Prezident Zeman podepsal dodatek umožňující vznik eurovalu
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě podepsal doplněk lisabonské smlouvy, který umožňuje vznik nového záchranného fondu eurozóny. Učinil tak během návštěvy předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa v České republice.
„Byli jsme poslední země z 27 členských zemí Evropské unie, kde euroval nebyl ratifikován,“ řekl Zeman.
Smlouvu takzvaného eurovalu podepsal krátce před polednem. Tato smlouva umožňuje vznik fondu určeného na pomoc finanční krizí ohroženým členským států eurozóny.
Zemanův krok uvítal ministr zahraničí za TOP 09 Karel Schwarzenberg. „To je chvalitebné a bohulibé. Je to signál, že pomalu akceptujeme, že jsme členy Evropské unie,“ okomentoval. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka pak věří, že Zemanův podpis pod eurovalem vylepší vyjednávací pozici Česka v Evropské unii.
Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Pokud by Česká republika byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun. Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun. Tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun.
„Jenom je škoda, že se to nestalo například předtím, než se jednalo o finančních prostředcích, které bude mít Česká republika k dispozici po roce 2014 ze společného evropského rozpočtu. Myslím si, že to, že jsme dostali o hodně méně než v rámci minulé finanční perspektivy, ukazuje, jak zeslábla naše vyjednávací pozice v rámci Evropské unie,“ řekl Sobotka.
Podpis pod eurovalem ocenil i ministr financí za TOP 09 Miroslav Kalousek. „Země, která není v euru a nepodílí se na eurovalu, by neměla eurozóně blokovat jakoukoli svojí ústavní institucí její procesy, mechanismy a instituce, které si eurozóna dohodla,“ zdůraznil.
Miloš Zeman už dříve prohlásil, že podpis eurovalu vnímá především jako symbolickou věc. Evropský stabilizační mechanismus se totiž týká jen zemí platících eurem a podle Zemanova odhadu se Česko k jednotné evropské měně připojí nejdříve až za pět let.
Jeho předchůdce Václav Klaus měl dokument za „zrůdnou a absurdní věc“ a odmítl ho podepsat, přestože jej schválil český Parlament.