Řecko může mít první krematorium. Pravoslavná církev zpopelnění nebožtíků dlouhodobě odmítá

Řecko je o něco blíže ke vzniku prvního krematoria v zemi. Premiér Alexis Tsipras chce přijmout reformy, které by umožňovaly spalování mrtvých. Dosud je Řekové buď pohřbívali do země, nebo je museli převážet ke zpopelnění do zahraničí, například do Bulharska. Proti krematoriím dlouhodobě vystupuje řecká pravoslavná církev.

Atény Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Už v roce 2006 prošel v Řecku zákon, který umožňoval postavení krematorií. Řecká pravoslavná církev ale proti tomu celou dobu protestuje. Ilustrační foto | Zdroj: Profimedia

Lidé jsou v Řecku po své smrti většinou pochováni na hřbitovech. Jenže ty jsou v Řecku, hlavně ve větších městech, přeplněné. Těla proto v hrobech zůstávají jen zhruba tři roky. Potom si rodina musí zaplatit exhumaci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Řecko může mít první krematorium. Pravoslavná církev zpopelnění nebožtíků dlouhodobě odmítá. Podrobnosti zjišťoval Martin Balucha

„Když vidím tělo dítěte, tak mě to i po těch letech dostane do kolen. Teď právě exhumuji starší ženu, přišel její čas a zemřela,“ popisoval v dřívějším rozhovoru pro britskou BBC hrobař Petros.

Jeho úkolem je vykopat ostatky a kosti z hrobu. Omyje je, uloží do plátna a kněz je požehná. Kosti potom směřují do kostnic, které vypadají jako archív se skříňkami a kufříky.

Rodiny obvykle tyto kostnice navštěvují a vytahují z šuplíků kosti svých blízkých, aby je uctili. Za tohle uchovávání ale musí platit.

Pokud příbuzní neplatí, tak se kosti jejich blízkých dostanou do masových hrobů nebo do takových jam přímo na hřbitovech. I ty jsou ale v Řecku přeplněné. Problém je navíc v tom, že se těla nestihnou za tři roky úplně rozložit.

První krematorium?

Řecká vláda ale nyní schválila dekret, který by měl umožnit stavbu krematoria v Aténách. Nařízení podepsal ministr pro životní prostředí a energetiku Giorgos Stathakis. Výstavbu prosazuje ostatně i starosta Atén Giorgos Kaminis. Krematoria byla ale schválena i v přístavních městech Patra a Soluni.

Starosta tohoto druhého největšího města v Řecku Yannis Boutaris má ostatně zkušenost s tím, že sám musel své blízké kvůli kremaci převážet do Bulharska. Stejně to udělal, potom co mu zemřela manželka.

Už v roce 2006 prošel v Řecku zákon, který umožňoval postavení krematorií. Řecká pravoslavná církev ale proti tomu celou dobu protestuje.

Církev totiž věří, že tělo musí být pohřbené, aby mohlo být následně vzkříšené. Podle soluňského biskupa Anthimose znamená kremace prázdnotu a nicotu. Odmítá zároveň, že se tělo v zemi rozloží a obrátí v prach stejně jako těla lidí, kteří prošli kremací.

Martin Balucha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme