Požáry nadále pustoší Peloponés

Řecko dál bojuje s ničivými požáry, které pustoší poloostrov Peloponés i další oblasti jihoevropské země. Premiér Kostas Karamanlis, který situaci označil za národní tragédii a vyhlásil výjimečný stav i třídenní celostátní smutek, obvinil ze zodpovědnosti za rozsah katastrofy žháře.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hašení nedaleko starověké Olympie | Zdroj: ČTK

Za informace vedoucí k odhalení žhářů slíbily úřady odměnu až milion euro. Také podle českého odborníka na lesní požáry Jana Kučery ukazuje rozsah a lokace řeckých požárů jednoznačně na to, že jejich původ není přirozený.

Řecké ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že zkoumá možnost stíhat úmyslné zakládání požárů jako akty terorismu. Za poslední čtyři dny našlo v plamenech smrt minimálně 63 lidí, nejvíc na Peloponésu, kde oheň bezprostředně ohrožoval mimo jiné i návštěvníky muzea v antické Olympii.

Bezprostředně byla ale živlem ohrožena i metropole Athény. Díky panujícímu suchu a silnému větru zlikvidovaly rychle se šířící požáry tisíce hektarů lesa. Zranily několik desítek osob a několik stovek lidí kvůli nim přišlo o střechu nad hlavou.

Včera večer se v Aténách shromáždilo asi dva tisíce demonstrantů, kteří kritizovali vládu za bezmocnost proti žhářům. Od začátku června už řecká justice obvinila ze žhářství přes třicet lidí. Z nich necelou polovinu představují obvinění z úmyslného založení požáru a zbytek ze založení z nedbalosti.

Česko by se brzy mělo připojit ke státům, které pomáhají Řecku v boji s pustošivými požáry. Českou pomoc Řecku ve formě hasícího vrtulníku s pětičlennou posádkou včera schválil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Opoziční poslanec Lubomír Zaorálek označil českou reakci za liknavou.

V zemi sužované nejničivějšími požáry v její moderní historii se už totiž v tuto chvíli podílí na boji proti živlu lidé a technika z nejméně 11 států, především členů Evropské unie. Samotné Řecko nasadilo jenom na Peloponésu pro boj s ohněm 800 hasičů.

Podle novinářky Sofie Karakeva se již druhý den po vypuknutí požáru minulý pátek v médiích objevily zprávy, že řada zemí Evropské unie pošle pomoc. Především Španělsko a Francie. Pomoc však nedorazila ve zmíněném dni, což vyvolalo velké nepokoje v ohrožených oblastech.

"Lidé totiž s touto pomocí počítali a rozhodli se kvůli tomu neopustit svá bydliště. Celkem 13 zemí poslalo cisternová letadla, vrtulníky a hasičské jednotky. Avšak místní lidé hlásí, že nevidí letadla nebo vrtulníky létat. Musím ale dodat, že silné větry a hustý kouř ohrožuje letecké operace po celém Řecku," dodala novinářka.

S ničivým živlem bojují i v Srbsku a Kosovu; hasiči se stali terčem útoku

Kromě Řecka s rozsáhlými požáry už pátý den bojují i jižní Srbsko a Kosovo. Tam se ale daří požár postupně dostat pod kontrolu. Problémy způsobuje i existence takzvané administrativní linie mezi Srbskem a Kosovem.

Požár v okrese Kuršumlija už zachvátil 150 hektarů státních lesů. Kvůli nepřestávajícímu větru nabral katastrofální rozměry. Za oběť mu padlo několik domů a budov. Existuje navíc podezření, že požár byl založen úmyslně.

Největší problém představuje pro hasiče administrativní linie mezi Srbskem a Kosovem. Hasiče tam hlídají vojáci mezinárodních sil KFOR. Včera na hasiče, kteří podléhají srbskému ministerstvu vnitra, někdo začal z kosovské strany střílet. Od administrativní linie byli staženi a oheň se kvůli tomu dál rozšířil.

Vilém Janouš, Jan Prokeš, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme