Před 50 lety vznikla Evropská unie
Evropská unie slaví padesátiny - v Římě byly přesně před padesáti lety podepsány smlouvy, které vytvořily základ dnešní Evropské unie. Představitelé sedmadvaceti členských zemí dnes v Německu odsouhlasí Berlínskou deklaraci. Ta měla nastínit směřování Unie v příštích letech - ale podle všeho nesplní očekávání.
Text Berlínské deklarace je velmi obecný a neurčitý - podle českého prezidenta Klause ani nepojmenovává problémy, které v Unii existují: "Trošku jsme o tom diskutovali v kategorii, že to je trošku poezie místo prózy. Že to jsou taková nadsazená slova, která se míjejí problémů, které v Evropské unii jsou."
Česká reprezentace chtěla, aby Berlínská deklarace neobsahovala zmínku o euroústavě - to se jí podařilo - prezident Klaus je spokojený: "Myslím, že jsme se v tomto ohledu neztratili a je to srozumitelné a viditelné pro každého."
Řešení otázky co s euroústavou ale nadále zůstává jedním z hlavních bodů, které chce Německo jako předsednická země Unie řešit. Nejpozději na červnovém summitu členských zemí zřejmě dojde k další debatě na toto téma.
Před padesáti lety podepsala takzvané římské smlouvy, které daly vzniknou dvěma nadnárodním institucím; Evropskému hospodářskému společenství a Evropskému společenství pro atomovou energii, šestice západoevropských zemí. U vyjednávání římských smluv byl před padesáti lety také Ernst Albrecht, který se později stal premiérem spolkové země Dolní Sasko. V rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že Spolková republika brala projekt nových evropských institucí jako velkou příležitost.
"Jednou z německých priorit bylo, že už nikdy nesmí dojít k tak strašné válce. Za druhé se mělo zabránit návratu něčeho podobného, jako byl nacionální socialismus. No a samozřejmě tu bylo přání zlepšit vztahy s ostatními evropskými zeměmi. Přirozeně jsme také byli vděční Američanům za to, že představují bezpečnostní pojistku proti válce se Sovětským svazem."
Jednání o vzniku Evropského hospodářského společenství byla velmi složitá. Mohla za to také velmi čerstvá válečná zkušenost, řekl v rozhovoru pro Český rozhlas německý diplomati Giesbert Poensgen, který se rozhovorů před padesáti lety také účastnil.
"Animozita vůči válečnému Německu byla u našich partnerů jasně patrná. U Evropského společenství uhlí a oceli to ještě nebylo tak zřetelné, protože šlo o víceméně technickou záležitost. U zrodu Evropského hospodářského společenství ale mělo hodně diplomatů problém pohlížet na Německo jako na rovnoprávnou zemi a tvářit se vůči jeho představitelům přátelsky. Holanďané nám dávali nejvíc pocítit, jak těžké časy zažívali během německé okupace. Bylo to o to paradoxnější, že ve věcných otázkách jsme se právě s Nizozemskem nejvíc shodovali."
