Premiér Topolánek ocenil medailí bratry Mašínovy

Premiér Mirek Topolánek ve Washingtonu ocenil medailí bratry Josefa a Ctirada Mašínovy. Odhodlal se tak ke kontroverznímu a dlouho diskutovanému kroku. Je to poprvé, co se někdo z polistopadových českých politiků rozhodl vyznamenat skupinu odbojářů v čele s bratry Mašínovými, kteří se v roce 1953 prostříleli z komunistického Československa na Západ.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mirek Topolánek a Josef Mašín

Mirek Topolánek a Josef Mašín | Zdroj: ČTK

Čestnou plaketu předsedy vlády, což je ocenění, o kterém rozhoduje sám premiér, převzal od Mirka Topolánka na půdě české ambasády ve Washingtonu Josef Mašín. Jeho bratr Ctirad se kvůli časovému zaneprázdnění omluvil. Po návratu do Prahy hodlá Topolánek medaili předat i Milanu Paumerovi, třetímu z trojice mužů, kteří se v 50. letech probili na Západ.

"O vyznamenání nám nikdy nešlo a nikdy taky nejde. Bylo něco, za co stálo bojovat," uvedl Josef Mašín pro Radiožurnál. Také řekl, že spolu s bratrem tuto čestnou plaketu vnímá jako ocenění celého třetího odboje. "Nevěříme tomu, že jsme byli ti jediní, kteří bojovali, možná že jsme ti nejznámější. Tento krok, který pan Topolánek udělal, byl správný, ve správné době, kdy se jedná v Čechách také o postavení amerického radaru."

Premiér doufá, že dnešní symbolické ocenění povede k celonárodní diskusi o protikomunistickém odboji, do kterého i ozbrojený odpor skupiny Mašínů podle jeho názoru "nepochybně patří".

"Celou řadu let se pokouší Senát a další lidé otevřít diskusi o Mašínech a ohodnotit jejich boj proti totalitě a boj proti komunismu. To, že jsem to tajil do poslední chvíle, souvisí spíše s tím, že jsem chtěl, aby ta má cesta, která měla hluboký smysl specielně v obraně svobody, boje za svobodu, měla tu svou správnou tečku a to je právě setkání s Josefem Mašínem, který převzal pro sebe i pro bratra Ctirada vyznamenání předsedy vlády," řekl Topolánek Radiožurnálu.

Hrdinové, nebo zločinci?

Případ pětičlenné skupiny kolem bratrů Ctirada a Josefa Mašínů, kteří se na počátku 50. let minulého století postavili komunistickému režimu se zbraní v ruce, dodnes vyvolává v české společnosti spory. Někteří je považují za hrdiny, jiní za vrahy, jejichž svoboda stála život šest lidí.

Při cestě z komunistického Československa na západ totiž zastřelili dva příslušníky státní bezpečnosti, ozbrojeného pokladníka lidových milicí, který vezl výplaty, a tři příslušníky východoněmeckých ozbrojených složek.

Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka je vyznamenání průlomovým krokem. "Vnímám ocenění ze strany pana premiéra jako snahu o to, co tady v minulosti nebylo, to znamená, aby význačný český politik řekl: Stalo se to a to, a je nutné to ocenit v kontextu studené války, v kontextu 50. let minulého století," soudí Žáček.

Již loni v září se premiér Topolánek stal jedním z prvních vysokých politiků a ústavních činitelů, kteří se o bratrech Mašínových pochvalně vyjádřili. Při projevu na Dni NATO v Ostravě je označil za "hrdiny protikomunistického odboje". Do té doby jim podporu nevyjádřil žádný český premiér a rezervovaní byli i exprezident Václav Havel a současná hlava státu Václav Klaus.

Mašínové stále čekají na uznání svého boje proti komunistům

Do západního Berlína se bratři Mašínovi v roce 1953 dostávali celkem 31 dní. Při cestě byli zajati dva z pěti členů jejich odbojové skupiny. Ti byli později v Československu popraveni. Ctirad a Josef Mašínovi s Milanem Paumerem se pak přihlásili do americké armády, kde sloužili až do roku 1959.

V Československu zůstala jejich matka, babička a s nimi špatně chodící sestra Ctirada a Josefa, Zdena Mašínová. Maminka zemřela v komunistickém kriminále, Zdena Mašínová si v něm prožila těžké chvíle. "Celé měsíce, týdny na holém kavalci, nahá v zimě. K výslechům vás vodili se zavázanýma očima, převáděli mě nekonečnými chodbami a schodišti a při mém pohybovém omezení jsem často musela lézt i po čtyřech," popisuje své zkušenosti.

Bratři Mašínové se směli na území bývalého Československa vrátit až po roce 1995. Tehdy pražské státní zastupitelství zastavilo po 52 letech jejich trestní stíhání s tím, že činy jsou promlčeny a nebo že se nedají hodnotit jako trestné. Činnost odbojové skupiny bratrů Mašínových ocenil v roce 2005 kanadský exil Masarykovou cenou.

O reakcích českých politiků se dočtete ZDE.

Marika Táborská, Martin Hromádka, Jaromír Marek, Jiří Kokmotos Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme