PŘEHLEDNĚ: co jsou Mečiarovy amnestie a proč se o nich na Slovensku opět mluví

Nový film Únos na Slovensku rozvířil diskusi o amnestiích někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara. Pomyslného „kostlivce ve skříni“ slovenské politiky se v průběhu posledních dvaceti let snažila zbavit řada politiků. Vždy bezúspěšně. Teprve nyní vzniká široký společenský tlak na jejich zrušení a svou rétoriku mění i premiér Robert Fico.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimír Mečiar | Foto: Ľubomír Smatana

Co vlastně jsou Mečiarovy amnestie?

Jak název napovídá, jde o amnestie, které 3. března 1998 vyhlásil tehdejší předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar. Mohl tak udělat díky tomu, že 2. března skončilo funkční období prvního slovenského prezidenta Michala Kováče a část jeho pravomocí přešla právě na premiéra.

Amnestie odpustily například nepodmíněné tresty kratší než šest měsíců. O největší kontroverzi se ale postaraly odstavce, ve kterých premiér přímo nařídil zastavení trestního stíhání za skutky v souvislosti se zmařeným referendem a únosem Michala Kováče ml. do ciziny.

Mečiar vystoupil po dlouhé době na veřejnosti. V televizi obhajoval své amnestie

Číst článek

O co v obou kauzách šlo?

V prvním případě jde o referendum z května 1997, které se mělo věnovat třem bezpečnostním otázkám včetně vstupu Slovenska do NATO. K nim prezident Kováč na základě petice doplnil čtvrtou o přímé volbě prezidenta. Po sporu ohledně zákonnosti doplnění čtvrté otázky nařídil ministr vnitra Gustáv Krajči vytisknout hlasovací lístky jenom se třemi dotazy. Ústřední komise pro referendum ho později proto označila za zmařené.

Ve druhém případě jde o násilné zavlečení syna prezidenta Kováče do Rakouska v roce 1995, které bylo součástí politického boje mezi premiérem Mečiarem a jeho politickým protivníkem Kováčem. Podle výpovědi bývalého příslušníka Slovenské informační služby (SIS) a korunního svědka Oskara Fegyverese se na únosu podílela i rozvědka, tehdy pod vedením Mečiarova nominanta Ivana Lexy. S případem souvisí i vražda bývalého policisty Róberta Remiáše, který Fegyveresovi pomáhal s úkrytem v zahraničí.

Proč se o amnestiích nyní mluví?

Téma Mečiarových amnestií se v slovenské politice cyklicky objevuje už od roku 1998. Za tu dobu se slovenský parlament jejich zrušením zabýval už sedmkrát a nyní má „na stole“ osmý návrh. Zatímco Mečiar měl na udělení amnestií zákonné právo, dlouhodobě zaznívá kritika, že své pravomoci zneužil.

Podnětem pro nynější širokou diskusi je film slovenské režisérky Mariany Čengel-Solčanské Únos, který se na začátku letošního března začal promítat v kinech a vyvolal velký zájem slovenské veřejnosti. Film se zabývá únosem prezidentova syna a následnými událostmi, jako bylo zapojení tajné služby a vražda Remiáše.

Jak se k amnestiím staví politici?

To lze ilustrovat na hlasování Národní rady o loňském návrhu na jejich zrušení. Návrh poslance Jána Budaje podpořilo v prvním čtení 55 ze 124 přítomných poslanců, přímo proti němu byli ale jenom čtyři, 70 zákonodárců se zdrželo nebo nehlasovalo.

Řada poslanců si není jistá tím, jestli lze prezidentské amnestie zákonem vůbec zrušit. Jejich autor Vladimír Mečiar opakovaně tvrdí, že taková možnost neexistuje, a naznačil, že zrušení by se mohlo řešit u evropských soudů. Podobný názor (že amnestie nelze zrušit), dlouho zastával i předseda (a docent práva) nejsilnější slovenské strany Směr Robert Fico. Před nedávnem ale zveřejnil na svých facebookových stránkách vlastní návrh. Podle Fica by měli poslanci nejprve získat názor ústavního soudu a až poté hlasovat o zrušení amnestií. Podle kritiků návrhu jde ale o zdržování.

A co veřejnost?

Svůj podíl na posunu ve Ficově rétorice může mít tlak veřejnosti. Únorový průzkum agentury Focus ukázal, že 63 procent Slováků se přiklání ke zrušení amnestií, dalších 20 procent je naopak proti.

Ke zrušení amnestií vyzvala i řada známých osobností a na internetu se objevila petice na stejné téma. Ta žádá poslance o podporu v pořadí už osmého návrhu na zrušení rozhodnutí a v době psaní tohoto textu pod ní bylo 50 tisíc podpisů.

Co by zrušení amnestií znamenalo?

I kdyby parlament návrh na zrušení amnestií opravdu schválil, bude to nejspíš jen první krok na dlouhé cestě doprovázené bouřlivou debatou a soudními procesy. Rozhodnutí by totiž odblokovalo spis k případu únosu prezidentova syna, který je momentálně v trezoru na bratislavském okresním soudě, soud by ale zároveň postavilo před další právní otázky.

Z únosu Kováče juniora do ciziny bylo už počátkem milénia obžalováno třináct lidí. Proces s nimi se zastavil poté, co soud potvrdil, že se na případ vztahují amnestie. Slovenský deník Pravda upozorňuje na to, že k únosu došlo ještě v roce 1995 a skutek už může být promlčený. Další právní otázkou je, jestli se může proces obnovit po zrušení amnestií. S podobnou situací se slovenská justice ještě nesetkala a nemá ji ani popsanou v zákonech. Podle Denníku N by tak i jenom o povolení obnovit konání musel rozhodovat soud.

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme