Prasečí chřipka testuje americkou reformu zdravotnictví

Americké zdravotnictví je nemocné. Je pořád dražší a přesto jsou desítky miliónů lidí bez pojištění. Velká část Američanů je pořád přesvědčená, že reforma, o které jedná Kongres, stav zdravotnictví ještě zhorší. Proč?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkování proti tetanu | Foto: Miroslav Konvalina

Je neděle, osm hodin ráno. Před klinikou vysoké školy Montgomery College v městečku Rockville v Marylandu už od tmy spořádaně čekají lidé, kteří se chtějí nechat očkovat proti viru H1N1, tedy chřipce zvané prasečí. Fronty jsou v Americe neobvyklé, ale tahle stojí za to. Vine se dobrý kilometr daleko, na pořádek a organizaci dohlíží místní policie.

Pro mnoho Američanů je právě taková fronta příkladem, jak by zdravotnictví vypadalo, kdyby se ve Spojených státech zavedlo povinné pojištění pro všechny občany bez rozdílu. Tak jak ho známe v Evropě a ve většině ostatních vyspělých zemí.

Důchodci Allen a Kathy tady čekají už od pěti hodin ráno. Do fronty se mohli zařadit asi ve čtvrt na osm. Jsou odhadem tak na 80. místě a mají tedy jistotu, že až za několik hodin očkování začne, vyjde na ně jedna z 5000 dávek vakcíny, kterou tady dnes bezplatně poskytuje stát. Takhle to bude vypadat v celém zdravotnictví, když se do něj bude míchat vláda, říkají odpůrci reformy, o které jedná Kongres.

Přehrát

00:00 / 00:00

Prasečí chřipka testuje americkou reformu zdravotnictví

Jenže se zdravotnictvím, respektive systémem zdravotního pojištění se něco dělat musí, uvědomuje si laická i odborná veřejnost. Doktor Pavel Klein je původem Čech a v Americe je ředitelem centra pro léčbu epilepsie a poruch spánku.

"Myslím si, že potřebná je ze dvou důvodů. Je hodně nepojištěných, momentálně 47 miliónů. Hlavním důvodem je cena pojištění, která je vysoká," vysvětlil lékař.

Abych byl konkrétní: Spojené státy vydávají na zdravotnictví necelou pětinu hrubého domácího produktu. Poměrně je to asi dvojnásobek průměru v hospodářsky vyspělých zemích. Slušné pojištění pro čtyřčlennou rodinu vyjde kolem 15 tisíc dolarů za rok, tedy přes tisíc dolarů měsíčně. Pokud na ně nepřispívá zaměstnavatel, je to pro mnoho rodin příliš velká zátěž. To je jeden za tří hlavních důvodů, proč je 47 miliónů Američanů bez pojištění. Další nepojištěnou skupinou je odhadem 12 miliónů nelegálních přistěhovalců. A třetí skupinou jsou lidé, kteří se prostě pojistit nechtějí, i když by na to měli.

Kongres se to snaží změnit. Ale veřejnost je rozdělená: zhruba 40 procent je pro, 40 proti a zbytek neví. Doktor Klein vysvětluje že hlavním trnem v oku odpůrců je představa, že by vláda začala poskytovat státní pojištění, které by konkurovalo tomu soukromému a bylo by levnější.

"První důvod je filozofický. Americká společnost je založena na individualismu a osobní odpovědnosti a Američané preferují dělat si vlastní rozhodnutí sami. Návrhy, které jsou nyní v parlamentu, staví celý problém na hlavu. Místo aby se dosáhlo levnějšího pojištění a lepšího zdravotního systému, podle sepsaných návrhů bude zdravotnictví dražší včetně individuálních pojištění a kvalita zdravotnictví bude horší," míní Pavel Klein.

Fronta lidí čekajících na vakcínu proti prasečí chřipce před Montgomery College se stále prodlužuje. Je možné, že je velká část Američanů proti státním zásahům do zdravotnictví. Ale tady je vidět, že stejně velká část z nich takový zásah zadarmo ráda využije.

Kongres - přesněji řečeno demokratičtí zákonodárci - se snaží roli státu přinejmenším posílit. Výsledkem bude s největší pravděpodobností kompromis. Ale o tom, že opravdu vyřeší problémy amerického systému zdravotního pojištění, jsou tak nějak povinně přesvědčeni hlavně demokratičtí politici. Sami voliči, nebo aspoň jejich podstatná část, nikoliv.

Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme