Přešlapuje Varšava na místě? Polsko dál mluví o reparacích, vláda ale nic konkrétního nechystá

Nad Vislou se znovu rozvířila diskuse o tom, zda má či nemá Polsko požadovat po Německu reparace za druhou světovou válku. Prázdninové téma polské politiky se po pondělní analýze od Analytické kanceláře Sejmu (Biuro Analiz Sejmowych) přehouplo i do začátku očekávaného polského horkého politického podzimu.

Analýza Varšava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zničené Staroměstské náměstí ve Varšavě v srpnu 1944 na unikátní barevné fotografii Agfacolor | Foto: Ewa Faryaszewska | Zdroj: Muzeum Warszawskie

Nediskutuje se o morálním právu na odškodnění, ale o tom, zda lze požadavky odůvodnit právně. Zatímco podle mnohých vládních politiků se Polsko nikdy odpovídajícího odškodnění nedočkalo a cesta k bilionům je právně možná, někteří polští komentátoři a opoziční politici mají celou debatu o reparacích za jasnou politickou hru vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS). Má jít o odvrácení pozornosti od vnitropolitických problémů i o odplatu Německu za jeho evropskou politiku, kterou konzervativci označují za protipolskou.

Reparace pro Polsko

Vláda Polské lidové republiky se v roce 1953 vzdala nároků na poválečné odškodnění. Vládní politici dnes spekulují, že se to týkalo pouze území tehdejší Německé demokratické republiky. Německá vláda to odmítá, jednostranná polská deklarace z roku 1953 se podle ní vztahuje na území celého Německa. Předchozí polské vlády na věc nahlížely stejně, kabinet to potvrdil například v roce 2004 a ministerstvo zahraničí znovu v roce 2015.

K argumentům o rétorickému využívání reparací pro vnitropolitická témata přispívá i dosavadní přešlapování polské vlády na místě. Otázku reparací už na červencovém kongresu strany otevřel předseda PiS Jarosław Kaczyński. Vláda od té doby opakuje, že čeká na vlastní analýzy, a že věc je velmi složitá.

Myslí to vláda vážně?

Polské ministerstvo zahraničních věcí si ve svých stanoviskách dokonce protiřečí. Podle vyjádření ministra Witolda Waszczykowského jeho úřad připravuje vlastní analýzu, která má ukázat, zda existují možnosti získání reparací. Ministr v pondělí médiím řekl, že nejspíš bude nutné oslovit experty na mezinárodní právo i německé právníky. Jasnější postoj vlády má pak být otázkou týdnů až měsíců.

Na vládní analýzy se v úterý v Polském rozhlase odkázal i mluvčí kabinetu Beaty Szydłové Rafał Bochenek. „Až tehdy vláda bude moci učinit další kroky a vydat se diplomatickou cestou,“ řekl Bochenek. Reparace jsou podle vlády věcí historické spravedlnosti, které se Polsko domáhá. Žádné oficiální kroky ale kabinet nepodnikl.

Spravedlnost, nebo politická hra? Kaczyńského strana láká Poláky na německé válečné biliony

Číst článek

Už v létě strana PiS čelila kritice, že je téma „dávno vyřešených reparací“ čistě vnitropolitickou hrou. Vábnička německých bilionů má prý Kaczyńského straně zajistit udržení vysokých preferencí (podle posledních průzkumů se pohybují rekordně vysoko - mezi 36 a 40 procenty).

Podle místopředsedy opoziční Občanské platformy Tomasze Siemoniaka jde o propagandistickou akci PiS. „Nemluví s Němci, nezadali žádné mezinárodní analýzy, jde pouze o propagandistickou hru, která nás má rozeštvat s Evropskou unií a Německem, je to hra v zájmu Ruska,“ řekl v pondělí v televizi TVN 24 Siemoniak.

Varšavský mrakodrap Prudential zasažený německým samohybným dělem Karl-Gerät během varšavského povstání 28. srpna 1944 | Foto: Sylwester Braun | Zdroj: Public domain

Co říká parlamentní analýza?

Pondělní parlamentní analýza není oficiálním vládním dokumentem, stejně tak jako analýza publikovaná německým Spolkovým sněmem. Jde ale o první polskou expertizu, která otevřeně připouští a odůvodňuje polské požadavky na reparace. Sejm ji zpracoval na požadavek (do té doby řadového) poslance PiS Arkadiusze Mularczyka.

„ (…) V souvislosti s tím je zásadním tvrzením to, že Polské republice náleží od Spolkové republiky Německo náhrada škod, a to, že tvrzení, že doba pro nároky vypršela, je bezdůvodná.“

Robert Jastrzębski (analytik Sejmu)

Sejmová analýza pojednává spíše o historii, než o mezinárodním právu. Na čtyřiceti stranách se expert odvolává na konference v Postupimi a v Haagu, podle kterých mají Němci povinnost válečné ztráty vykompenzovat. Vyčísluje zároveň lidské a materiální, které dosahují až 50 miliard v předválečných zlotých.

Analýza uvádí, že během války zemřelo přes 6 milionů Poláků a země za to nikdy nedostala odpovídající odškodnění. „Částka, kterou Polsko od Německa obdrželo se nerovná ani 1 procentu toho, co německá vláda vydala na odškodnění občanům států západní Evropy, USA a Izraele,“ píše se na straně 36.

Jedním z hlavních závěrů expertizy je, že neplatí deklarace z roku 1953, kterou se Polsko reparací zřeklo. Podle studie se to stalo v rozporu s ústavou, pod nátlakem Sovětského svazu a týkalo se to pouze Německé demokratické republiky. Jenže takový argument může zpochybnit suverenitu Polské lidové republiky jako celku. „To by mohlo mít nepředvídatelné následky pro dohody, které Polsko uzavřelo mezi roky 1945-1989,“ píše analytický deník Gazeta Prawna.

Němci smetli reparace pro Polsko ze stolu. Vyřešeno nejpozději v roce 1990, píše analýza Bundestagu

Číst článek

Uzavřená věc, opakuje Berlín

Podle právní expertizy Spolkového sněmu jakékoli polské nároky kvůli německým zločinům spáchaným za 2. světové války ztratily platnost nejpozději smlouvou „dva plus čtyři“ o konečném uspořádání ve vztahu k Německu z roku 1990.

Takový postoj zopakoval v úterý i německý velvyslanec ve Varšavě Rolf Nikel. „Ta otázka je právně i politicky uzavřena, morálně ne,“ řekl Nikel v televizi TVN. Německo oficiálně nikdo o nic nepožádal, řekl rovněž velvyslanec s tím, že dál polskou vnitropolitickou debatu komentovat nebude.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme