Přes 30 tisíc lidí se sešlo na kurdské demonstraci v Kolíně nad Rýnem
Přes 30 tisíc lidí protestovalo v Kolíně nad Rýnem proti politice tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Demonstraci svolali Kurdové, vadí jim Erdoganovo údajné diktátorské chování nebo vstup turecké armády do severní Sýrie. Ankara navíc v rámci boje s Islámským státem útočí i na pozice separatistické Strany kurdských pracujících (PKK). Někteří účastníci protestu drželi portréty vězněného vůdce PKK.
Na akci v kolínské čtvrti Deutz protestanti podle agentury Reuters v němčině křičeli hesla jako: „Ani vojenský převrat, ani civilní diktatura.“
Policejní mluvčí uvedl, že na klidný průběh demonstrace dohlíželo zhruba tisíc policistů. Během akce bylo zabaveno jen několik zakázaných vlajek a plakátů PKK.
Mnoho lidí neslo také plakáty s fotografií Abdullaha Öcalana, uvězněného vůdce Strany kurdských pracujících, která je na seznamu teroristických skupin Evropské unie a Spojených států a je zakázána také v Německu.
O Öcalanovi, který je v Turecku vězněný od roku 1999, nejsou od nepovedeného pokusu o puč z 15. července k dispozici žádné informace. Skupina kurdských politiků a aktivistů v Turecku oznámila, že v příštím týdnu začne s hladovkou, aby si tak vybojovala právo Öcalana vidět.
Vůdce Strany kurdských pracujících je držen v izolaci od loňských nepovedených mírových jednání mezi PKK a tureckou vládou. Organizátoři demonstrace tvrdí, že víc než 30 let trvající konflikt se podaří vyřešit jen s jeho přizváním k mírovým rozhovorům.
„Demonstrujeme, protože s námi nebylo zacházeno 30 let férově, ale také proto, že Německo podporuje takové chování skrze dodávky zbraní a zákazy kurdských skupin v Německu,“ řekl pro agenturu Reuters Yavuz Fersoglu, mluvčí kurdské skupiny, která protest v Kolíně zorganizovala.
Policie během demonstrace na krátkou dobu uzavřela také nedaleký most kvůli podezřelému odloženému batohu. Pyrotechnici v něm ale nic nebezpečného nenašli.
Před pěti týdny v Kolíně nad Rýnem podpořilo Erdogana asi 40 tisíc jeho příznivců. Německý ústavní soud tureckému prezidentovi zakázal demonstranty oslovit přes video. Ankara toto rozhodnutí kritizovala.
Turecko podniklo další vpád do severní Sýrie. Tanky útočí u města Ar-Raj
Číst článek
V jihovýchodním Turecku mezitím pokračují střety mezi armádou a Stranou kurdských pracujících. Ankara tvrdí, že při sobotních bojích zahynulo nebo bylo zraněno asi sto povstalců. Podle agentury Reuters zemřelo taky pět tureckých vojáků.
Kurdští separatisté a turecká vláda se v roce 2013 dohodli na příměří. To ale v červenci loňského roku selhalo.