Pozorovatelé OSN u města Hamá se stali terčem střelby, prohlásil Pan Ki-mun

Pozorovatelé OSN chtějí prošetřit zprávy o dalším masakru civilistů na syrském venkově. V přístupu k místu, kde se tragédie stala, jim ale brání syrská armáda. Stali se také terčem střelby od neznámých ozbrojenců. Podle opozice zahynulo poblíž města Hamá nejméně 70 lidí a povraždily je provládní milice. Syrská vláda to ale odmítá a zločin připisuje opozičním ozbrojencům. Syřané obviňují OSN, že situaci pouze sleduje a nedokáže je ochránit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příslušníci opoziční Syrské svobodné armády | Zdroj: Reuters

Žádné výsledky vyšetřování zatím nebyly oznámené. Syrská provládní televize Dunjá uvedla, že pozorovatelé už dorazili na místo.

Několik hodin se jim ale nedařilo do vesnice Mazra'at al-Kubajr vůbec dostat. Velitel mise generál Mood řekl, že jeho lidem v přístupu zabránila syrská armáda. Zmínil ale, že je tam nechtěli pustit ani místní obyvatelé.

Vesničané vypovídají, že po útoku armády vtrhly ve středu odpoledne do obce Mazra'at al-Kubajr bezpečnostní síly a provládní milice šabíha. Ozbrojenci prý zabíjeli obyvatele včetně desítek žen a dětí a zapalovali jejich stavení.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ve Stalo se dnes mluvil o Sýrii zpravodaj ČRo ve Spojených státech Vít Pohanka a Šádí Shanaah z analytického centra Glopolis

Stále ale není potvrzené, jestli vraždily právě provládní milice, aby se pomstily odbojným obyvatelům, nebo naopak opoziční extremisté ve snaze zdiskreditovat Asadův režim.

Podle Šádího Shanaaha z analytického centra Glopolis stojí za masakry s největší pravděpodobností ozbrojené milice šabíha. „Syrská armáda nemá dostatek důvěryhodných jednotek, protože stále nepovolává zbytek, který je převážně sunnitský, tak ozbrojuje vesnice a skupiny lidí, o kterých si myslí, že jsou loajální, což jsou především právě aláwité, a potom lidé, kteří mají zbraně a velká část z nich jsou i kriminálníci, kteří byli propuštěni při amnestii," řekl ve Stalo se dnes.

„Vzorec se stále opakuje - nejdřív normální syrská armáda bombarduje vesnice a po bombardování se tam dostanou ozbrojenci, kteří vykonají masakr. A opozice nemá důvod a motivaci něco takového dělat. Někdo může říkat cynicky, že to dělají proto, aby vyvolali intervenci, ale to si myslím, že je nepravděpodobné,“ dodal.

Incident se odehrál necelé dva týdny po masakru ve městě Húla, kde bylo zabito přes sto civilistů. Obě vraždění se stala navzdory tomu, že v Sýrii působí tři stovky pozorovatelů OSN, kteří mají dohlížet na dodržování příměří sjednané Kofim Annanem.

Klid zbraní ale od samého začátku porušovaly obě strany. Povstalci ho nekonec oficiálně vypověděli a vznesli požadavek na nahrazení pozorovatelské mise OSN tradičními mírovými silami nebo na zavedení bezletového a nárazníkového pásma.

Clintonová chce konec Asadova režimu

K předání moci a odchodu ze země mezitím vyzvala syrského prezidenta Bašára Asada americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Pro plán spořádaného předání vlády v Damašku chce získat i podporu Ruska. Ministryně to řekla v Istanbulu, kde se zúčastnila schůzky skupiny Přátelé Sýrie.

Spojené státy chtějí spolupracovat se všemi členy Rady bezpečnosti OSN na uspořádání konference o politické budoucnosti Sýrie. Předpokladem ale je, že Asad a jeho vláda ustoupí demokratické vládě. Přechodná vláda v Damašku by pak podle Clintonové měla připravit svobodné prezidentské a parlamentní volby.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun na zasedání Valného shromáždění OSN označil včerejší masakr u města Hamá za nevýslovnou brutalitu. Zároveň vyzval syrského prezidenta Asada, aby okamžitě přistoupil na šestibodový mírový plán, který sestavil mezinárodní zmocněnec pro Sýrii Kofi Annan.

Sýrie hlásí další krvavý masakr civilistů. Tentokrát u města Hamá

Číst článek

O Sýrii by měla ještě dnes jednat Rada Bezpečnosti OSN. Razantní změna postoje je ale nepravděpodobná. Očekává se, že Kofi Annan navrhne vytvoření kontaktní skupiny pro Sýrii, Rusko a Čína ale stále nesouhlasí s rezolucí, která by obsahovala byť sankce proti režimu, natož přímý zásah.

Ve Spojených státech se sice debatuje o možnosti vojenské intervence i přes nesouhlas Ruska a Číny, tato možnost ale není příliš reálná. Odmítá to totiž ministryně zahraničí Hillary Clintonová i ministr obrany Leon Panetta. Američané navíc nedávno skončili válku v Iráku a chtějí udržet křehkou koalici v Afghánistánu. Podpora jednostranné akce by tak v USA byla pravděpodobně velmi nízká.


Zvětšit mapu

Vít Pohanka, Břetislav Tureček, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme