Před 35 lety zažila Vídeň teroristický útok na sídlo OPECu
Těžko by se na světě hledala druhá metropole, která je proslulá svojí klidnou předvánoční atmosférou tak jako Vídeň. Přesně na to vsadili teroristé, kteří 21. prosince 1975 přepadli vídeňské sídlo organizace OPEC, sdružující země vyvážející ropu. Udeřili nečekaně, zajali 70 lidí a nakonec bez problémů z Rakouska utekli. Útok vedený známým teroristou Carlosem navíc nachytal rakouskou policii pořádně na švestkách. Dnes je to právě 35 let.
„Stáli jsme dole ve vestibulu budovy, když kolem nás prošlo pár lidí se sportovními taškami, byla tam i jedna žena. Nic neřekli, ale přátelsky nám pokývali hlavou,“ vzpomínal na začátek útoku jeden z novinářů, kteří čekali až ministři OPECu skončí jednání a uspořádají tiskovou konferenci.
Reportáž Vojtěcha Bergera o 35. výročí teroristického útoku na vídeňské sídlo OPECu
Těch šest příjemných mladých lidí, to byli teroristi a v taškách měli plno výbušnin. Zní to neuvěřitelně, ale celou schůzku mocných v tu chvíli hlídali jenom dva starší policisté.
Policie nic nezmohla
Byla předvánoční neděle. Zatímco se Vídeňané z rádia dozvídali, že by neměli chodit do centra k budově OPECu, protože by ji teroristé mohli třeba vyhodit do povětří, na místo útoku mířilo policejní komando.
Přivolaní policisté bohužel vůbec nebyli školení pro terorismus. Jejich zkušenosti spočívali hlavně v řízení dopravy na křižovatkách, a k dispozici měli jenom dvě patnáctikilové neprůstřelné vesty.
Podle toho taky dopadl zásah. Teroristé je zahnali samopalem a dalších 18 hodin se už nikdo o nic nepokusil. Naopak teroristé dostali co chtěli. Autobus, který je odveze na letiště a letadlo s plnou nádrží.
Podaná ruka
Šéf teroristické skupiny, rodilý Venezuelan Ilich Ramirez Sánchez alias Carlos, si užíval mediální pozornost. V cheguevarovské čapce a slunečních brýlích na rozloučenou u letadla podal ruku rakouskému ministrovi vnitra Röschovi. Ten ji přijal, a vysloužil si za to ostrou kritiku.
Rakousko sice ohnulo před teroristy páteř, zato se ale povedlo zachránit všechna rukojmí. Půlku teroristé pustili ještě ve Vídni, zbytek v Alžírsku a v Libyi, kam odletěli připraveným letadlem.
Obecně se má za to, že za útokem stála Libye, která chtěla přinutit arabské státy k větší vstřícnosti vůči palestinské samosprávě. Tuhle hypotézu potvrzuje i fakt, že členové Carlosova komanda koncem roku 1975 vycestovali právě do Libye.
Pro Rakousko byl útok a absolutní neschopnost jakkoli reagovat obrovskou lekcí. Terorista Carlos ve své ‚profesní dráze‘ pokračoval až do roku 1994 než ho zatkli v Súdánu. Dnes si odpykává doživotí v jedné francouzské věznici.
