Přesně před 65 lety poprvé odpálili atomovou bombu
Na omezení šíření jaderných zbraní se vynakládá nemalé úsilí. Podobně velké úsilí se kdysi vynaložilo, aby vznikly. Vůbec první pokusné odpálení jaderné bomby neslo kódové označení Trinity. Došlo k němu 16. července 1945, je to tedy přesně pětašedesát let.
Odpálení bylo součástí projektu Manhattan, který americká armáda rozjela v Los Alamos v Novém Mexiku v roce 1942. Exploze byla slyšet 160 kilometrů daleko. Vznikl více než tři sta metrů široký kráter, živice se přeměnila na zelený písek a pouštní písek na radioaktivní sklo.
První výbuch atomové bomby otevřel cestu k válečnému využití jaderných zbraní. V září téhož roku už hromadně zabíjely v Japonsku. „Pokusná bomba byla stejně silná jako bomba svržená na Nagasaki, tedy 20 kilotun,“ přibližuje Milan Slezák, zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu.
Síla výbuchu hluboce zapůsobila na vědce, kteří mu v novomexické poušti přihlíželi. Vědecký ředitel projektu Robert Oppenheimer citoval slova staroindické Bhagavadgíty, jedné z nejvýznamnějších posvátných knih hinduismu: „Jsem Smrt, ničitel světů.“
Slezáka toto spojení nepřekvapuje. Není to podle něj jediný příklad teoretického fyzika zabývajícího se kulturními či filozofickými disciplínami. Ostatně označení Trinity prý pochází z anglické renesanční poezie.
„Oppenheimer nejen že miloval Bhagavadgítu, ale také se naučil sanskrt. Nepřekvapuje mne, že na ghítu myslel, když pozoroval jaderný výbuch. Bhagavadgíta, „Zpěv vznešeného“, vypráví o princi Ardžunovi, který je rván mravními pochybnostmi, jestli má bojovat. Má proti sobě své bratrance a svého duchovního učitele a ví, že jako válečník musí bojovat, ale klade si otázku, jak má zabíjet své příbuzné. Toto hrozné dilema měl na mysli i Oppenheimer, když si říkal: Já jsem pomohl vytvořit tu zbraň, která byla zapotřebí, museli jsme ji mít dřív než Němci, ale co jsem to probůh přivedl na svět…,“ vysvětluje Milan Slezák.
Další angažmá jaderných zbraní
Vedle nesporných záporů měly podle Slezáka jaderné zbraně i svoji kladnou funkci. V době studené války sovětský blok hovořil o udržování míru, doktrína Varšavské smlouvy však byla útočná. Varšavská smlouva také měla nesporně větší sílu v konvenčních zbraních. „Existují názory, že právě proto, že byly americké jaderné zbraně na západě Evropy a že je měli i Britové a Francouzi, Varšavská smlouva si netroufla na západní Evropu zaútočit,“ tvrdí Slezák.
Od druhé světové války bychom napočítali na dva tisíce jaderných testů, které provedly kromě Spojených států také Sovětský svaz, Francie, Velká Británie a Čína. Zpočátku se testovalo v atmosféře. Na základě smlouvy podepsané v roce 1963, která to zakázala, se provádějí podzemní pokusné výbuchy.
Jaderné testy uskutečnila také Indie a Pákistán a nejnověji v roce 2006 i komunistická Severní Korea. Indie ani Pákistán na rozdíl od zmiňované pětice nepodepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, KLDR sice ano, ale později od ní odstoupila. Ke Smlouvě se nepřipojil ani Izrael, který těmito zbraněmi pravděpodobně také disponuje.
