisíce Makedonců protestovaly a po změně vlády, kdy se k moci dostala sociální demokracie, byl naopak přijat jeden z nejprogresivnějších zákonů v regionu. Ženy v Makedonii tak nyní mohou na potrat v případě ohrožení života plodu či matky až do 22. týdne těhotenství.

Právě konzervativní zákon z roku 2013 se zalíbil prezidentovi sousedního Srbska Aleksandaru Vučićovi. Argumentoval, že Srbsko čelí „bílému moru“ ve formě nízké porodnosti.

Ještě v roce 2012 totiž v sedmimilionovém Srbsku podstoupily ženy 150 tisíc interrupcí, zatímco se narodilo pouhých 67 tisíc dětí.

V Bulharsku platí možnost potratu v prvních 12. týdnech. Pokud dívka otěhotní před 16. narozeninami, potřebuje souhlas obou rodičů, ve věku 16-18 jednoho.

Rumunsko zase proslulo jako země s nejvyšší potratovostí v Evropě. Byť se poměr za poslední dekádu zmírnil, ještě v roce 2012 připadlo na tisíc narozených dětí 480 potratů. Přitom šlo za komunismu o jednu z mála zemí východního bloku, kde byly interrupce zakázané.

Nahoru ↑

Plíživé zpřísňování v Itálii

Silně katolická Itálie potraty legalizovala do 12. týdne už v roce 1978, ovšem s určitými omezeními. Snahám o zpřísnění potratové politiky se v poslední době věnují především dvě silné krajně pravicové strany – Liga exministra vnitra Mattea Salviniho a Bratři Itálie ambiciózní předsedkyně Giorgii Meloniové.

Před ruským vpádem na Ukrajinu bojoval proti migraci, teď Salvini pomáhá na hranicích uprchlíkům

Číst článek

V poslední době na regionální úrovni vytváří překážky v přístupu k interrupcím. Stranou většího zájmu tak některé italské samosprávy financují či poskytují prostor protipotratovým organizacím v nemocnicích i klinikách pro plánování rodiny.

V důsledku toho například úředníci v regionech Umbrie nebo Le Marche v centrální Itálii odmítají dodržovat celonárodní směrnici z roku 2020, která usnadňuje provádění nechirurgických potratů, uvádí Politico. Některé regionální samosprávy nabízejí peněžní pobídky ženám, které od plánovaného potratu upustí.

A v jiném středoitalském regionu Abruzzo dokonce v listopadu zastupitelé Bratrů Itálie prosadili zákon, který nařizuje pohřeb do hrobu pro všechny nenarozené plody, a to i navzdory přání ženy.

V Itálii jsou dnes potraty povolené v prvních třech měsících těhotenství, a to se sedmidenní čekací lhůtou. Během ní musí žena deklarovat, že těhotenství představuje nebezpečí pro její fyzické či mentální zdraví.

Do těchto otázek ale dlouhodobě mluví katolická církev, která je v Itálii a jejím zdravotnictví mimořádně vlivnou silou. V roce 2016 tak například Rada Evropy konstatovala, že „italské ženy nadále čelí značným obtížím při snaze zajistit si potrat“.

Značná část finančních prostředků z ministerstva zdravotnictví míří do nemocnic provozovaných církví, a ty interrupce neprovádí vůbec. Nakonec, v důsledku tohoto všeho dnes sedm z deseti italských gynekologů odmítá potraty provádět.

Lídři Ligy i Bratrů Itálie sice tvrdí, že nechtějí postavit potraty mimo zákon, k vymýcení interrupcí jim však může stačit jejich faktické znemožnění.

Nahoru ↑

Malé ostrůvky konzervatismu

Co se týče malých a často v podobných otázkách opomíjených států, možná překvapí, že hned v řadě z nich jsou potraty zcela ilegální. To platí (z logických důvodů) pro Vatikán a dále i pro Andorrské knížectví, Lichtenštejnské knížectví nebo Maltu.

Energická, bezprostřední s konzervativními názory. Kdo je nová šéfka Evropského parlamentu

Číst článek

Výjimkou je Lucembursko, které svou úpravou nevybočuje z evropského standardu (tj. do 12. týdne těhotenství).

Na Maltě hrozí lékaři v případě uskutečnění interrupce až čtyři roky vězení a doživotní zákaz činnosti. Kriminalizována může být i žena, která potrat podstoupí, a to odnětím svobody až na tři roky.

Striktní zákaz interrupcí na Maltě letos zviditelnila nová předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Ve volbě do funkce ji podpořily frakce evropských lidovců, socialistů i liberálů, propíraly se však její postoje týkající se potratů, jelikož ve všech rezolucích vždy stála za maltským přístupem nulové tolerance. To z Malty dělá vedle Polska jedinou členskou zemi Evropské unie, kde de facto neprobíhají legální potraty.

Před dvěma týdny byl medializován i případ 38leté těhotné Američanky, která byla v ohrožení života a hrozila jí sepse, jelikož jí plod v umíral děloze. Maltská nemocnice Mater Dei interrupci odmítla do chvíle, než by ustal srdeční tep plodu, případně než by byla žena v takovém stavu, který by znamenal bezprostřední ohrožení jejího života.

Zachránil ji až převoz na španělské Baleáry, kde přerušení těhotenství podstoupila. „Evakuace nám umožnila bezpečně odcestovat do Španělska, kde je Andrea mimo nebezpečí a kde konečně dostala ošetření a péči, kterou jí na Maltě odmítli poskytnout,“ uvedl její partner Jay Weeldreyer.

Maltští lékaři odmítli provést turistce potrat navzdory tomu, že plod umíral a ženě hrozila sepse. Nakonec se jí ve vážném stavu podařilo převézt do Španělska. Na Maltě panuje absolutní zákaz potratů. Tamní úřady k celé kauze mlčí. @iROZHLAS @Radiožurnál @Český rozhlas Plus

07:41 – 24. 06. 2022

8 47

To nás ostatně přesouvá k zemím, které v posledních letech své interrupční zákony liberalizovaly.

Nulová tolerance potratů panovala i v britském zámořském území Gibraltar na jihu Pyrenejského ostrova. Tamní legislativní úprava byla jednou z nejpřísnějších na světě, potraty byly povolené pouze v případě ohrožení života ženy a porušení zákazu mohlo být potrestané až doživotním vězením, a tak tamní ženy odjížděly za zákroky do Španělska či Británie.

Na Floridě začal platit zpřísněný potratový zákon. V Louisianě podobný zákon brzdí soudní proces

Číst článek

Před rokem však zhruba 30tisícový Gibraltar schválil zmírnění zákona. Přerušit těhotenství je nově možné v případech ohrožení duševního a tělesného zdraví ženy či v případě, kdy bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce je možná i v případě znásilnění či incestu.

Nahoru ↑

Španělská bašta liberalizace

Jediným sousedem Gibraltaru je Španělsko a právě tamní nová potratová politika pomohla americké turistce po odletu z Malty. Kromě znásilnění, poškození plodu či ohrožení života ženy je přípustné ukončit těhotenství do 14. týdne i ze sociálních či ekonomických důvodů.

Od letošního května tamní levicová vláda schválila zákon, který ruší povinnost souhlasu rodičů u dívek ve věku 16-18 let. Podle ministryně pro rovnost Irene Monterové zákon taktéž zajišťuje, že interrupce mohou provádět všechny státní nemocnice ve Španělsku. Přičemž ale zůstává právo zdravotníků zákrok neprovádět na základě jejich svědomí.

Součástí nového zákona je i nemocenská, proplácení hormonální antikoncepce včetně pilulky po styku a dále zrušení DPH na ženské hygienické potřeby či umožnění až třídenní pracovní neschopnosti kvůli menstruačním bolestem.

Google chce chránit uživatele, kteří půjdou na potratovou kliniku. Bude mazat historii jejich pohybu

Číst článek

Už v dubnu vláda Pedra Sáncheze schválila reformu trestního zákoníku, podle které je navíc možné trestat obtěžování žen protipotratovými aktivisty před klinikami až rokem vězení či měsícem veřejně prospěšných prací. Podobné právní úpravy jsou v platnosti například v Rakousku, Německu, Velké Británii či Francii.

Ještě do roku 2010 byl přitom ve Španělsku potrat legální pouze v případě znásilnění, poškození plodu či ohrožení zdraví matky. V jiném případě šlo o trestný čin. Rozhodnutí socialistické vlády prošlo navzdory silným protestům katolické církve.

Jen o tři roky později ale lidovecká vláda plánovala návrat do původního stavu. Nakonec od tohoto záměru ustoupila. Premiér Mariano Rajoy to odůvodnil nedostatkem potřebné společenské shody.

Sousední stát z Pyrenejského poloostrova Portugalsko předběhlo v liberalizaci Španěly o tři roky. Interrupce do desátého týdne těhotenství schválil parlament v roce 2007.

Nahoru ↑

Severští průkopníci

Skandinávci platí v mnohém za průkopníky evropské potratové legislativy. Švédsko legalizovalo umělé interrupce ve velmi omezené formě již v roce 1938, aktuálně tam platí možnost podstoupit potrat do 18. týdne těhotenství, po této lhůtě už musí mít žena povolení Národní rady pro zdraví. Podobná situace panuje v Norsku.

Volby v Severním Irsku přinesly první vítězství strany Sinn Féin. Očekává se intenzivní debata o sjednocení

Číst článek

V Dánsku platí hranice 12. týdne, poté již pouze v případě ohrožení zdraví, znásilnění či incestu.

Ve Finsku také platí hranice 12. týdne těhotenství, v případě interrupcí dívek mladších 17 let platí 20. týden a v případě ohrožení života ženy či plodu 24. týden. Přestože je ve Finsku ve srovnání s jinými již zmíněnými zeměmi podstoupit potrat relativně snadné, napříč politickým spektrem panuje shoda na rozšíření tohoto práva.

Na Islandu je na základě relativně nového zákona z roku 2019 možné uměle ukončit těhotenství až ve 22. týdnu.

Nahoru ↑

Francie na liberalizační vlně

Ve Francii od letošního roku nově platí možnost podstoupit potrat do 14. týdne těhotenství, což znamenalo prodloužení o dva týdny. Šlo o reakci na nedostatek lékařů a postupné uzavírání specializovaných center. Interrupci budou moci nově provádět i porodní asistentky, které jsou ve Francii početnější než lékaři.

Prezident Emmanuel Macron zprvu vyjádřil nesouhlas s posunutím lhůty, nicméně uvedl, že „respektuje svobodu poslanců“. Po červnovém zrušení federálního práva na interrupci v USA ale Macron uvedl, že je potrat základním právem všech žen, které je třeba chránit.

Abortion is a fundamental right for all women. It must be protected. I wish to express my solidarity with the women whose liberties are being undermined by the Supreme Court of the United States.

19:57 – 24. 06. 2022

38936 300460

Skupina poslankyň z Macronovy strany Republika v pohybu (LREM) má v plánu zakotvit právo na potrat i do ústavy. „Vláda tento návrh zákona rozhodně podpoří,“ uvedla premiérka Elisabeth Borneová.

Nahoru ↑

(Už) liberální Britské ostrovy

Ve Francii byly interrupce nelegální do roku 1975, movitější ženy se proto za zákrokem často vydávaly do Velké Británie, kde jsou povoleny o osm let déle.

V Anglii, Walesu a Skotsku totiž platí možnost přerušit uměle těhotenství až do 24. týdne (téměř až šest měsíců), a to v případě ohrožení života ženy a ze zdravotních, ekonomických či sociálních důvodů.

Silně katolické Irsko se ke změně potratové politiky rozhodlo před čtyřmi lety. Dřívější velmi přísný zákaz interrupcí prolomilo referendum. Pro legalizaci umělého přerušení těhotenství bylo 68 procent Irů.

Před rokem 2018 byly v zemi povoleny potraty pouze v případech ohrožení života matky. Vláda premiéra Lea Varadkara následně schválila zákon umožňující přerušit těhotenství do 12. týdne.

„Jde o zrovnoprávnění žen. Chceme mít právo volby. V pozadí jsou tradiční náboženské představy, že žena není rovná muži. Že má nižší cenu a menší práva,“ vysvětluje jedna ze zastánců změn. | Foto: Jaromír Marek | Zdroj: Český rozhlas

Do té doby z Irska odjelo každoročně do Velké Británie kvůli provedení interrupce zhruba 6000 žen. Těhotenství nebylo možné uměle přerušit ani po znásilnění, incestu či vážném poškození plodu.

12 týdnů

Nejčastějším obdobím, do kdy je v Evropě možné podstoupit potrat, jsou necelé tři měsíce, 12. týdnů.

Kromě zmíněných států jde o německy mluvící země Německo, Rakousko i Švýcarsko, všechny tři státy Pobaltí, Belgie nebo v současnosti válčící Ukrajinu i Rusko, které si do dnešní doby ponechaly dědictví interrupčních zákonů přijatých během komunistické vlády.

Konkrétně v Německu je situace taková, že je umělé přerušení těhotenství zakázané, přesto zůstává beztrestné. Musí být však dodrženo minimálně nařízení, že se před zákrokem žena poradí a nechá si tři dny na rozmyšlení.

Severní Irsko plnilo mezi zbytkem liberální Velké Británie a konzervativním Irskem roli jakéhosi mezistupně. Interrupční legislativa se tam měnila až v březnu 2020, kdy došlo k prolomení opatření umožňujícího umělé přerušení těhotenství pouze v případě ohrožení života matky. Britský nejvyšší soud v roce 2018 konstatoval, že zákon platící v Severním Irsku nebyl v souladu s lidskými právy.

Nahoru ↑

Nizozemské ‚lodní‘ potraty

V Nizozemsku jsou interrupce legální dlouhá desetiletí, a to až do 24. týdne, ze zdravotních důvodů i později. Platí také nutnost pětidenní čekací doby před zákrokem.

S Nizozemskem je ale spojena i organizace Women on waves (Ženy na vlnách). Jde o skupinu lékařů, kteří na lodi pod nizozemskou vlajkou v minulosti několikrát připluli k břehům zemí s tvrdou protipotratovou legislativou a nabízeli své služby.

Zájemkyním poskytli informace, případně v mezinárodních vodách provedli potrat za pomoci pilulky, nikoliv chirurgickým zákrokem.

V roce 2001 připluli k Irsku, v letech 2003 a 2007 k Polsku, 2012 k Maroku nebo 2017 ke Guatemale.

In 2001 our grantee-partners @Women on Waves made their first voyage with their now-famous 'abortion boat' ⛵ the Aurora, to #Ireland. 17 years and decades of feminist lobbying later, the same country is finally on the brink of saying YES to reproductive rights! #repealthe8th 🇨🇮

10:32 – 25. 05. 2018

11 19

Nahoru ↑

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme