Před 65 lety zemřel Adolf Hitler
Před 65 lety, 30. dubna 1945, spáchal sebevraždu Adolf Hitler. Strůjce druhé světové války i holocaustu Židů si vzal život ve svém berlínském podzemním bunkru. Skončil tak život jednoho z největších zločinců lidských dějin. Přesto i v následných květnových dnech probíhaly boje a zbytečně umírali lidé. Jen několik dnů před smrtí oslavil Hitler 56. narozeniny a oženil se s dlouholetou přítelkyní Evou Braunovou.
Adolf Hitler svými projevy fascinoval davy. Kvůli hospodářské krizi a skutečným i domnělým křivdám versailleského míru ho následovaly milióny Němců.
Hitlerovy cíle byly od počátku jasné: německá dominance nad Evropou a světem a likvidace Židů. U obou svých hlavních záměrů se dostal nebezpečně blízko k jejich splnění. Na konci dubna 1945 ale jeho říše ležela v troskách. Z Hitlera se stal uzlíček nervů, který každého obviňoval ze zrady.
Poslední dny Hitlerova života mistrně ztvárnili autoři filmu der Untergang. Vůdce se neobtěžoval jakoukoliv sebereflexí. Německý národ proklel, prý nebyl hoden jeho velikosti.
Nehledě na desítky miliónů obětí, Hitler zůstával přesvědčen o naprosté správnosti své cesty. Jenže Rudá armáda už bojovala na předměstí Berlína, a tak na Hitlera čekal zcela zasloužený osud: spolknutí jedu a rána kulkou do spánku.
Spekulace o smrti
Často se spekulovalo o tom jak vlastně a zda vůbec vůdce Třetí říše zemřel koncem dubna 1945.
„Stalin chtěl samozřejmě ihned zjistit, za jakých okolností sešel Hitler ze světa. Sovětskýá rozvědka začala okamžitě pátrat a podařilo se jí ostatky Hitlera objevit. Je zvláštní, že mrtvolu zase hned zahrabali, protože nevěřili, že jde o Hitlera. Nechtělo se jim věřit, že by nacisté nechali tělo svého vůdce tam, kde bylo, tedy zahrabáno na dně jámy po výbuchu granátu. A navíc ohořelé. Druhý den ho proto vyzvedli znovu. Definitivně se Sovětský svaz ostatků Hitlera zbavil až v roce 1970,“ říká historik Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu.
O okolnostech smrti Adolfa Hitlera mluvil na Rádiu Česko historik Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu.
I tak se spekulovalo o tom, zda nešlo o mrtvolu Hitlerova dvojníka. „Dvojník byl samozřejmě nalezen, Sověti ho důkladně prohlíželi. Je komické, že ze zašívaných ponožek, které měl na sobě, usoudili, že nemůže jít o Hitlera. Později zatkli Hitlerova osobního zubního lékaře, který konstatoval, že dvojník opravdu Hitlerem není,“ pokračuje Uhlíř.
Poslední měsíce svého života trávil Hitler v berlínském bunkru. „Adolf Hitler chtěl dobojovat svůj poslední boj v hlavním městě své říše. I když ho mnozí přemlouvali k útěku, on to odmítal jako nepřípustnou věc,“ dodává historik.
Ve své závěti Hitler rozdělil svoji funkci vůdce opět na říšského kancléře a prezidenta. Goebbels se stal posledním říšským kancléřem třetí říše. Admirál Dönitz se stal prezidentem. Němci se snažili co nejvíce svých vojáků dostat do amerického zajetí a proto bylo z jejich pohledu třeba boje udržovat co nejdéle. Ještě po Hitlerově smrti tak umírali lidé.
