Pravidla stávek jsou v západních zemích EU lépe vymezena

Odboráři chtějí zítra paralyzovat dopravu ve velkých městech Česka. Stávku a blokády zorganizují na protest proti vládním reformám. Otevřela se diskuse o právní úpravě stávek.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajka Evropské Unie

Vlajka Evropské Unie | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Koaliční politici nebo prezident republiky Václav Klaus stávku odmítají jako politickou. Odboráři však namítají, že pouze hájí svá práva. V zemích Evropské unie jsou stávky relativně běžnou záležitostí - o způsobu jejich vymezení mluvil ve Světě o deváté odborník na pracovní právo Martin Janíčko z Vysoké školy ekonomické.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zkušenostech se stávkami v Německu, Francii i dalších zemích EU mluvili ve Světě o deváté Martin Janíčko z Vysoké školy ekonomické a publicista Martin Hybler

Jak zdůraznil, stávky jsou tam právně vymezeny přesněji než u nás. „V Německu je to vymezené striktněji. Cíle, za které se může stávkovat, by měly být čistě ekonomické. Je to upraveno ústavou na základě práva na spolčování.“

V Německu se sice může stávkovat až po selhání kolektivního vyjednávání, nicméně i tam se mísí motivy politické. „I v Německu při velkých stávkách zaznívala celospolečenská témata.“

Janíčko také připomněl, že nejlépe propracované právo na stávku má Francie. „Společenská témata se odrážejí spíše v demonstracích a manifestacích, ve stávkách pak ekonomické cíle.“

„Země jako my a na východ od nás mají úpravu vágnější a stávka není tak specificky vymezená z hlediska požadavků jejího konání,“ upozornil Janíčko s tím, že právní úprava se vyvíjí i podle nových událostí.

Publicista Martin Hybler označil ale reputaci Francie v úpravě stávek za spíše mediální nálepku a poukázal na počet prostávkovaných dnů, který je menší než v Německu.

Francie je přitom pro Čecha synonymem země, kde se stávkuje téměř neustále. Prezident Nicolas Sarkozy ale před několika lety prosadil zákon o tak zvané minimální službě, který dopady stávky výrazně zmírňuje. „Prosadil to po zkušenostech s opakujícími stávkami na železnici a městské dopravě. Lidé nemohli do práce, byly velké zácpy.“

Jak ale Hybler upozornil, zatím se nedá říci, jak zákon funguje, protože od té doby masivnější protesty nenastaly.

Milan Kopp, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme