Povodně stále dominují zahraničnímu tisku
Záplavy na Slovensku a v Německu, vztahy USA a Saúdské Arábie, autoritářský Mušaraf - taková jsou hlavní témata pátečního vydání zahraničních deníků.
Slovensko úspěšně vybojovalo zápas se stoletou vodou, uvádí list Sme. Dunajské hráze se ukázaly být dostatečně vysoké a investice do nich se během jednoho týdne pořádně zúročily. Potvrdilo se však i to, co bylo už dávno jasné každému, kdo ovládá násobilku a nehledí na vodní dílo Gabčíkovo zkreslujícím sklíčkem slovenské státnosti. Při takových průtocích, jaké se valily Dunajem v polovině srpna, průtokové elektrárny gabčíkovského typu nemají na vývoj situace po proudu řeky prakticky žádný vliv. V opačném směru mohou mít dokonce i vliv negativní.
Vodní dílo Gabčíkovo je velmi užitečné na výrobu elektrické energie, splavnost Dunaje, ochranu před povodněmi na pětadvacetikilometrovém úseku, kde je řeka zdvojená. To, že se vybudoval areál vodních sportů a hráze na jízdu na kole a kolečkových bruslích, ale určitě nezachránilo Budapešť, jak se nám jisté kruhy snažily podsouvat. Proč si nezlepšujeme image zdůrazňováním svých úspěchů, nýbrž ho ničíme zjevnými nepravdami? Proč jednou chceme utopit Maďary ve lžičce vody a potom je zachránit před stoletou vodou maličkou přehradou na obrovské řece, ptá se závěrem slovenský list Sme.
I když velká voda v Německu napáchala ohromné množství škod, povodeň tisíciletí to nebyla, upozorňuje deník Die Welt. Takovou byla jen v mediálním světě, ale nikoli v historickém srovnání. Nejlépe to ukazuje příklad Drážďan, které se staly symbolem ničivých záplav - protože šlo odtamtud nejlépe informovat veřejnost. Do údolí Krušných hor, kde nouze byla a je největší, se televizní štáby neprodraly. Své objektivy často nezamířily ani na zaplavené, evakuované městské čtvrti Drážďan.
Stav hladiny v Míšni a dalších městech v okolí saské metropole byl ve skutečnosti o 30 centimetrů nižší, než v roce 1845, pomlčíme-li o ještě rozsáhlejších povodních z roku 1799. Záhadou zůstává, že 17. srpna 2002 byla v samotných Drážďanech naměřena výše hladiny 9,40 metrů, tedy o 60 centimetrů více než v roce 1845. Jisté však je, že záplavy v roce 1845 v saské metropoli napáchaly mnohem více škod, než ty letošní. To ale není útěchou pro postižené, dodává Die Welt.
Před nebezpečným napětím mezi Saúdskou Arábií a Spojenými státy varuje pařížský list Les Echos. Po 11. září americká vláda více než kdy dříve zdůrazňovala, že je Saúdská Arábie jejím spojencem. Vztahy mezi oběma státy jsou však napjaté. Protože 15 z devatenácti domnělých aktérů zářijových teroristických útoků jsou Saúdové, řada Američanů nyní podezřívá Rijád z financování teroristických organizací. Tři sta rodin obětí 11. září minulý týden podaly žalobu a nárokují miliardy dolarů jako odškodnění zejména na královské rodině a saúdských institucích. To vyvolalo v Rijádu prudké reakce. Žaloba je zde považována za útok proti státu, který je rozpolcený mezi islámskými radikály a reformátory, připomíná francouzský deník Les Echos.
Způsob, jakým pákistánský prezident Mušaraf nakládá s politickým systémem, je na pováženou, soudí německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Pákistánští představitelé již delší dobu oznamují, že říjnové parlamentní volby budou novou érou demokracie v Pákistánu. Parvíz Mušaraf si ovšem ponechává pravomoc tuto demokracii definovat. Rozhoduje o změnách ústavy. Volební zákony nechal formulovat tak, že jakoby náhodou nemohou kandidovat dva nejdůležitější politici v zemi. Se zápalem oslabuje postavení řady institucí a svou pozici činí nedotknutelnou. Nestačí mu jen zůstat dalších pět let v úřadu. Chce také předsedat národní bezpečnostní radě s rozsáhlými pravomocemi. To vše má být samozřejmě ve státním zájmu. Poselství je slyšet jasně, ale uvěřit je obtížné, uzavírá Frankfurter Allgemeine Zeitung.
