Analytička Kalhousová: Netanjahu svá obvinění prodává jako lži a spiknutí. Volby přesto stále vyhrává

Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua sice vyhrála volby, se svými spojenci ale nadpoloviční většinu dohromady jen tak nedá. K sestavení fungující vlády je totiž potřeba 61 mandátů ze 120 křesel. Netanjahuovi, zdá se, chybí tři mandáty. Ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a analytička Irena Kalhousová v Interview Plus řekla, že kdyby Netanjahu teď odstoupil, je velká koalice hotová do zítřka.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala

V Izraeli jsou dva tábory: jeden pravicový, nacionalistický, osadnický, silně náboženský, který reprezentuje především Benjamin Netanjahu. Na druhé straně jsou to strany, které spojuje hlavně boj proti muži, který v Izraeli vládne už deset let. Tato koalice je nesmírně různorodá a jsou to strany od pravice po středolevé, především pak strany arabské.

„Co se teď změnilo, je, že i tento tábor usiloval o voliče Netanjahua. Odmítali ale otevřeně říct, že budou spolupracovat s arabskými stranami. Matematika je ale jasná, izraelských Arabů je přes 20 %, stále častěji volí uskupení arabských stran a bez nich se žádná středopravá koalice neobejde ani do budoucna,“ myslí si analytička Kalhousová.   

Do čtvrtých voleb se nikomu nechce

K tomu je prý třeba dodat, že se už ani nikomu nechce do čtvrtých parlamentních voleb, protože se už dvakrát za sebou nepodařilo vytvořit koaliční většinu. Vysoká 71% volební účast pak napovídá, že lidé chtějí, aby už znovu k urnám nemuseli.

„Taky se zdá, že na středo-levicovém táboře dochází k posunu a izraelské sionistické a židovské strany jsou připraveny jít do koalice s arabskými stranami. To může rozhodnout, že se nakonec jedné ze stran podaří dát dohromady 62 křesel.“

Mír v údolí Jordánu: Izraelci žijí spolu s Palestinci v poklidu, Trumpovu plánu na usmíření příliš nevěří

Číst článek

Co je tak podle Kalhousové ale víc než jasné, že Netanjahu není potřetí za sebou schopen obhájit své křeslo premiéra, přestože použil nesmírně vyhrocenou a nenávistnou předvolební kampaň. Navíc ve chvíli, kdy sám čelí trestnímu stíhání.  

„Je naprosto neuvěřitelné, že po tom, co Netanjahu prožívá ve svém poltickém životě, tedy že čelí trestnímu stíhání, je premiérem přes 10 let, že se mu přesto daří ve volbách vítězit. To ukazuje, že v krizích ožívá a ví, jak se chovat. Do jisté míry je to ale na úkor politické kultury Izraele, dokonce i na hraně udržení demokracie. Aby se udržel, tak neváhá obviňovat policii, zpochybňovat roli soudů nebo používat nebezpečné strategie.“

Obvinění Netanjahua?

Velký rival Benny Gantz dokonce musí mít policejní ochranu, protože celá kampaň byla tak nenávistná, že se objevila volání po jeho osobní likvidaci, což policie bere opravdu vážně.

Soud s Netanjahuem by měl začít 17. března, ve stejný den pak končí termín i pro prezidenta. Ten by měl jmenovat politika, který dostane první pokus pro sestavení nové vlády. Z čeho je Netanjahu vlastně obviněn?

Netanjahu v Moskvě obhajoval Trumpův blízkovýchodní plán a pochvaloval si vztahy s Ruskem

Číst článek

„Je stíhán za to, že měl jako ministr pro média zneužit pravomoci. Měl slibovat legislativní změny výměnou za to, že mediální skupina, která vlastní internetové zpravodajství i televizi, o něm bude referovat pozitivně. Dál měl přijímat nějaké všimné, nechat si proplácet večeře a přijímat drahé dary. Pokud mu to bude prokázáno, opravdu mu hrozí, že půjde do vězení.“  

Spiknutí, kampaň?

Kalhousové tento boj prý připomíná podobnou situaci v Americe, „kdy už je jedno, kdo s jakým obviněním přijde, ale on (Netanjahu) to dokáže prodávat jako spiknutí, že je to falešné, že to není pravda... Stejně se obávám i o americkou demokracii, kdy už nikdo nikomu nevěří, nikdo neví, co je pravda. On ale zpochybňuje i práci policie nebo soudů, a tak jen oslabuje další pilíře státu.“

Přitom musí přiznat, že se Izrael pod vládou Netanjahua stal stabilním státem, kde se ekonomice daří, stát opravdu stojí na moderních technologiích a může se chlubit i skvělými vztahy s velmocemi, jako je Rusko nebo USA.

„Není to neúspěšný politik, ale teď vidíme, jak neschopnost odejít a snaha udržet se u moci za každou cenu doopravdy vypadá,“ dodává ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií UK.

Michael Rozsypal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme