Před 20 lety začala válka v bosenském Sarajevu. Země se z ní vzpamatovává dodnes

V Bosně si připomínají začátek téměř čtyřleté blokády Sarajeva. Dnes je to 20 let, co jugoslávská republika Bosna a Hercegovina vyhlásila nezávislost na Jugoslávii. S jejím oddělením nesouhlasili bosenští Srbové a začal ozbrojený konflikt mezi bosenskými Muslimy, Srby a Chorvaty, nejhorší v Evropě od 2. světové války. Má na svědomí téměř sto tisíc životů a země se z následků války dodnes nevzpamatovala.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalí velitelé bosenské armády

Bývalí velitelé bosenské armády | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

V Sarajevu je krásný jarní slunečný den, lidé korzují po hlavní městské ulici, sedí v kavárnách a vzpomínají na to, jak sem přesně před 20 lety začaly dopadat první granáty.

„Byl stejný krásný a slunečný den, jako je dnes, s tím rozdílem, že dnes na nás nestřílejí. Tehdy začaly padat granáty, střílelo se a nad městem se objevily válečné letouny. Naši bývalí srbští sousedé a přátelé začali opouštět město, zaujali pozice v horách nad Sarajevem a zahájili středověkou blokádu, která trvala 1440 dnů,“ vzpomíná pan Bahrudin Fazlič. Býval důstojníkem, dnes je v důchodu a předsedá svazu bosenských skautů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín našel v Sarajevu první velitele sil, které před 20 lety bránily Sarajevo a v reportáži Zblízka nabízí jejich vzpomínky.

„V Sarajevu zahynulo 12 600 tisíc lidí, z toho 1600 dětí, ale nevzdali jsme se. Přežili jsme čtyři blokádní roky a tři těžké zimy. Neměli jsme takové štěstí jako vy – Češi a Slováci. Náš rozchod bohužel dopadl jinak,“ dodává.

Už několik dní před smutným 20. výročím blokády Sarajeva se v centru města na pěší zóně shromažďují veteráni války a vzpomínají na den, kdy začala válka. Jedním z velitelů obrany Sarajeva byl Ismet Dahić, tehdy šéf policie.

„Zpočátku jsme si mysleli, že to bude jen taková epizoda a že válka rychle skončí. Dny ale plynuly a situace byla těžší a těžší. Agresor byl daleko silnější, nejvíce nás ale zaskočilo, že proti nám bojovali lidé, s nimiž jsme společně seděli ve školních lavicích a jedli u jednoho stolu,“ vzpomíná.

Životy jsme bránili holýma rukama

Bosenskou armádu pomáhal budovat také důstojník Hilma Kovać.

„Zbraně jsme si vyráběli sami, na začátku jsme měli jen lovecké pušky. V kasárnách nezbylo téměř nic. Holé životy jsme bránili holýma rukama. Kolem Sarajeva bylo rozmístěno 1860 děl o ráži od 80 do 260 milimetrů. Každý den do města dopadaly nejméně tři tisíce projektilů, kulky vypálené odstřelovači nepočítaje,“ popisuje.

Městu v prvních dnech a týdnech války zoufale chyběly zbraně, ty se sem začaly tajně dovážet až později – lesními cestami přes horu Igman a tunelem, který obránci Sarajeva vykutali pod butmirským letištěm. Do té doby ale museli projevit značnou vynalézavost.

Sarajevo 20 let po vypuknutí války | Foto: Martin Dorazín

„Když vám řeknu, že jsme pušky vyráběli z vodovodních trubek, nebudete tomu věřit. Jako munici jsme používali lovecké střelivo. Museli jsme vytvořit dojem, že máme dost zbraní, a to se nám podařilo. Srbové město nedobyli, což se jim nepovedlo ani za druhé světové války. Sny o velkém Srbsku a velkém Chorvatsku se rozpadly,“ prozrazuje Kovać.

Čtyři roky jako ve velkém koncentračním táboře

Před dvaceti lety ale bosenští Chorvaté a Muslimové bojovali proti Srbům bok po boku. Později se pustili do sebe a zničili Mostar, jedno z nejkrásnějších měst bývalé Jugoslávie. Velitelem chorvatské brigády v Sarajevu byl Vladko Pešikar.

„My jsme se zbraní chopili už v roce 1991, takže už jsme byli svým způsobem připravení na válku. Ani my jsme ale nečekali, že bude trvat tak dlouho. Čtyři roky jsme tady žili jako ve velkém koncentračním táboře. Nikdo nevěděl, jestli se dožije zítřka,“ vzpomíná.

Sarajevo 20 let po vypuknutí války | Foto: Martin Dorazín

Válku zázrakem přežil i první velitel prvního sboru bosenské armády v Sarajevu generál Vahíd Karavelić.

„Koncem roku 1991 po vypuknutí války ve Slovinsku a Chorvatsku jsem s celým svým praporem dezertoval z Jugoslávské lidové armády. Začal jsem organizovat osvobozenecké síly v Bosně. U Tuzly mě zajali a převezli do Bělehradu. Tam mě odsoudili k trestu smrti,“ přibližuje.

Muslimsko-chorvatské síly ale v té době zajaly skupinu srbských důstojníků v Sarajevu a generála Karaveliče, stejně jako zajatého prezidenta Aliju Izetbegoviče za ně vyměnily.

Svět mohl válce zabránit

Bosenští váleční veteráni dodnes nemohou pochopit, proč svět tak dlouho a bezmocně přihlížel nekrvavějšímu konfliktu v Evropě od dob druhé světové války.

„Město Sarajevo zažilo na konci 20. století něco, co zažila je málokterá města v Evropě. Jeho blokáda trvala déle než blokáda Leningradu. Ke konfliktům mezi lidmi, skupinami, národy nebo i celými státy dochází a bude docházet. Největší problém je ale v tom, že mezinárodní společenství a OSN netečně válku pozorovaly celé čtyři roky a nedokázaly ji zastavit,“ dodává generál Karavelić.

V Sarajevu dnes spouštějí multimediální prezentaci o historii bosenské války. Na internetových stránkách najdete interaktivní mapu vývoje konfliktu a více než 60 hodin videomateriálů.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme