Pozůstalí po obětech katyňského masakru žádají nezávislé vyšetřování
Katyňský les je místo, kde němečtí vojáci v polovině dubna roku 1943 našli hromadné hroby zavražděných polských důstojníků a policistů. Teprve o 47 let později se Sovětský svaz přiznal, že tyto vraždy spáchala jeho tajná služba NKVD. Pozůstalí po obětech katyňského zločinu tento týden požádali o zahájení nezávislého vyšetřování vedeného polskými orgány. O jejich úsilí a o zločinech spáchaných na polských vojácích v ruském zajetí se dozvíte z následujícího příspěvku našeho varšavského zpravodaje.
Památku více než 25 tisíc polských zajatců zavražděných sovětskou tajnou službou NKVD si tento týden připomněli jejich příbuzní u pomníku obětí katyňských zločinů ve Varšavě.
Když 17. září Sovětský svaz v duchu tajného paktu Ribbentrop - Molotov napadl Polsko, vzal do zajetí asi 250 tisíc polských občanů. Část z nich byla propuštěna, část odeslána do pracovních táborů. O více než 25 tisících lidí rozhodlo politbyro komunistické strany v březnu 1940. Přikázalo NKVD je zlikvidovat. Šlo především o armádní důstojníky, pohraničníky, policisty a úředníky, kteří sloužili ve východních oblastech Polska, které Sovětský svaz obsadil.
Od začátku dubna do poloviny května 1940 byli zajatci vyvážení z táborů a popravováni. Největší hromadné hroby se nacházejí na třech místech. V ukrajinském Charkově, u Miednoje nedaleko Tveru a v katyňském lese u Smolenska v Rusku. Právě tam v roce 1943 objevila postupující německá armáda první hroby. Podle místa nálezu se povraždění polských zajatců sovětskou NKVD říká katyňský zločin. Po znovudobytí Smolenska Rudou armádou svalili Sověti vinu za masakr v Katyni na Němce. Teprve na jaře 1990 Moskva přiznala, že zločiny spáchala NKVD a zahájila pátrání po vinících. O 10 let později byl v katyňském lese otevřen polský vojenský hřbitov. Pozůstalí po obětech sovětského vraždění vyzvali Institut národní paměti, který je polskou obdobou Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, aby zahájil vlastní šetření.
"Mělo by nehledě na trvající ruské vyšetřování neprodleně začít také vyšetřování zločinu polskými orgány. To, co dělá ruská strana, se jen jmenuje "vyšetřování", protože už 10 let vázne a nehnulo se z místa," uvedl pro Polskou televizi předseda Katyňského výboru Stefan Melak.
Institut národní paměti ale nemůže zahájit vlastní pátrání, dokud neskončí to ruské. Tak zní mezistátní dohoda. Rusko chce zločin, spáchaný na jeho území, vyšetřit samo. Potomci zavražděných ale už nechtějí déle čekat.
"Pokud budou zločinci stalinovského režimu označeni a odsouzeni, pak bude případ uzavřen a my budeme spokojení," říká dcera polského policisty zavražděného v Katyni Maria Reková.
Viníky masakru už pravděpodobně není možné po více než půlstoletí potrestat. Pozůstalí se ale domáhají jmen těch, kteří desítky let odmítali pravdu o katyňském zločinu odhalit.
Konec ruského vyšetřování, po kterém by mohly začít případ zkoumat vyšetřovatelé polského Institutu národní paměti, je ale zatím v nedohlednu.
