Přesně za rok se evropská rodina rozroste o dalšího člena, o Chorvatsko

Přesně za rok bude Evropská unie opět větší. V červenci přijme za svého 28. člena Chorvatsko, pokud jeho přistoupení ratifikují členské země. Chorvatsko už je členem Severoatlantické aliance a vstup do Unie považuje za jednoznačnou prioritu.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrum Záhřebu | Foto: Martin Dorazín

Chorvatsko se tak zřejmě stane druhou postjugoslávskou republikou v unii. "Víme, že to žádné velké nadšení nevyvolává, doba se změnila," říká v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas ministryně zahraničí a evropské integrace Vesna Pusićová. V unii by podle ní Záhřeb chtěl úzce spolupracovat s Prahou.

Vesna Pusićová je místopředsedkyní liberální Chorvatské národní strany, „v civilu“ je známou a uznávanou socioložkou, profesorkou na Záhřebské univerzitě, kde přednáší sociologii politiky. Tu ale zná i z druhé strany – momentálně jako šéfová diplomacie. Vstup Chorvatska do Unie je jejím dlouholetým politickým i osobním cílem:

"Je to pro nás mimořádně důležité, ale neříkejme hop, dokud jsme nepřeskočili, ještě běží proces ratifikace. Chorvatsko vstupuje na základě procedury, kterou neprošla žádná země. Nejen, že jsme museli splnit evropské požadavky prakticky v každé kapitole rozhovorů, ale v období mezi ukončením rozhovorů a podpisem přístupové smlouvy se nacházíme v režimu monitoringu," vysvětluje Pusićová.

Přehrát

00:00 / 00:00

S chorvatskou ministryní zahraničí Vesnou Pusićovou hovořil exkluzivně zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín

„Rozhodně bychom se chtěli připojit k zemím jako je Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, sdruženým ve Visegrádské skupině. Viděla jsem, že uvnitř Unie existují různá spojenectví zemí, podle společných témat a problémů. Taková témata mají i nové členské země. Je to například otázka solidarity a soudržnosti,“ tvrdí.

„Staré členské země cítí určitou nedůvěru vůči politice soudržnosti, protože jde převážně o země, které do Unie více vkládají než z jejích fondů získávají a jsou z toho trochu nervózní,“ dodává.

Podle ní by se ale nemělo mluvit jen o penězích, soudržnost, jak zdůraznila, má hlubší důvody.

„Smyslem politiky soudržnosti je prevence konfliktů, a to velmi efektivní prevence. Nezavedli ji z altruismu. Vychází z předpokladu, že velké rozdíly v úrovni rozvoje jednotlivých zemí nakonec vedou ke střetům a válkám. Abychom se jim vyhnuli, musíme odstranit ty největší rozdíly ve stupni rozvoje,“ říká chorvatská ministryně zahraničí.

Pusićová: Naše země mají společné zájmy

Vesna Pusićová většinou na evropských radách sedí vedle nebo blízko Karla Schwarzenberga. Není to podle ní náhoda:

„Skutečné vztahy mezi Českem a Chorvatskem jsou starší, než jsou naše státy. V paměti máme zakódované, že Češi byli prvními turisty v Chorvatsku, živě si to pamatuje starší generace - povídala mi tom i moje babička. Ta mimochodem studovala medicínu ve Štýrském Hradci, ale chtěla mít taky slovanský diplom, takže pak pokračovala ve studiích na Karlově univerzitě,“ prozrazuje.

Chorvatsko - pláž - moře | Foto: Martin Dorazín

Tato blízkost by se podle ní mohla pozitivně projevit i v Evropské unii. „Naše vztahy jsou i dnes velmi dobré a stále se zlepšují. Vlastně - nezlepšují se, protože už není moc co vylepšovat. Můžeme je ale učinit obsažnějšími. Myslím si, že v procesu evropské integrace budeme mít hodně podobných nebo společných zájmů,“ předpokládá Vesna Pusićová. Evropská komise sleduje a pravidelně hodnotí, jak Chorvatsko plní vstupní kritéria.

Loděnice jsou srdeční záležitostí

„Poslední zpráva byla velmi kladná, ale obsahovala i celou řadu připomínek různé důležitosti. Týkaly se například privatizace loděnic nebo snížení počtu soudních procesů, které se vedou déle než tři roky. Tato napomenutí nejsou nijak dramatická, ale bereme je vážně.“

Chorvatské loděnice jsou citlivým tématem. Pro Chorvaty - podobně jako pro Poláky - jsou srdeční záležitostí. Stavba lodí je součástí národní technické kultury. V Unii ji ale stát musí přestat dotovat:

„Jedna loděnice je před podpisem dohody se zahraničním investorem. O podobě privatizace dalších dvou loděnic jednáme s Evropskou komisí, tak aby podniky byly úplně odděleny od jakékoli státní podpory,“ popisuje ministryně.

Komise je na Chorvatsko přísná. „Není divu, vstupujeme za úplně jiných okolností než vy,“ upozorňuje Pusićová:

„Za prvé: ekonomická situace byla jiná. A za druhé: země takzvaného big bangu vstupovaly za všeobecné euforie – jak uvnitř vašich zemí, tak na západě. Celý ten proces tehdy považovali za definitivní konec studené války, což vytvořilo ještě příznivější atmosféru, a ta vytvořila v nových zemích velká očekávání," vysvětluje ministryně.

Pusićová: Atmosféra je jiná

Chorvatsko vstupuje v mnohem méně nadšené atmosféře – i ze strany Evropy. Uvědomujeme si, že toto rozšíření není nijak zásadní - jsme malá země - je důležité snad v tom smyslu, že proces rozšiřování pokračuje. My pro Unii nejsme žádnou velkou ekonomickou zátěží,“ říká Pusićová.

V Záhřebu vědí, že Evropa má teď úplně jiné starosti a velké země sledují především vlastní zájmy:

„Ekonomická situace se v Evropě i ve světě značně změnila. Chudoba plodí sobectví a úzkoprsost. Na druhé straně nám to pomáhá: V Chorvatsku nemáme přehnaná očekávání, že Evropská unie vyřeší všechny naše problémy. Vstup nám pomůže lépe uspořádat stát, zvláště jeho instituce.“

Martin Dorazín, bre, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme