Před rokem zasáhlo Nepál ničivé zemětřesení. Vesnice Simthálí se dočkala pomoci jen z Česka
Dnes je to právě rok co Nepál zasáhlo katastrofální zemětřesení. Otřesy o síle 7,8 stupně zabily víc než osm tisíc lidí a další tisíce zranily. Destrukce zasáhla velkou část země. Víc než půl milionu domů včetně mnoha památek nevyčíslitelné ceny se zřítilo. Katastrofa zasáhla především ty nejchudší: lidi na vesnicích. Přišli o domy i hospodářská zvířata. Ve sbírce Pomáhejte s námi Nepálu shromáždili posluchači ČRo téměř 10 milionů korun. Peníze putovaly lidem dvou konkrétních vesnic: Simthálí a Selang.
Pětapadesátiletý pan Godeš bydlí spolu se svojí manželkou a matkou v jednoduchém přístřešku v blízkosti rozpadajícího se domu. Od listopadu se dům mnoho nezměnil. Několik rezavých vlnitých plechů, několik rohoží a přese všechno přehozená modrá nepromokavá plachta. Jediná novinka je to, že v základech této primitivní stavby se objevily novotou zářící stříbrné vlnité plechy.
Před rokem zasáhlo Nepál ničivé zemětřesení. Vesnicím Simthálí a Selang pomáhali posluchači ČRo. Jak byla pomoc užitečná? A jak vůbec žijí lidé rok po zemětřesení? To ve vesnici Simthálí zjišťoval Jaromír Marek
Godeš říká, že díky dárcům má aspoň vlnitý plech a neprší mu do domu. Nedávno skončená zima byla prý hodně těžká, dovnitř zatékalo a vítr mu prý foukal až do postele. Do obnovy zničeného domu se Godeš nechystá, nemá peníze a na stavbu je už prý starý.
Na políčku za domem pracuje paní Saraswati. Jak říká, na podzim dostala balík plechu a pokrývku z České republiky. Určitě to byla užitečná pomoc, jen lituje, že nemohla být větší. I tak si ale z plechů postavili střechu, stěny jsou dál ze štípaného bambusu. Zimu prý přežili v domku kolem ohniště.
Vesnice Simthali se rok po zemětřesení příliš nezměnila. Lidé jen rozebrali trosky domů a očištěné kameny leží vyskládané stranou. Dál bydlí v provizorních, byť teď trochu vylepšených přístřešcích. Ve vesnici není vidět jediný nový dům nebo alespoň staveniště.
„Zdejší lidé jsou chudí, nemají peníze na stavbu domů, a když, tak je nechtějí zase stavět z kamenů a bláta jako před zemětřesením,“ vysvětluje učitel Kedar. On sám bydlí v chatrném stavení zabaleném do žluté nepromokavé plachty.
„Pokud lidem nepomůže vláda, jak všichni očekávají, může obnova trvat klidně deset let,“ soudí Kedar. On sám nepředpokládá, že se k lidem někdy nějaká pomoc dostane. Jak říká, kromě vlnitých plechů z České republiky nedostali zatím nic.