Před 45 lety byl popraven nejznámější izraelský agent
Dnes uplynulo 45 let od popravy elitního izraelského agenta Eli Cohena. Tento legendární zpravodajský důstojník se v syrské politické a vojenské hierarchii vypracoval tak, že se stal hlavním poradcem ministra obrany a třetím mužem v pořadí čekatelů na prezidentský úřad. S pomocí Sovětů však byl Cohen nakonec odhalen a 18. května 1965 v Damašku veřejně oběšen.
„Nejdřív jsem vůbec netušila, co Eli dělá. Až později jsem vycítila, že je to něco jiného, než tvrdil. Říkal mi, že v Evropě nakupuje zbraně pro izraelskou armádu. Tušila jsem ale, že dělá něco jiného v nějaké arabské zemi podle toho, co jsem u něj viděla a podle toho, kdo za ním chodil , když přijel do Izraele,“ říká vdova po Elim Cohenovi Naďa Cohenová.
Reportáž blízkovýchodního zpravodaje Českého rozhlasu Břetislava Turečka o životě a působení nejznámějšího izraelského agenta Eliho Cohena
Naďa Cohenová potkala svého budoucího manžela v Izraeli v 50. letech. Eli se přistěhoval z Egypta a právě toho využila izraelská špionáž. V roce 1960 se stal agentem. Odešel do Argentiny, aby se o rok později přestěhoval do Damašku.
Vydával se za bohatého Syřana, který se po letech strávených v latinské Americe vrací ke kořenům.
Zmapoval golanské bunkry
Izraelský odborník na svět špionáže Josi Melman vysvětluje: „Eli Cohen byl vyslán do Damašku, aby proniknul k syrskému vedení. Pak už jen vyčkával. Do Izraele měl vyslat pouze zásadní varování v případě, že by Sýrie chystala válku.“
Naďa tehdy měla malou dcerku. I když to nebylo lehké, nic prý manželovi nevyčítala: „Tehdy jsem takové manželství brala jako trest. Eli mi byl ale vzácný, když někdy přijel domů, nechtěla jsem se s ním hádat.“
Cohen mezitím stoupal nahoru. Oblíbený muž se přátelil s ministrem obrany, a podařilo se mu například zmapovat syrská opevnění na Golanských výšinách.
Dnes je ale těžké odlišit realitu od legend, které jeho osobu obestírají. Například jeho bratr Abraham vzpomíná:
„V rodině se říkalo, že když byl Eli na Golanech, jako bohatý obchodník navrhl, že přispěje na osázení syrských bunkrů eukalypty, aby prý vojáci netrpěli pod úmorným sluncem. Ve skutečnosti mu šlo ale o to, aby tam co nejrychleji vyrostli stromy a Izraelci podle nich mohli bunkry identifikovat a bombardovat. Když tam dnes zajdete, zjistíte, že eukalypty rostou jen na bývalých syrských základnách.“
Josi Melman ale varuje, že se přínos Eliho Dojena někdy zveličuje: „Stal se mýtem a mučedníkem izraelského špionážního světa. Samozřejmě to někdy vede k přehánění jeho významu.“
Byl tak dobrý, až ho to stálo život
Cohen byl prý ale opravdu dobrý agent a přispěl i k vítězství Izraele v šestidenní válce v roce 1967.
Jak ale Melman upozorňuje, Eliho kvality se někdy paradoxně obracely proti němu:
„Začal být tak dobrý, že jeho řídící agenti v Izraeli nemohli odolat pokušení. Namísto čekání na zásadní varovnou zprávu ho pořád úkolovali. Zjisti, jak je to s dodávkou sovětských migů, zajeď se podívat na letiště, jestli je tam už umístili a podobně. Vyvíjeli na něj obrovský tlak a to samozřejmě zvyšovalo riziko odhalení.“
„Říkalo se dokonce, že se mohl v Sýrii stát ministrem obrany. Na to nechci ani pomyslet. Vždyť to by se už vůbec nevrátil. Když ale byl za mnou naposledy, nechtělo se mu pryč. Už asi tušil nebezpečí. Mosad ho ale přinutil zase odjet,“ vzpomíná jeho žena.
Klec spadla v roce 1965. Časté depeše do Izraele rušily okolní vysílačky. Sovětští poradci odhalili jako zdroj signálu Eliho Cohena. Přesně před 45 lety ho Syřané veřejně oběsili. Izrael od té doby marně usiluje o vydání jeho těla.
