Před rokem byl zabit Usáma bin Ládin, lidé jeho smrt slavili v ulicích
Usáma bin Ládin je mrtev právě jeden rok. Nejhledanější terorista světa se skrýval od roku 2001, vloni 2. května ho Američané zastřelili v jeho vlastním domě v Pákistánu.
Na svém posledním poselství zveřejněném na internetu vyzýval Usáma bin Ládin ke společnému boji proti nadvládě Spojených států. Na videozáznamu sedí u zdi a v ruce drží svoji oblíbenou rekvizitu – samopal.
Jeho dopadení připravovali Američané řadu měsíců. Bin Ládina zabilo speciální komando v jeho domě v pákistánském městě Abbottabád. Tentýž den byl pohřben do moře.
Teroristovu smrt oznámil americký prezident Barack Obama v mimořádném televizním vystoupení.
K připomínce výročí se vyjádřil v Ozvěnách dne odborník na americkou bezpečnostní politiku Kryštof Kozák z FSV UK
„Po více než dvacet let byl Usáma bin Ládin vůdcem a symbolem teroristické sítě Al-Káida. Připravoval útoky na naši zemi, na naše spojence a přátele. Jeho smrt je významným mezníkem na cestě k porážce terorismu,“ řekl před rokem Obama.
Američané vyšli do ulic a oslavovali vítězství nad mužem, který byl pro ně symbolem zla. Bezpečnostní experti ale varovali, že válka s terorismem tím neskončila. Smrt Usámy bin Ládina byla jen jednou z jejích úspěšných bitev.
Usáma byl spíše symbol, ale Al-Káida je ochromena skutečně
Také výročí smrti Usámy bin Ládina připomněl prezident Obama národu v přímém televizním přenosu – ovšem ne z Bílého domu, ale z letecké základny Bagrám v Afghánistánu.
Prohlásil, že americké jednotky jsou na dobré cestě k úplné likvidaci Al-Káidy. Zdecimovaly prý vedení teroristické sítě. Podle amerických zdrojů se skutečně podařilo zlikvidovat 20 ze 30 nejvyšších vůdců Al-Káidy.
„Další informace jsou ale tajné a můžeme jenom spekulovat, nakolik to omezuje její akceschopnost. Je ale pravda, že se jí nepodařilo zopakovat masové útoky, které ji dostaly do popředí světového zájmu,“ upozorňuje odborník na americkou bezpečnostní politiku Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
O teroristické organizaci Al-Káida mluvil ve Světě o druhé politický geograf Michael Romancov z pražské Metropolitní univerzity
Zabití bin Ládina bylo podle něho spíše symbolické:
„Usáma bin Ládin v té době organizaci prakticky neřídil, byl spíš symbolem. Ale symboly hrají v naší době důležitou roli. Jeho videonahrávky mohly určitě inspirovat mladé lidi a pomáhal určitě v rekrutování.“
Al-Káida byla podle experta na terorismus Jana Eichlera z Ústavu mezinárodních vztahů oslabena už před deseti lety.
„Byla oslabena tím, že před deseti lety byla uskutečněna operace Trvalá svoboda. Usáma bin Ládin byl vyhnán z Afghánistánu, pak už se stal spíše jenom inspirátorem. Už byl víceméně štvancem na útěku a psancem. Teď je otázka po té jeho smrti. Může se stát, že upadne v zapomenutí, ale také nemůžeme vyloučit, že se pro mnoho muslimů může stát něčím jako mučedníkem.“
Útoky z 11. září a pak z Madridu a Londýna byly podle politického geografa Michaela Romanova z Pražské Metropolitní univerzity vrcholem globální aktivity Al-Káidy:
O síle teroristické organizace Al-Káida mluvil v Odpoledním Radiožurnálu expert na terorismus Jan EichlerEichler z Ústavu mezinárodních vztahů
„Al-Káida působila a pravděpodobně bude působit řadu problémů v regionech typu Irák a Afghánistán, ale těžko se dá předpokládat, že by z ničeho nic vstala z mrtvých a něco udělala globálně. Je otázka, nakolik to má vazbu na Usámu bin Ládina a nakolik to má vazbu na to obrovské úsilí umravnit ji už předtím.“
Největší hrozbou jsou podle Romancova odnože Al-Káidy v Afghánistánu, Pákistánu, v Jemenu a Somálsku.
„Tam se domnívám, že vzhledem k problematice výkonu státní moci, dodržování nebo vynucování pořádku, průchodnosti práva se jim daří nejlépe,“ dodává Romancov.
Barack Obama v Kábulu připustil, že válka v Afghánistánu už americkou veřejnost unavuje. Před plánovaným stažením vojáků chce prý ale Washington celou operaci ukončit „zodpovědně“.
„V jednom z článků smlouvy, kterou dnes podepsali americký a afghánský prezident, stojí, že pokud by hrozil teritoriální rozpad Afghánistánu a podobné katastrofické scénáře, Američané udělají vše, co bude v jejich silách, aby tomu zabránili. Takže i poté, co se stáhne většina jejich vojáků, zůstanou Američané důležitými hráči v afghánském konfliktu,“ dodává Kozák.
V době, kdy se z Afghánistánu stáhnou spojenecká vojska, ubude podle Romancova Al-Káidě paradoxně cílů.
„Všichni civilní pracovníci, kteří tam pracují v půdorysu různých nevládních organizací, jsou vítaným cílem. Počet cílů se bude redukovat, což samozřejmě neznamená, že Al-Káida nebude i nadále útočit na lokální obyvatelstvo, které nějakým způsobem bude obviněno nebo nálepkováno jako kolaboranti. Ale to stažení si myslím, že bezprostředně nebude mít vliv na schopnost Al-Káidy působit nějakou neplechu v širším či globálním měřítku,“ vysvětluje Romancov.
Američané se z Afghánistánu stáhnou do konce roku 2014, potvrdil Obama
Číst článek
Al-Káida dnes nemá podle Eichlera základnu a opěrný bod v Afghánistánu.
„Má to v té úrodné oblasti, v severnější části Afriky na sever od rovníku. Je to hlavně Čad, Niger, Mali, Mauritánie, Severní Súdán. Tam jsou nekontrolované prostory, kde oni nadále působí, kde jsou vlastně jejich nové základny,“ říká Eichler.
Hlavním úkolem teroristické sítě Al-Káida je škodit Západu a prozápadním vládám v islámském světě.
„Prozápadním vládám říkají ‚blízký nepřítel‘. Vytýkají jim, že jsou odpadlické, že sice oficiálně hovoří o koránu, ale žijí západním způsobem života. Berou z Ameriky zbraně, dodávají za to ropu a proto jsou prvním terčem. A pokud se stane, že se Západ příliš vehementně angažuje v podpoře tohoto blízkého nepřítele, tak udeří. Jako se to například stalo 11. září 2001,“ vysvětluje Eichler, který se nedomnívá, že z tohoto pohledu by byla Al-Káida mrtvá.
„Naopak. To, co se děje dál v Bahrajnu, ale co se klidně může stát i v Saudské Arábii a dalších těchto zemí, kde jsou takzvané odpadlické vlády, tam kdykoli může zase něco vybouchnout.“
