Tunisané vybírají hlavu státu. Prezidentské volby jsou testem pro mladou demokracii v zemi
Tunisané v neděli hlasují v prvním kole předčasných prezidentských voleb. Vybírají z 26 kandidátů. Vítěz nahradí Káida Bádžího Sibsího, který v 92 letech zemřel. Tunisko je jedinou arabskou zemí, kde prezidenta volí v přímých a svobodných volbách. Výsledek je podle analytiků nepředvídatelný. Výsledek ale bude mít dopad na zahraničí vztahy zadluženého Tuniska, na přístup k ožehavé otázce veřejných výdajů a bude zkouškou pro mladou demokracii.
V letošních volbách, které se kvůli úmrtí dosavadního prezidenta Kaída Sibsího konají o několik měsíců dříve, než se plánovalo, se o prezidentský post uchází 26 kandidátů, z toho dvě ženy.
Zemřel Kaíd Sibsí. Prvnímu demokraticky zvolenému prezidentovi Tuniska bylo 92 let
Číst článek
Zatímco v minulých volbách se politická reprezentace dělila na islamisty a antiislamisty, letos je politických pólů několik: islamisté, sekulární kandidáti, populisté a zastánci starého režimu před „arabským jarem“ z roku 2011.
Vlnu povstání v Africe a na Blízkém východě odstartovalo právě Tunisko. Revoluce v zemi vypukla koncem roku 2010, kdy se kvůli špatným životním podmínkám upálil mladý prodavač zeleniny. Poté se rozšířily demonstrace zejména proti nezaměstnanosti, které 14. ledna 2011 přiměly odstoupit dlouholetého autokratického vůdce Zína Abidína bin Alího.
O osm let později se ukazuje, že Tunisko si na cestě k demokracii vedlo lépe než Egypt, Libye, Jemen, Sýrie a Bahrajn, kde se občané také pokusili skoncovat s autoritářskou vládou.
Kandiduje i premiér
V prezidentských volbách budou nyní občané Tuniska mít možnost hlasovat pro známá jména, včetně současného premiéra Júsufa Šáhida či Abdal Fattáha Múrúa, vůbec prvního prezidentského kandidáta umírněné islamistické Strany obnovy, která je v Tunisku nejsilněji zastoupena.
Tuniský premiér zakázal nikáb na veřejných místech. ‚Bezpečnostní důvody,‘ vysvětloval rozhodnutí
Číst článek
Na seznamu kandidátů je také mediální magnát Nabíl Karúí, který je nyní ve vazbě a čelí obvinění z praní špinavých peněz. Sám přitom tvrdí, že jeho zatčení bylo politicky motivované.
Pokud žádný kandidát nezíská více než 50 procent hlasů v prvním kole, uskuteční se druhé.
Většina voleb po revoluci vedla k dohodám o sdílení moci mezi rivaly, jelikož se politici snažili zabránit nebezpečným sporům mezi islamisty a liberály a zároveň usilovali o sjednocený přístup k ekonomické krizi.
Zda tento model přetrvá i po těchto volbách, je však nejasné. Je totiž možné, že politické strany se v nadcházejících říjnových parlamentních volbách výrazněji postaví proti sdílení moci s ideologickými oponenty.
Ačkoliv je prezident nejvýznamnější postavou tuniské politiky, v praxi má kontrolu pouze nad obrannou a zahraniční politikou. Premiéra, který má na starosti zbývající resorty, schvaluje parlament. Parlamentní volby se v Tunisku uskuteční 6. října.
