Před šedesáti lety vznikla Severoatlantická smlouva
Šedesát let uplyne od vzniku Severoatlantické smlouvy. Na základě tohoto dokumentu byla vytvořena Organizace severoatlantické smlouvy, známá jako Severoatlantická aliance.
Základní dokument tohoto seskupení podepsali v dubnu 1949 roku ministři zahraničí dvanácti zemí obou břehů Atlantiku - Spojených států, Kanady, Belgie, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska a Británie.
Cílem bylo vytvořit prostor pro kolektivní obranu proti možné ozbrojené agresi Sovětského svazu.
V čele NATO je nový tajemník
Na další čtyři roky na začátku letošního srpna nastoupil do funkce nový generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Ujal se ujal úřadu v nelehkém období pro alianci, která válčí v Afghánistánu se stále silnějším Talibanem. Jen v červenci zemřelo 75 spojeneckých vojáků, a minulý měsíc tak byl nejkrvavější od začátku války v roce 2001.
Hlavním cílem je zajistit pořádek v zemi, což ale to nebude vůbec snadné. Nejenže bude potřeba zvýšit počet vojáků v zemi, což politici vždy slyší neradi, ale především bude žádat spojence, aby přispěli finančně. A to v době ekonomické krize bude ještě složitější.
Nový šéf aliance si uvědomuje, že hrubou silou Taliban neporazí. Dokonce už ve spojení s Afghánistánem nemluví o vítězství. Za úspěch by považoval, kdyby se podařilo předat zodpovědnost za bezpečnost do rukou samotných Afghánců. Na to ale bude potřeba zvýšit investice jak do výcvikových programů pro policii a armádu, tak do civilních rozvojových projektů, které poskytnou místnímu obyvatelstvu práci a zlepší kvalitu jejich života.
Aby členských státům ušetřil, chce Rasmussen do konce svého funkčního období ukončit kosovskou misi KFOR, nebo ponechat na Balkáně jen minimální kontingent pro výjimečné situace. Situace v Kosovu je relativně klidná, ale nikdo z odborníků se neodvažuje odhadnout, zda odchod zahraničních vojáků nezpůsobí další etnické nepokoje v mladé zemi. Srbská menšina se už teď cítí ohrožena a v případě, že nebude chráněna mezinárodními jednotkami, by mohl intervenovat Bělehrad. To by uvrhlo Balkán minimálně o deset let zpět.
Dalším z úkolů, který na nového generálního tajemníka NATO čeká, je obnovení vztahů s Ruskem. Rasmussen k tomu řekl, že nadále bude trvat na tom, aby Rusko respektovalo územní celistvost a suverenitu svých sousedů. "Zároveň ale nesmíme dovolit, aby rozdílné názory zničily náš vztah. Musíme proto budovat spolupráci a důvěru a stavět na společných zájmech. Uvědomuje si, že bez Ruska nemůže efektivně plnit skoro žádný ze svých cílů," dodal. Proto chce obnovit spolupráci v klíčových bodech, jako je boj proti terorismu nebo šíření jaderných zbraní. Také by chtěl, aby se Rusko podílelo na afghánské misi a společně s aliancí bojovalo proti pirátům.
Přečtěte si také:
NATO povede další čtyři roky bývalý dánský premiér Rasmussen
NATO se chystá na střídání svého generálního tajemníka
NATO přesvědčilo Ankaru, aby souhlasila s kandidaturou Rasmussena
Novým šéfem NATO se prý má stát dánský premiér Rasmussen
Polsko se pomalu loučí s nadějí, že se Sikorski stane šéfem NATO
