Volby ve válečné zóně. ‚Všechny nás nenávidí,‘ říká o prezidentských kandidátech obyvatelka Doněcku

Zatímco ukrajinské prezidentské volby v neděli proběhnou i na antarktické polární stanici Akademik Vernadskij tisíce kilometrů od Kyjeva, na východní Ukrajině bude jejich průběh složitější. Hlasovat sice mohou i lidé s ukrajinským pasem, kteří žijí na území ovládaném proruskými separatisty, mnoho jich ale nejspíš nebude. K odvolení by museli překročit frontovou linii, zaregistrovat se jako vnitřní vysídlenci a k volbám se zapsat.

Kyjev/Luhansk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kontrolní bod v Majorsku, který slouží zároveň jako přechod mezi Ukrajinou a separatisty kontrolovaným územím | Foto: Gleb Garanich | Zdroj: Reuters

„Budeme hlasovat pro kohokoli, kdo nám slíbí mír a opraví naše domy. To je všechno, co potřebujeme,“ cituje v reportáži agentura Reuters osmašedesátiletého důchodce Vitalije Kudlu. Bydlí ve vesničce Zajceve blízko frontové linie zamrzlého konfliktu o Doněck a Luhansk.

Komik, plynařská princezna a čokoládový král. Kdo chce stanout v čele Ukrajiny?

Číst článek

Válka na východě Ukrajiny si podle OSN od roku 2014 vyžádala už přes 13 000 životů, z nichž 3300 patřilo civilistům. Život u frontové linie s sebou nese permanentní ohrožení života, majetku, ale i kvality života – chudobu, ztížený přístup k potravinám, vodě i lékům, ale i k politickým právům.

Frontovou linii přechází přes kontrolní stanoviště každý měsíc asi milion lidí, polovina z nich jsou senioři. Ti si jezdí vyzvednout ukrajinské důchody, na které mají právo. Pro výplatu se totiž senioři žijící na území ovládaném proruskými separatisty musí registrovat jako vnitřní vysídlenci na adresu na území kontrolovaném centrální vládou v Kyjevě.

Jen 200 z 18 000

Podobné je to s volbami. Na úřadě v městečku Stanycja Luhanska je zaregistrováno na 18 000 vysídlenců, podle ukrajinské ombudsmanky Ludmily Denisové se jich ale k volbám přihlásilo jen 200.

„Lidé, kteří žijí na okupovaném území, nevědí, jak uplatnit své volební právo,“ cituje ji ukrajinská agentura Unian. Podle ombudsmanky situaci komplikuje i nedostatek bodů pro legální přechod  demarkrační linie – Stanycja Luhanska je jediným kontrolním stanoviště pro pěší přechod hranice se samozvanou Luhanskou lidovou republikou (LLR).

Také z Doněcku, tedy hlavního města druhé neuznané republiky, přijede podle Reuters odvolit jen málo lidí. „Všechny nás nenávidí,“ říká o kandidátech na ukrajinského prezidenta Julija z Doněcku – prý jsou všichni stejní v tom, jak jsou špatní.

Před pěti lety nemohla

Z nabídky si naopak vybere Natalija Nikitčenková, která teď žije 450 kilometrů od svého původního domova v Donbasu. Registrovat si dočasnou adresu ve střední Ukrajině bylo prý komplikované, ale k volbám půjde.

Zelenskyj je virtuální kandidát, nechodí za voliči a má podporu oligarchy, říká ukrajinistka

Číst článek

„Když začala u nás na Donbasu válka, můj muž zmizel. Šel do obchodu a pak už ho nikdo neviděl. Zůstala jsem sama se dvěma dětmi, bylo to velmi těžké,“ svěřila se Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda

„Chci volit. Před válkou jsme chtěli volit (Juliji) Tymošenkovou, ale když začal konflikt, odešli jsme sem. Uprchlíci nemohli v roce 2014 volit, nebyla tu ta možnost, ale tentokrát se voleb určitě zúčastním a budu volit Tymošenkovou,“ dodala.

Jedním z půldruhého milionu lidí, kteří kvůli válce odešli ze svých domovů na východě, je i Roman Kačanov. Otec pěti dětí žil v Horlivce – vylidňujícím se 180tisícovém městě nedaleko zmíněné vesnice Zajceve, kde bydlí Vitalij Kudla.

„Viděl jsem, jak na můj dvorek dopadla raketa, trefila dům poblíž, zemřeli tam lidé. Na co jsme měli čekat? Okamžitě jsme odjeli, “ řekl Kačanov Svobodné Evropě. Chce volit někoho, kdo by válku ukončil.

Podle Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM) neplánuje jít k volbám polovina vysídlených lidí. Více než třetina se domnívá, že nemá takové právo. 12 procent pak proto, že neví, jak volit.

Podle údajů ze začátku března se zaregistrovalo k volbám méně než pět procent z vysídlenců, na úřadech v Kyjevě se přesto stály dlouhé fronty. Pro případné druhé kolo se budou muset uprchlíci registrovat znovu.

Vzájemná obviňování

Obě strany konfliktu na východě Ukrajiny se před volbami obviňují z plánování provokací. Prezident neuznané Luhanské lidové republiky Leonid Pasečnik například tvrdí, že se má s hlasy lidí z Luhansku manipulovat ve prospěch současného prezidenta Petra Porošenka.

‚Jejich násilné chování znepokojuje.‘ Země G7 varují Ukrajinu před extremisty, mohou narušit volby

Číst článek

„Ministerstvo státní bezpečnosti má informace o přípravě řady sabotáží a teroristických útoků plánovaných ukrajinskými speciálními jednotkami na Kyjevem ovládaném území Luhansku a Doněcku,“ cituje také luhanský úřad ruská agentura RIA Novosti.

Ukrajinská rozvědka naopak varovala před provokací ze strany separatistů a Ruska, a také před omezováním možnosti hlasovat ve volbách. Provokatéři z Luhansku a Doněcku mají v mediálně pokrytých volebních místnostech vyvolávat rozmíšky a dojem falšování voleb.

Separatisté mají také podle zpravodajců v „preventivních rozhovorech“ varovat obyvatele, aby k volbám nejezdili. Zesílily se také prohlídky na kontrolních stanovištích i policejní hlídky, které mají zabránit případným nepokojům. Na 31. března se v okupovaných územích chystají i protiukrajinské demonstrace.

Koho volí východ?

V regionech na východě země má podle čísel ukrajinského listu Pravda nejvyšší podporu kandidát Jurij Bojko – ve vládou kontrolovaných územích Donbasu by ho volilo 31 % lidí. Podobnou podporu tam má i Volodymyr Zelenskyj, který je i favoritem prvního kola.

Jurij Bojko

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme