Bílá vrána na černé peníze? Reportéři Radiožurnálu skrytě testovali rusko-českou pračku

  • Radiožurnál několik měsíců pod skrytou identitou odhaloval systém umožňující praní špinavých peněz z Ruska a dalších postsovětských zemí.
  • Reportéři se vydávali za smyšleného moskevského obchodníka, který chtěl anonymně do české banky převést větší množství peněz. Transakce neměly budit pozornost úřadů.
  • Schéma na klíč reportérům nabídl za zhruba 80 tisíc korun ruský podnikatel žijící v Praze.
  • Podle odborníků jde o jasné obcházení zákonů a schéma dávající smysl jen jako nelegální mezinárodní pračka peněz.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sám Mitrjukov jakékoliv porušování pravidel nebo zákonů odmítl. „Já dělám všechno zákonně,“ konstatoval. Na snímku zachycen během schůzky s redaktory Radiožurnálu. | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Na stopu investigativní reportéry přivedl případ z února 2015, kdy do notářské kanceláře v centru Prahy přišli dva Rusové, aby tu založili firmu pod názvem Mega Color. Ta dosud funguje. Předložili tehdy osobní doklady na jméno Ilgar Dzhabrailov. Tento muž byl ale tou dobou už tři roky mrtvý – na rušné moskevské ulici ho v dubnu 2012 podle ruských médií zastřelil nájemný vrah.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportéři Radiožurnálu pod skrytou identitou vyzkoušeli, jak by se daly prát peníze na zakázku. Posílat velké sumy z Ruska jde anonymně a diskrétně

Dzhabrailov patřil k vlivným postavám moskevského podsvětí. Jak je možné, že tři roky po své vraždě osobně v Praze rozjel firmu? Notář Miloslav Peterka, který společnost zaregistroval, si podle svých slov na okolnosti jejího založení nepamatuje. Jako notář prý navíc nemá možnost pravost dokladů ověřovat.

Bílá Vrána

Nejasnosti kolem tajemné společnosti mrtvého Rusa zavedl Radiožurnál až k byznysu, který patří ruskému podnikateli Michailovi Mitrjukovovi a jeho ženě Olze. Podnikají v České republice už 20 let a sídlí v Dolních Měcholupech na okraji Prahy. Živí se prodejem nemovitostí, vyřizováním víz a především pak zakládáním firem a bankovních účtů pro klienty z Ruské federace a dalších postsovětských republik.

Kolem nenápadného domu se rozprostírá síť zhruba dvou stovek dalších firem, které zde podle obchodního rejstříku rovněž sídlí nebo v minulosti sídlily. 

Česko-ruský prodejce firem nebo účtů: Já neříkám špinavé služby, já tomu říkám VIP služby

Číst článek

Mitrjukovovi si k tomu žaložili firmu s názvem Bílá Vrána. A pochybnosti vzbuzují už její internetové stránky v azbuce. Mimo jiné na nich Mitrjukov ruskou klientelu nepravdivě uklidňuje, že v České republice nelze veřejně dohledat vlastníky nemovitostí. Ve skutečnosti je ale identita majitele jakéhokoliv bytu, domu nebo pozemku zveřejněna v katastru nemovitostí.

A standardní nejsou ani platební metody Bílé Vrány. Jednou z nich je například převedení příslušné sumy na účelově založený účet v Rusku s tím, že klient má Mitrjukovovi následně zaslat poštou VISA kartu k účtu i s PIN kódem pro výběr odměny.

Obchodník žádá diskrétnost

I proto Radiožurnál vytvořil falešnou identitu moskevského obchodníka Michaila Vasiljeva a jeho jménem společnost loni v létě e-mailem oslovil s poptávkou diskrétních VIP služeb. Zadání spočívalo v založení účtu v České republice tak, aby klient nemusel osobně do české banky, aby nikde nefigurovalo ani jeho jméno, ale aby měl zároveň ke kontu plný přístup a mohl na něj převádět peníze.

Reportéři Radiožurnálu se coby fiktivní obchodník dotazovali už v prvním e-mailu i na to, jaké částky je možné na účet pravidelně posílat, aby transakce nebudily přílišnou pozornost.

„Peníze do Čech je potřeba posílat po malých částkách, ale často. Čím menší částky, tím lépe,“ doporučil Mitrjukov téměř obratem. A zároveň navrhl schéma na klíč, které všechny požadavky reportérů Radiožurnálu na diskrétní milionové transfery splňovalo. Platby měly chodit na český účet podle dohody pravidelně dvakrát do měsíce zhruba po 10 tisících eur, tedy 250 tisících korun.

Podle experta poradenské společnosti PriceWaterhouseCoopers na oblast finanční kriminality Petra Krandy přitom Mitrjukovem vytvářená struktura dává smysl jen jako součást mezinárodní pračky peněz: „S ničím jiným si to úplně spojit nedokážu.“

Ověřená varianta

Jak tedy měla pračka pro smyšleného Michaila Vasiljeva fungovat? Řešení umožňující nerušené zasílání peněz z Ruska do České republiky počítalo s tím, že Mitrjukov založí v Praze nejdříve společnost s ručením omezeným a posléze i firemní účet na své jméno. Klička je ale v tom, že pro potřeby internetového bankovnictví má být účet propojen s mobilním číslem klienta.

Protikorupční detektivové si měli říct o 5 milionů. Důkazy ale chybí, komando zasáhlo předčasně

Číst článek

A platební karta vystavená ke kontu na jméno zakladatele pak má stejně jako v případě platby za zprostředkování cestovat běžnou poštou i s PIN kódem do Ruska – rovněž ke klientovi. Ten tak může účet ovládat přes internet a peníze z něj může vybírat kdekoliv ve světě díky platební kartě.

Z firmy by se Mitrjukov posléze stáhl a na základě zaslaných plných mocí by ji na dálku přepsal na klienta, případně na jím dodaného bílého koně.

„Je to ověřená varianta, která v současné době funguje,“ napsal k tomu Mitrjukov fiktivnímu obchodníkovi v jednom z e-mailů. A Radiožurnál z veřejných zdrojů skutečně dohledal hned několik Mitrjukovem zaregistrovaných firem, jejichž vznik a další vývoj podle záznamů v obchodním rejstříku nastíněnému scénáři přesně odpovídá.

‚Profesionální pračka‘

Ředitel specializovaného Finančně analytického úřadu Libor Kazda schéma hodnotí jako možné profesionální praní peněz na zakázku. „Velmi pravděpodobně se jedná o přípravu koridoru pro legalizaci výnosů z trestné činnosti,“ okomentoval to šéf tzv. cifršpiónů. Prostředník podle něj sám při takovém scénáři informace o pravém původu převáděných peněz nemá. Jeho úkolem je pouze příprava systému.

Praní peněz v Česku: účty založené kolem letiště a miliardy korun na cestě do daňových rájů 

Číst článek

V celkovém kontextu se podle něj jedná o nezákonný a vysoce rizikový systém. „Vzhledem k tomu, že celé schéma je od počátku vytvořeno za účelem praní peněz, nastupuje zde především trestní odpovědnost zúčastněných osob, a to třeba i nedbalostní,“ vysvětlil Kazda. Zakládání účtů a jejich „přepuštění“ dalším lidem by podle něj mohlo být navíc hodnoceno jako neoprávněné poskytování platebních služeb.

Lepší image

A podobně se vyjádřil i Kranda: „Je to obcházení systému. Banka v podstatě nemá skutečné povědomí o tom, kdo je konečný zákazník toho účtu a kdo s ním nakládá“.

Pokud by klient chtěl skutečně přes nabídnuté schéma prát špinavé peníze, mohl by podle Krandy například stejným způsobem založit více firemních účtů v různých zemích a peníze pak mezi nimi přelévat.

Konkrétních důvodů pro založení firemního konta přes navržené schéma může ale být podle něj více. „Může to být využíváno k samotnému praní peněz, ale také například k úplatkům, k vyvádění peněz do zahraničí tak, aby na ně nedosáhla místní jurisdikce, k obcházení nějakých kontrol, které v Rusku jsou, nebo k další trestné činnosti,“ poznamenal expert poradenské společnosti.

Šílím z toho, jak se do schovávání peněz zapojily velké banky, říká analytik rozkrývající organizovaný zločin

Číst článek

Jedna z možných motivací pro využití takového systému postaveného na klíč podle něj může být také lepší image účtu v zemi Evropské unie. Případné investování ušpiněných peněz pak totiž může být jednodušší a bezpečnější.

„Kdybych například chtěl v České republice koupit nějakou nemovitost, tak případný převod peněz z českého účtu na jiný český učet už vypadá daleko seriózněji,“ poznamenal s tím, že může jít i o nákup šperků nebo dalších cenností držících si hodnotu.

Peněžní dům, který by dlouhodobě podobný systém zakládání účtů a následných převodů větších částek z rizikových zemí umožňoval, aniž by proti němu jakkoliv zakročil, podle Krandy nemá v pořádku své kontrolní mechanismy.

„Určitě mám pocit, že ta banka v tomto případě není tak důsledná, jak by měla být a jak by ty kontroly měly být nastaveny,“ řekl Kranda. Na místě je podle něj i úvaha, zda podnikatel nemá uvnitř banky člověka, který mu se zakládáním podobných účtů dlouhodobě pomáhá.

Banka schéma odmítá

Bankou, ve které měl být účet založen, měla přitom být tuzemská pobočka nadnárodní Raiffeisenbank. „My prostě pracujeme s touto bankou,“ řekl Mitrjukov během telefonátu s reportéry vydávajícími se za moskevského obchodníka.

Proměna zločinu v Česku: mafie za 30 let přešly od krádeží aut a prostituce k ekonomické kriminalitě

Číst článek

Doplnil přitom, že dosud se tímto systémem žádné problémy nebyly. Reportéři Radiožurnálu přitom mluvili o převádění částek v řádu statisíců eur, tedy milionů korun. „Můžete je převést bez problémů,“ znělo ujištění od Mitrjukova.

Sama Raiffeisenbank se od schématu distancovala. „Tato praxe není v souladu s vnitřními pravidly Raiffeisenbank, dokonce je v jejich přímém rozporu. Raiffeisenbank zakládá účty výhradně osobám či firmám, s nimiž jedná, a vyžaduje identifikaci všech subjektů, které se účastní daného smluvního vztahu,“ konstatovala mluvčí banky Petra Kopecká.

Upozornila přitom mimo jiné na to, že debetní kartu podle pravidel banky nesmí používat nikdo jiný než ten, jehož jméno je na ní uvedeno. „V případě zjištění použití karty pro legalizaci výnosů se pak i osoba, jež kartu předala jiné osobě, může dopouštět trestného činu,“ poznamenala mluvčí banky. Doplnila zároveň, že to samé platí i pro přístupy do internetového bankovnictví.

‚Nikdo mi o špinavých penězích neříkal‘

Sám Mitrjukov jakékoliv porušování pravidel nebo zákonů odmítl. „Já dělám všechno zákonně,“ konstatoval Mitrjukov.

Reportérům Radiožurnálu to řekl na schůzce v Praze smluvené s domnělým moskevským byznysmenem. Na jednání začátkem ledna měla být po několika měsících vzájemné komunikace předána záloha v hotovosti. Celkem za přípravu celého schématu a založení firmy s účtem požadoval Mitrjukov 3100 eur, tedy zhruba 80 tisíc korun.

Že by připravoval systém vhodný pro praní špinavých peněz, ale podnikatel při konfrontaci s reportéry vyloučil: „Absolutně ne. Nikdo nikdy mi neříkal, že chce prát špinavé peníze. Nemám žádné informace o transakcích na účtech mých klientů.“

Popřel také, že by ho ve vzájemné komunikaci smyšlený obchodník žádal, aby nikde nefigurovalo jeho jméno a aby transakce nebudily pozornost. Reportéři Radiožurnálu ale takovou podmínku kladli opakovaně.

„Chystám se založit firemní účet v bance v Česku, ale nechci nikde figurovat osobně. Je to možné? Jakou částku mohu poslat do Česka, abych přitom nevzbuzoval zvláštní pozornost?“ psal smyšlený moskevský obchodník Michail Vasiljev na e-mailovou adresu společnosti Bílá Vrána hned v prvním e-mailu loni v létě.

Skandál v rozvědce: tajná služba si nechala vyzradit své důstojníky i krycí firmy

Číst článek

Stejně jako banky má přitom Mitrjukov coby prodejce obchodních společností i nemovitostí ze zákona povinnost zjišťovat původ peněz a případné podezření nebo jakékoliv nesrovnalosti okamžitě hlásit. Radiožurnálu se ale po několik měsíců trvající komunikace na legalitu zasílaných peněz nezeptal ani jednou.

V jednom z e-mailů sice Mitrjukov žádal telefonický hovor, aby mohl fiktivnímu obchodníkovi položit několik otázek, nicméně reálně se při telefonátu o žádné podrobnosti nebo informace nezajímal.

„Chtěl jsem se vás zeptat teď,“ řekl lakonicky Miktrjukov reportérům Radiožurnálu během setkání v Praze. Podle svých slov si běžně své klienty prověřuje, nad jejich transakcemi ale žádnou kontrolu nemá. „To může zjistit jen banka nebo policie nebo zpravodajské služby. Já nemám žádné možnosti,“ poznamenal Mitrjukov.

Vysvětlení pro to, že na jeho adrese působí firma psaná na zavražděného moskevského obchodníka, podnikatel podle vlastních slov nemá. „Vůbec nevím, nepamatuji si na to,“ řekl. Jméno Dzhabrailov mu prý nic neříká.

Hlášení z bank přibývá

Raiffeisenbank přitom podle své mluvčí klade na kontroly aktivit prodejců takzvaných ready made společností zvýšenou pozornost. „V případě zaznamenání jakkoliv neobvyklé situace, a to kterýmkoliv pracovníkem banky, je klient povinen doložit bance vysvětlení,“ poznamenala Kopecká.

Počty hlášení podezřelých převodů peněz od bank podle šéfa Finančně analytického úřadu přibývá. „V současné době vnímáme zvýšený nárůst oznámení podezřelých obchodů popisujících tento nebo velmi obdobný model legalizace výnosů z trestné činnosti,“ řekl Kazda.

Jím vedený úřad přitom podle něj v loňském roce podal kvůli obdobným případům řadu trestních oznámení, a to včetně zablokování vysokých částek na kontech. Samotné stíhání praní špinavých peněz ale podle něj naráží na povinnost odhalit zároveň i původní zločin, ze kterého nelegální výnosy pocházejí.

„Bohužel patová situace často nastává v průběhu trestního řízení, kdy se orgánům činným v trestním řízení nepodaří dohledat zdrojovou trestnou činnost, čímž nejsou naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti a případ je nutno odložit,“ poznamenal Kazda.

Podle mluvčího policejní Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje to komplikuje zejména kauzy se zahraničním přesahem. „Bez aktivní spolupráce cizozemských orgánů je prokázání uvedených skutečností obtížné,“ vysvětlil Ibehej.

Jen z Ruska a dalších postsovětských zemí přitom podle odhadů detektivů protečou přes účty v českých bankách jednotky miliard korun ročně.

Radiožurnál bude dál informovat o vývoji celého případu. 

Jakub Troníček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme