Maduro viní z ‚krvavého spiknutí‘ nejen opoziční lídry Guaidóa a Lópeze, ale i amerického diplomata

Venezuelský prezident Nicolás Maduro v neděli oznámil vydání zatykačů na skupinu lidí, která podle něj plánovala „krvavé spiknutí“ proti jeho vládě. Za vůdce skupiny označil Maduro opoziční lídry Juana Guaidóa a Leopolda Lópeze, neřekl ale, zda se zatykače týkají i jich. Do spiknutí byl podle Madura zapleten i americký diplomat.

Tento článek je více než rok starý.

Caracas Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Venezuelský prezident Nicolas Maduro

Venezuelský prezident Nicolas Maduro | Zdroj: Reuters

O odhalení „teroristického spiknutí“ informovala vláda autoritářského prezidenta Madura v sobotu. Podle ní měla skupina přepadnout tuto neděli dvě vojenské posádky a vyvolat násilnosti v šesti státech venezuelské federace. V neděli Maduro prohlásil, že za tímto komplotem byl Guaidó, López a opět také americká a kolumbijská vláda. Guaidó, jehož přes padesát zemí, včetně USA, letos uznalo za dočasného prezidenta Venezuely, označil obvinění ze spiknutí za další Madurovu vymyšlenou historku.

„Leopoldo López je fašistické monstrum a psychopat, který byl v předchozích dvaceti letech za všemi pučistickými a násilnými činy. Má násilí v krvi, je duševně posedlý násilím a navíc je zloděj,“ prohlásil Maduro před takzvaným Ústavodárným shromážděním. To ustavil jeho režim jako svůj zákonodárný sbor poté, co parlament po volbách z konce roku 2015 ovládla poprvé po mnoha letech opozice.

USA rozšířily sankce proti Venezuele, týkají se šesti ropných tankerů

Číst článek

López byl několik let venezuelským režimem vězněn kvůli protivládním demonstracím z roku 2014, předloni byl propuštěn do domácího vězení, z něhož mu letos v dubnu pomohl šéf tajné služby, jehož poté Maduro sesadil. Nyní pobývá López v rezidenci španělského velvyslance v Caracasu.

Nejen opoziční spiknutí

Podle Madura se měl spiknutí účastnit i americký diplomat James Story, který dříve působil na americké ambasádě v Caracasu a nyní je na ambasádě v Bogotě. Začátkem roku Maduro přerušil s USA diplomatické styky kvůli tomu, že Washington uznal za venezuelského prezidenta Juana Guaidóa. Ten se v lednu prohlásil za dočasnou hlavu státu z pozice předsedy parlamentu poté, co poslanci odmítli další Madurův mandát kvůli tomu, že podle nich vzešel z nedemokratických voleb.

Madurovu vládu, jejíž režim viní opozice i mezinárodní organizace z porušování lidských práv, se opozici v čele s Guaidóem nedaří přimět k demisi. Maduro má totiž stále na své straně kromě Ruska či Číny i velení armády, i když několik důstojníků a řada vojáků od ledna vyjádřila loajalitu Guaidóovi. Ti, jimž se nepodařilo utéct ze země, skončili ve vězení.

Zatčena byla i skupina vojáků, která koncem letošního dubna otevřeně podpořila Guaidóa, když z kasáren na okraji Caracasu veřejně vyzval armádu k podpoře v konečné fázi svržení Madura. Jeho vládu viní opozice i řada expertů také z kolapsu venezuelské ekonomiky.

sot, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme