Přes sto zemí podepsalo konvenci o zákazu kazetových bomb, Polsko odmítlo
Už více než stovka zemí podepsala v norském Oslu mezinárodní dohodu o zákazu kazetových /tříštivých/ bomb. Ke konvenci se připojila také většina evropských států, včetně České republiky. Polsko dohodu nepodepsalo.
"Polsko nepodepíše konvenci, dokud se k ní nepřipojí sousední země - jako například Rusko, jinak by bylo v nevýhodě," zdůvodnil polské stanovisko premiér Donald Tusk.
Pravdou ale je, že Varšava sleduje nejen bezpečnostní, ale také ekonomický zájem. Polsko patří k předním světovým výrobcům a prodejcům těchto zákeřných zbraní.
Organizace Mezinárodní kampaň proti minám a kazetovým bombám poukazuje na to, že až 70 procent kazetových bomb exploduje opožděně - po skončení konfliktu - a jejich oběťmi jsou v drtivé většině civilisté.
Ministr zahraničí Radek Sikorski ale před časem prohlásil, že tyto bomby nejsou tak nebezpečné, jak se o nich tvrdí, a pobouřil tím obránce lidských práv.
Kazetové bomby jsou naplněné stovkami malých náloží, které se při explozi rozptýlí po rozsáhlém území. Některé ale nevybuchnou ihned a ohrožují pak místní obyvatelstvo. Podle humanitárních organizací jsou oběťmi kazetové munice z 98 procent civilisté.
Naposledy kazetové bomby masivně nasadila izraelská armáda v roce 2006, která jich při invazi do jižního Libanonu nakladla tisíce. Česká armáda vyřadila kazetové bomby ze své výzbroje už během 90.let.
