‚Ať už ta válka skončí.‘
Jižní Korea nahlas promluvila
o cejchu pokoutných potratů

Rok vězení a pokuta dva miliony - takový trest hrozí v Jižní Koreji ženě, která podstoupí potrat. Umělé přerušení těhotenství tu už přes 60 let zakazuje přísný zákon. Teď se to možná změní. Ústavní soud začal koncem května jednat o tom, zda zákon prohlásit za protiústavní, a vyjít tak vstříc stále silnějšímu tlaku veřejnosti. Stojí za tím stížnost odsouzeného lékaře. Ale zdaleka nejde jen o ni.

Jak že to chodí v populárních korejských telenovelách? Mladou lásku zkalí nečekané těhotenství a hněv zlotřilé mužovy matky, která si pro svého chlapce představovala někoho úplně jiného a nechtěnou snachu ponouká k potratu.

Dívka však raději obětuje svůj cit k milému, aby nemusela obětovat své dítě. Prchá daleko, porodí v ústraní a dlouho zápolí sama, dokud ji osud znovu nesvede dohromady s otcem dítěte. Ten prohlédne a opět se do ní zamiluje; možná ještě silněji než poprvé, protože ho oslnila její vůle a statečnost.

Takové klišé!, ušklíbnete se. Křiklavá červená knihovna. Jenže tou červenou se vinou pořádně temné tóny. V konzervativní korejské společnosti není úděl svobodné matky ničím, čím by se žena pyšnila. Je to hanba, o níž se raději mlčí. Cejch. A kdyby se mu to těhotné děvče chtělo vyhnout a nátlaku matky milého přece jen podlehlo? Spáchalo by zločin.

Milion potratů ročně?

Tady už ovšem nejsme na televizní obrazovce, ale v realitě. Potrat je v Jižní Koreji zločinem už mnoho desítek let – říká to zákon, který tehdy mladičká Korejská republika přijala v roce 1953. Existují výjimky, pochopitelně. Těhotenství lze uměle ukončit, pokud hrozí vážné zdravotní komplikace u matky či dědičné choroby u dítěte, a interrupce je zákonnou cestou i v případě otěhotnění v důsledku znásilnění nebo incestu. Tedy do 24. týdne těhotenství.

Ono to ale samozřejmě neznamená, že Jihokorejky na potrat nechodí. Mějme na paměti, že je tu řeč o zemi, která je prosycená konfuciánstvím a dodnes na něm lpí pevněji než jeho kolébka Čína. O zemi, kde nutnost povít chlapečka podnítila řadu metod, jak se „podomácku“ zbavit nechtěné holčičky. Anebo zkrátka nechtěného potomka, ať už je důvod jakýkoli: rodinná či osobní situace, kariérní tlak, peníze.

A těch nechtěných dětí je dnes v Jižní Koreji víc než těch, které se narodí. Korejská společnost porodníků a gynekologů odhaduje, že potrat ročně podstoupí až milion Jihokorejek. Navzdory zákonu, který umělé přerušení těhotenství kriminalizuje.

Což by, zákon-nezákon, znamenalo zhruba 3000 interrupcí denně. Jiná čísla jsou skromnější. Třeba ministerstvo zdravotnictví před osmi lety uvedlo, že počet interrupcí klesl z 342 tisíc v roce 2005 na 168 tisíc. Ale jak přesné jsou vládní statistiky, když se potraty provádějí pokoutně?

Místo louhu tajemství na klinice

Málokterá Korejka dnes vypije louh nebo sama sebe zraní, aby o plod přišla. Místo toho vyhledávají konkrétní lékaře a kliniky, o kterých vědí, že zákrok provádějí. Najít taková zařízení přitom nebývá jednoduché. Tam, kde se na Západě celkem otevřeně diskutuje, korejská tradice velí mlčet – ať už jde o potraty, nebo o sexualitu obecně.

Ani kolem samotného zákona proto nemají všichni jasno. „O protipotratovém zákonu jsem toho předtím moc nevěděla. Myslela jsem si, že v raném stádiu těhotenství můžete (na potrat) jít,“ vzpomínala loni Kim Un-hi. Popsala také, jak osaměle se cítila, protože se o svém nechtěném těhotenství bála mluvit. A jak těžké bylo najít ochotného doktora.

Protipotratový zákon Korejské republiky pamatuje i na lékaře. Provinilým ženám hrozí rokem vězení a pokutou dva miliony wonů (41 500 korun, pozn. red.) Zato odborník, který těhotenství přeruší, čelí dvojnásobnému trestu (v případě újmy na zdraví ještě delšímu) a zákazu činnosti – viz box vpravo.

Květen u ústavního soudu

Nutno říct, že zákon není přísně vynucován a z těch mnoha desítek tisíc potratů, které se v Jižní Koreji každoročně provedou, jich u soudu skončí zhruba jen deset. Ale někdy se z nich stane velká kauza – tak jako u lékaře, který byl odsouzen za provedení 69 interrupcí mezi lety 2013 a 2015. A právě jeho případ tento měsíc způsobil, že se o potratech v Jižní Koreji rozhořela živá veřejná diskuse.

Zmíněný doktor totiž letos v únoru podal stížnost k ústavnímu soudu. Tvrdí, že protipotratový zákon ohrožuje zdraví žen a omezuje jejich právo na sebeurčení a svobodu volby, a žádá, aby soud stanovil, zda je tato legislativa v souladu s ústavou. Ústavní soud v této věci poprvé zasedl tento čtvrtek. A demonstrantky před jeho budovou v Soulu dokázaly, že odsouzený lékař zdaleka není jediným protivníkem zákona.

Co na to vláda?

Podle průzkumu veřejného mínění, o němž informovala jihokorejská agentura Jonhap, by protipotratový zákon rádo zrušilo 51,9 procent Jihokorejců; pro jeho zachování se vyslovila menšina 36,2 procent. Loni v září zveřejnili odpůrci zákona petici, v níž požadovali dekriminalizaci potratů a potratových pilulek. A už na konci října dokument nasbíral přes 200 tisíc podpisů – což znamená, že překročil hranici nutnou k tomu, aby se jím začala zabývat vláda.

Ta pod vedením nového prezidenta Mun Če-ina zareagovala poměrně vstřícně a přislíbila, že poptávku po škrtnutí zákona dobře zváží. Odpovědný tajemník Modrého domu (úřad jihokorejského prezidenta, pozn. red.) Čo Kuk uznal, že zákon působí mnohé problémy a podtrhl nutnost nalézt rovnováhu mezi právem na život a právy žen.

„Stávající zákon připisuje právní odpovědnost pouze ženám, zatímco stát a muže odpovědnosti zbavuje. Ilegální procedury k ukončení těhotenství kromě práva žen na sebeurčení porušují také jejich právo na život a zdraví,“ uvedl někdejší profesor práva a občanský aktivista Čo. „(Nicméně) debata nikam dál nepokročí, když si budeme myslet, že si máme vybrat mezi právy ženy a právy plodu. Obojí jsou vzácné hodnoty, které musí společnost prosazovat,“ zdůraznil.

V roce 2012 přitom ústavní soud rozhodl, že právo plodu na život je důležitější než právo ženy na sebeurčení. Rozhodl tak ve prospěch stávajícího zákona. K tomu, aby soud prohlásil zákon za protiústavní, potřebuje většinu šesti soudců z celkových devíti.

Jménem zdraví a důstojnosti

Zazní letos verdikt jiný? Za pozornost stojí lednová slova předsedy ústavního soudu I Čin-sunga: „Ústava není neměnná. Jestliže má být sestavena tak, aby reflektovala společenské změny, pak se tyto změny ve verdiktech odrazí.“ A to, že soud je takové reflexe schopen, dokazuje například zrušení zákona, který přes 50 let kriminalizoval mimomanželské vztahy sezdaných lidí – než byl v roce 2015 prohlášen za protiústavní.

Šéf Korejské asociace porodníků a gynekologů Kim Tong-sok má ohledně protipotratového zákona jasno. „Nebyl revidován 44 let, od té doby, co ho zavedli,“ prohlásil loni. „Nastal čas zvážit změnu.“

Stejného názoru je i Ko Kjung-sim, gynekolog a člen uskupení Human Med, které sdružuje liberálně laděné lékaře a zdravotníky. „Protože je potrat nelegální, ženám se nedostává správných informací a lékařské péče,“ vypověděl na čtvrtečním zasedání ústavního soudu. „Představuje to zvýšené riziko především pro dospívající dívky, handicapované ženy a ženy z nižších společensko-ekonomických vrstev a vede k možným újmám na jejich zdraví a důstojnosti.“

‚Žádná žena nemá právo‘

Ani opačný tábor však nemlčí. Odpůrci potratů reagovali už na loňskou petici: Výbor pro život v čele s kardinálem Andrew Jon Su-džungem v listopadu zveřejnil svoji vlastní petici, která naopak požaduje, aby byl zákon zachován. „Lidský život má být kategoricky respektován od prvního okamžiku,“ píše se v petici. Plod je podle ní od chvíle početí „nezávislým jedincem, nikoli součástí těla ženy.“

Toto přesvědčení odráží i aktuální prohlášení 96 univerzitních profesorů, jež tento měsíc předali ústavnímu soudu. „Embryo má svůj vlastní život – není součástí těla matky. Žádná žena nemá právo rozhodovat, jak s životem embrya naložit,“ cituje Korea Herald jednoho z petentů, profesorku bioetiky na Korejské katolické univerzitě Ku In-he.

Profesorka Ku navíc trvá na tom, že zákon má interrupci bránit také v případě znásilnění či incestu. „Je to jednoduché: dekriminalizace potratů nutí embrya převzít odpovědnost za věci, za něž odpovědná nejsou. Ona jsou ze všech zapojených stran ta nejnevinnější,“ věří Ku.

Jiní odborníci však namítají, že nejde dál zavírat oči – respektive ústa. „Dekriminalizace potratů může vyvolat obavy ohledně ochrany života plodů,“ uznává pro Korea Herald profesor No Tong-il z Univerzity Kyung Hee. „Ale trestat potraty společnosti také příliš neprospívá. Neoficiální statistiky ukazují desítky tisíc potratů každý rok a je velmi důležité, abychom o tom začali mluvit.“

Magdalena Slezáková