Přesně před třiceti lety vypukla irácko-íránská válka
Přesně před třiceti lety zaútočil irácký režim na sousední Írán. Zhruba rok a půl po íránské islámské revoluci využil tehdejší irácký prezident Saddám Husajn oslabených pozic Teheránu. Válku zahájil hlavně kvůli územním sporům v ropné pohraniční oblasti. Začal tak jeden z nejkrvavějších vojenských konfliktů dvacátého století, ve kterém nebyli ani civilisté ušetřeni například útoků chemickými zbraněmi.
"Hned mi tehdy naskákaly puchýře, dvanáct let jsem byl úplně slepý a dodnes mám rozleptané plíce. Byl jsem ale mladý a asi díky tomu jsem přežil. Mnoho mých kamarádů tehdy zemřelo," vzpomíná sedmačtyřicetiletý Íránec Mohammad Hosejn.
Na bojišti během irácko-iránské války jeho bunkr poničilo irácké bombardování a dovnitř se dostaly jedovaté plyny.
V případě vítězství Bagdád předpokládal, že se zmocní obrovských nalezišť ropy a svrhne tehdejšího iránského vůdce Chomejního. Irák se tak měl stát hlavní velmocí Perského zálivu a celého arabského světa.
Saddámův režim měl ve válce podporu sovětského bloku i Západu, včetně Spojených států. Ty ale tajně dodávaly spolu s Izraelem zbraně také Teheránu, což vyústilo ve známou aféru Iran gate.
Vyčerpané země uzavřely příměří až po osmi letech. Mrtví se na obou stranách počítali na stovky tisíc.
"Odhaduje se, že celkově byl chemickým zbraním v různém rozsahu vystaven milión Íránců. Sto tisíc z nich utrpělo vážná zranění, tisíce jich zahynuly. Dodnes registrujeme šedesát pět tisíc lidí, kteří potřebují lékařskou pomoc," dodává předseda íránské Asociace obětí chemických zbraní Šahrijár Cháterí.
Vyšetřovatelé OSN až po skončení války potvrdili, že Irák použil velké množství chemických látek. Během konfliktu sice Západ o použití zakázaných zbraní věděl, ale proti svému spojenci nezasáhl.
Irácko-iránská válka se do historie zapsala jako jedna z nejkrvavějších. Hrůzami chemických útoků zároveň připomněla výjevy ze Západní fronty v první světové válce.
