Představitele Číny a EU rozdělil názor na měnovou politiku a snižování emisí
Čína a Evropská unie se neshodly na měnové politice Pekingu ani na snižování emisí skleníkových plynů. Obě témata dominovala summitu Číny s představiteli EU v Nan-kingu.
Obchodní a finanční rozhovory ztroskotaly na požadavku unijních zástupců zhodnotit čínskou měnu. Současná měnová politika navíc Číně vyhovuje. Jejímu exportu, kterému Západ právě kvůli podhodnocenému jüanu těžko konkuruje a navíc se stále prohlubuje jeho obchodní deficit ve vztahu k Číně.
Čínský premiér Wen Ťia-pao prohlásil, že stabilní jüan pomáhá jak rozvoji čínského hospodářství, tak přispívá i k uzdravení světové ekonomiky. Čínská vláda v této souvislosti přiznává, že je těžké přesvědčit veřejnost o výhodách zpevňování měny, jak to požaduje právě Evropská unie.
Představitelé sedmadvacítky tak na Peking naléhali marně, podobně jako před dvěma týdny americký prezident Barack Obama při své vůbec první oficiální návštěvě Pekingu.
Za zmínku stojí i fakt, že čínská měna je od loňského roku vázána na americký dolar, navíc euro vůči němu od letošního února zpevnilo o 20 procent. Snaha EU právě o zhodnocení čínské měny je tedy v zásadě logická.
Právě kvůli unijním požadavkům byla reakce čínského premiéra hodně ostrá. Poté, co vystoupili švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země EU předsedá a šéf Evropské komise Barroso, vystoupil před novináři Wen Ťia-pao, který požadavky na zhodnocení jüanu odmítl s tím, že jsou nefér. Doslova řekl, některé země na jedné straně požadují zhodnocení jüanu, na druhé ale přijímají protekcionistická opatření, což podle něj není poctivé a ve výsledku brzdí rozvoj Číny.
Peking prý chce udržet stabilitu své měny, což jinými slovy znamená, že měnovou politiku měnit nehodlá. Ve společně přijatém prohlášení na závěr summitu se ale o tomto problému s čínskou měnou nic neuvádí.
Reinfeldt: Globální oteplování nelze řešit bez Číny
Druhým klíčovým tématem ve vztazích mezi EU a Čínou je boj proti globálnímu oteplování. Premiér Wen Ťia-pao deklaroval, že Čína si uvědomuje vážnost situace, a proto také už minulý týden vůbec poprvé představila svůj plán na snižování emisí CO2. Čína slíbila, že do roku 2020 sníží emise CO2 na jednotku HDP až o 45 procent oproti roku 2005, což ale v praxi znamená, že množství vypouštěných škodlivin bude ve skutečnosti dále růst, i když méně, než by tomu bylo bez přijatých opatření.
Představitelé EU Čínu za dosavadní pokrok při snižování emisí ocenili, zároveň ale tvrdí, že by tamní vláda měla udělat více. Podle švédského premiéra Fredrika Reinfeldta není například možné problém oteplování klimatu, který se dotýká celého lidstva, vyřešit bez Číny a bez její účasti a odpovědnosti.
Wen Ťia-pao v této souvislosti naznačil, že dveře pro další vyjednávání zůstávají otevřené a že Čína, která vypouští nejvíce skleníkových plynů na světě, neřekla poslední slovo. Čínský premiér se také osobně zúčastní konference o klimatu, která začíná už příští týden.
Společná stanoviska pro Kodaň
Zajímavostí je také fakt, že ještě před zahájením summitu Čína - EU se v Pekingu údajně sešly představitelé rozvojových zemí, aby dohodly společný postup v Kodani. Zástupci Číny, Indie, Brazílie, Jihoafrické republiky a Súdánu, který skupině 77 rozvojových zemí předsedá, se shodli na tom, jaké požadavky budou v Kodani klást.
Dohodnutá pozice je taková, že budou po Západu požadovat, aby nesl hlavní odpovědnost, jinými slovy, aby právě vyspělé státy většinu financovaly a zároveň vytvořily fond určený pro méně rozvinuté země.
Zároveň pak budou požadovat získání moderních technologií. Výsledek pekingské, téměř utajované schůzky tak není pro úspěch kodaňské konference příliš optimistický a jen podtrhuje rozdělení světa na bohaté a chudé státy a jejich ochotu přispět k boji proti globálnímu oteplování.
