Před 75 lety vstoupili Američané do války i na rozhlasových vlnách. Spustili vysílání Hlasu Ameriky
O životě za železnou oponou se lidé v Československu dozvídali také z Hlasu Ameriky. Rozhlasová stanice ale vznikla už v únoru 1942, tedy před 75 lety. Bylo to nedlouho po vstupu Spojených států do druhé světové války. Brzy vysílala ve 40 jazycích. Svou pověst od počátku stavěla na objektivním zpravodajství. Víc v reportáži Jaroslava Skalického.
Posluchačům v nepřátelském Německu hlasatel sliboval každodenní zpravodajství z Ameriky a války. Možná zprávy dobré, možné zlé, budeme vám říkat pravdu, ujišťoval. Už od března 1942 vysílal Hlas Ameriky i v češtině. Voskovec a Werich z amerického exilu povzbuzovali národ v okupovaném protektorátu.
V dobách studené války se Hlas Ameriky zaměřil na informace o životě ve Spojených státech, o zemi, která v 50. letech podle komunistické propagandy ničila Československo mandelinkou bramborovou. Oblíbené cestopisné črty připravoval Ivo Ducháček, alias Martin Čermák.
Sportovní události sledoval Pavel Pecháček, který vystupoval pod pseudonymem Pavel Skála. Literárními recenzemi do vysílání přispíval Josef Škvorecký. O dění v Československu přinášel zprávy Ivan Medek, který žil v emigraci ve Vídni.
Hlas Ameriky přestal vysílat v češtině v roce 2004. Jeho současný rozhlasový, ale i televizní a internetový program ve více než 40 jazycích oslovuje týdně přes 230 milionů lidí v celém světě.
