Přes sto zemí podepsalo konvenci o zákazu kazetových bomb, Polsko odmítlo

Už více než stovka zemí podepsala v norském Oslu mezinárodní dohodu o zákazu kazetových /tříštivých/ bomb. Ke konvenci se připojila také většina evropských států, včetně České republiky. Polsko dohodu nepodepsalo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

B1 Lancer bombarduje

B1 Lancer bombarduje | Foto: FAS

"Polsko nepodepíše konvenci, dokud se k ní nepřipojí sousední země - jako například Rusko, jinak by bylo v nevýhodě," zdůvodnil polské stanovisko premiér Donald Tusk.

Pravdou ale je, že Varšava sleduje nejen bezpečnostní, ale také ekonomický zájem. Polsko patří k předním světovým výrobcům a prodejcům těchto zákeřných zbraní.

Organizace Mezinárodní kampaň proti minám a kazetovým bombám poukazuje na to, že až 70 procent kazetových bomb exploduje opožděně - po skončení konfliktu - a jejich oběťmi jsou v drtivé většině civilisté.

Ministr zahraničí Radek Sikorski ale před časem prohlásil, že tyto bomby nejsou tak nebezpečné, jak se o nich tvrdí, a pobouřil tím obránce lidských práv.

Kazetové bomby jsou naplněné stovkami malých náloží, které se při explozi rozptýlí po rozsáhlém území. Některé ale nevybuchnou ihned a ohrožují pak místní obyvatelstvo. Podle humanitárních organizací jsou oběťmi kazetové munice z 98 procent civilisté.

Naposledy kazetové bomby masivně nasadila izraelská armáda v roce 2006, která jich při invazi do jižního Libanonu nakladla tisíce. Česká armáda vyřadila kazetové bomby ze své výzbroje už během 90.let.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme