Prověření soudruzi a hlas pro menší zlo. Co byste měli vědět o prezidentských volbách v Íránu?

Íránská islámská republika se po čtyřech letech opět chystá zvolit svého prezidenta - a dát tím hlas buď umírněnému dialogu, nebo skeptické izolaci. Kdo se v 19. května v prvním kole utká? V čem jsou tyto volby jiné než ty předchozí a proč jsou pro svět důležité? To vše vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz politolog a znalec Íránu Josef Kraus.

Teherán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šestice uchazečů o post íránského prezidenta. Shora zleva po směru hodinových ručiček: konzervativní exministr kultury Mostafa Mir-Salim, reformista Mostafa Hashemitaba, viceprezident Esháq Džahángírí, konzervativci Ebráhím Raísí a starosta Teheránu Mohammad Bágher Ghálíbáf, a konečně stávající umírněný prezident Hasan Rouhání. | Zdroj: Profimedia

Čím jsou nadcházející prezidentské volby důležité pro svět za hranicemi Íránu?
Volby by nás měly zajímat minimálně jako doklad toho, jestli je Írán - ať už jeho lid, nebo také vládní režim – stále nakloněn aktuálnímu směřování a otevřenosti země vůči vnějšímu světu. Mohou nám ukázat, zda Írán zůstane otevřený a ochotný spolupracovat, nebo se naopak spíš uzavře, bude chránit svoji ekonomiku a vrátí se ke skepsi vůči spolupráci se Západem.

Jsou tato rozhodnutí v rukách prezidenta? Připomněl byste, jaké pravomoci Írán prezidentovi přiznává?
Ústava stanoví, že prezident je druhým nejdůležitějším mužem v zemi, ale skutečnost je trochu jiná. V jeho faktických pravomocích je především péče o vlastní zemi jako takovou: o ekonomiku či rozvoj dopravní a jiné infrastruktury, o to, aby ceny potravin a dalších komodit byly na únosné úrovni, aby probíhala bytová výstavba atd.

Bezcitní Saúdové vraždili zraněné poutníky v Mekce, obvinil Chameneí Rijád

Číst článek

Silová ministerstva jako ministerstvo vnitra, zahraničí nebo obrany sice pod prezidenta formálně spadají, ale mnohem víc je má v rukách nejvyšší duchovní vůdce (ajatolláh Sajjid Alí Chameneí - pozn. red.) Ve skutečnosti je to on, kdo určuje zahraniční politiku; nastolí totiž trend a prezident už je jen tím, kdo ten trend dílčím způsobem a na nejnižší možné úrovni reálně vykonává. To znamená, že na prezidentovi spočívají také dopady onoho trendu na samotnou íránskou politiku nebo ekonomiku.

A jakou roli hraje duchovní vůdce ve výběru prezidenta? Umožňuje mu jeho funkce, aby stranil některému z kandidátů?
Nejvyšší duchovní vůdce ze své pozice musí zůstat maximálně neutrální. Nelze očekávat, že by oficiálně projevil jasné preference a řekl: Volte tohoto muže.
Fakticky ovšem dochází k tomu, že na základě řady náznaků můžeme vysledovat, který kandidát je mu řekněme nejsympatičtější. A pochopitelně tím může určitou skupinu voličů ovlivnit.

Šest kandidátů? Čtyři? Nebo snad tři?

Podívejme se teď na jednotlivé účastníky volebního klání. Kdo se letos uchází o prezidentský úřad?
Kandidátů je ve finále šest, přičemž podle mě jsou důležití čtyři – a faktičtí reální kandidáti na prezidenta dokonce jen tři.

Prvním je stávající prezident Hasan Rouhání, který obhajuje svůj post a kandiduje do druhého volebního období. Další figurou je jeho současný viceprezident Esháq Džahángírí. To je člověk, který velice pravděpodobně nepojede na vlastní triko a o prezidentský úřad se nakonec ucházet nebude.

Esháq Džahángírí kandiduje, ale očekává se, že se z volby na poslední chvíli stáhne. | Zdroj: Profimedia

Proč tedy kandiduje?
Džahángírí se do prezidentské volby přihlásil, aby mohl být součástí předvolebních debat a pomoct tak Rouhánímu. Řekněme, že za prezidenta v kampani odvádí „špinavou práci": je útočný a konfrontuje protikandidáty, takže Rouhání si může dovolit být umírněný a mluvit spíš o nekontroverzních věcech. Očekává se, že Džahángírí před samotnou volbou svoji kandidaturu odvolá a veškerou podporu dá Rouhánímu.

To je tábor, který bychom mohli označit za umírněný či modernistický – tedy ten, který je otevřenější spolupráci se Západem či otevírání íránské ekonomiky.

A druhá strana?
Na té stojí konzervativci. Ti jsou také dva.

Prvním je současný starosta Teheránu Mohammad Bágher Ghálíbáf, politická stálice, která za tradicionalistický tábor vystupovala už v předchozích volbách. Podporuje ho zejména nižší socioekonomická třída, možná i nižší střední třída, části městského obyvatelstva, ať už Teheránu nebo někde jinde.

KDO JE JOSEF KRAUS?

Politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Odborně se zaměřuje na oblast Středního východu, zejména na Islámskou republi-ku Írán, a fenomény terorismu, náboženského radikalismu a konfliktů o suroviny. Je autorem knihy Íránský státní terorismus - Od Chomejního po Ahmadínežáda. Do Íránu jezdí na pravidelné vědecké stáže, například v roce 2016 se zabýval výzkumem íránského politického systému na Mezinárodní univerzitě Al-Mustafa v Qómu.

Druhým konzervativním kandidátem je relativně nová tvář, Ebráhím Raísí. V exekutivní ani legislativní politice se zatím příliš neangažoval, protože působil jako soudce. Spravuje také ohromný majetek v podobě nadace imáma Rázy v Mašhádu (druhé největší město v zemi a známé poutní místo - pozn. red.). Nemá tedy výraznou politickou minulost, ale zejména pro konzervativní, nábožensky zaměřené Íránce a pro mnoho mocenských kruhů uvnitř Íránu je kandidátem velmi relevantním.

Souboj tradice a modernity

To je dobře známé rozdělení na umírněný vs. konzervativní proud. Promítá se do voleb i nějaké další dění na vnitropolitické scéně, které zvenčí není tak patrné?
Úrovní štěpení je mnoho, ale v zásadě se odvíjejí právě od té hlavní štěpící linie konzervativní-umírnění. Proud kolem současného prezidenta Rouháního prosazuje dialog se Západem a už zmiňované otevření ekonomiky. Je pro zahraniční investice, umožnit zahraničnímu kapitálu investovat do íránského průmyslu a ekonomiky, skupovat lokální majetek a společnosti.

Opačný tradicionalistický proud tento postoj odmítá. Tvrdí, že problémy Íránu se musí řešit na íránské půdě a na zahraničí se nemá spoléhat. Zdůrazňuje ekonomickou soběstačnost země, kterou si Írán má opět vybudovat a pak na jejím základě postupně expandovat do celého světa.

A co přístup k jaderné dohodě se západními mocnostmi? Jsou to skoro přesně dva roky, co byla s velkou pompou uzavřena...
Dohoda jako taková už předmětem politiky být nemůže. Posvětila ji totiž autorita nejvyššího duchovního vůdce, takže dohoda o jaderném programu je daná a nikdo proti ní nemůže vystupovat.

Írán pohrozil odvetou za možnost zavedení amerických sankcí. Podle Teheránu jde o porušení dohody

Číst článek

Může k ní však být dvojí přístup. Zatímco umírněný tábor se kloní spíš k diplomacii a naplňování dohody pomocí dialogu, konzervativci se drží skepse. Nevěřme Západu, nabádají, a pakliže se ukáže, že dohodu porušuje, například v otázce sankcí, prohlašme tu dohodu za neplatnou a ukončeme ji.

Co kandidáti voličům slibují v otázkách domácí ekonomiky?
Tradicionalistický tábor se snaží ekonomicky zaměřovat spíše na svůj elektorát, tedy na podporu nižší a nižší střední třídy. Těmto lidem slibují státní subvence: že stát ohlídá cenu potravin a základních komodit a že jim dokonce zvýší přímé finanční injekce. Dnes to funguje tak, že těm Íráncům, kteří jsou pokládáni za chudší - což je mimochodem zhruba polovina celé populace - přijde každý měsíc od státu určitá finanční dávka. A oba konzervativní kandidáti, Ghálíbáf i Raísí, slibují navýšení této podpory až na trojnásobek.

Hraje v kampani roli také situace na Blízkém východě, rozuměj mocenské ambice Íránu v regionu?
Blízkovýchodní politika není v těchto volbách horké téma. Jak už jsem říkal, nespadá totiž do kompetence prezidenta. O tom, jak moc a jakým způsobem se Írán bude angažovat například v syrském konfliktu nebo v sousedním Iráku, se rozhoduje na úrovni nejvyššího duchovního vůdce a jeho poradců, případně dalších mocenských složek jako Íránské revoluční gardy.

Írán podepsal kontrakty s Francií za více než 400 miliard. Koupí i desítky airbusů

Číst článek

Ale jisté odlišnosti v kampani přece jen vidíme. Například v tom, že modernisté v otázce lokálních konfliktů mnohem víc tlačí na diplomatický dialog, zatímco konzervativci jsou spíš tzv. jestřáby a výrazně lpí na podpoře vlastních spojenců – jak na Asadově režimu v Sýrii, nebo šíitských ozbrojencích (milic) a šíitské vládě v Iráku.

Nicméně znovu říkám, že angažmá na Blízkém východě je tentokrát spíš marginální téma, a troufám si tvrdit, že Íránci se tím při své volbě nebudou příliš řídit.

Kampaň objevila internet

Tolik k tématům kampaně. Co její tón? V jakém duchu se kampaň nese?
Jako asi nejdůležitější nástroj s největším vlivem na voliče se ukázaly televizní debaty. Běží vždy v pátek odpoledne, mají obrovskou sledovanost a jejich výstupu se pak celý následující týden řeší v médiích.

A další velmi zajímavý fenomén: internet a sociální sítě. V íránských volebních kampaních je donedávna spíš upozaďovali, ale tentokrát to na nich žije. Kandidáti mají profily na Instagramu a na Středním východě velmi oblíbené komunikační síti Telegram a sdílejí na nich fotky z nejrůznějších veřejných debat.

Kampaň samozřejmě probíhá také na veřejných prostranstvích, třeba v mešitách či na univerzitách, kde se s kandidáty setkávají davy lidí. Tím se kampaň prakticky neliší od toho, jak vypadá kdekoli jinde.

Vy se dění v Íránu věnujete soustavně a do země pravidelně jezdíte, naposledy jste se odtud vrátil před několika dny. Jak byste popsal předvolební atmosféru v ulicích? Mají Íránci o prezidentské volby zájem? A jak se k nim vyjadřují?
Když jsem tam teď byl, na ulicích se kampaň zatím příliš neprojevovala, až na volební stánky a občasnou podobiznu favorita za sklem auta. Ale stejně si myslím, že nejdůležitějším komunikačním kanálem zůstane televize a hlavně zmíněné sociální sítě. Kvůli nim věřím, že během těchto voleb budou ulice prázdnější než kdy předtím.

Íránci udeřili na salony krásy: 24 zadržených kvůli ‚dekadentní kultuře nahoty‘

Číst článek

Nicméně zrovna včera (ve čtvrtek 11. 5., pozn. red.) někdo v Teheránu napadl volební stánek Hasana Rouháního, který zdemoloval a strhal prezidentovy podobizny. V íránském prostředí dost netradiční akt, takže se zdá, že kampaň asi začíná nabírat na obrátkách.

Jinak co se preferencí Íránců týče: Írán je výrazně rozštěpená země mezi řekněme velká města a pak venkov. Zatímco v Teheránu vám většina lidí řekne, že budou volit Rouháního, stačí vyjet za město, bavit se s těmi chudšími a zjistíte, že zrovna tyto lidi Rouháního. politika velmi zklamala.

Čím?
Sliboval, že vytvoří 4 miliony pracovních míst, že jaderná dohoda a stažení sankcí přinese blahobyt, protože ekonomika půjde nahoru. To se zatím nestalo a reakcí může být právě hlas pro konzervativního protikandidáta.

Na druhou stranu, ani opoziční kandidáti nemají čistý štít, teheránský starosta Ghálíbáf čelí nepříjemné kritice zejména ze strany samotného Teheránu. Spousta tamních lidí není spokojená s tím, jak město vede, protože Teherán trpí řadou dopravních či infrastrukturních problémů, které Ghálíbáf dlouhodobě neřeší.

Lednová tragédie v Teheránu: požár a kolaps slavné budovy Plasco. Záchranáři z trosek vynášejí tělo jedné z desítek obětí. | Zdroj: Profimedia

Nehledě na to, že teď mu ještě vyčítají podíl na lednové tragédii, kdy se ve městě zřítila slavná budova Plasco a zemřelo mnoho lidí včetně více než 20 zasahujících hasičů. A mluví se o tom, že ten zákrok byl nezvládnutý a že s tím velice pravděpodobně souvisí nějaká korupce.

A co se vyčítá druhému konzervativnímu kandidátovi Raísímu? Říkal jste, že v politice je to nováček...
To ano – což je jeho výhoda i nevýhoda. Do politiky se nikdy předtím nehrnul, takže jí není pošpiněný, ale na druhou stranu s ní nemá zkušenosti. A proč by najednou měl stát v čele exekutivy člověk, který za sebou nemá řádnou politickou historii? Handikepuje ho také to, že na rozdíl od Ghálíbáfa není moc charismatický řečník.

Jak hodnotíte vy osobně Rouháního první mandát? Když nastoupil, mluvilo se o liberalizaci, o změně pro Írán... Domníváte se, že Hasan Rouhání byl dobrým prezidentem?
Směrem do zahraničí bezesporu, protože dokázal vytáhnout zemi z izolace a zejména jeho ministr zahraničí (Mohammad Džavád) Zaríf je velice schopný člověk, který svou práci odvádí perfektně. Vůči Západu nebo zahraničí byla Rouháního administrativa historicky nejúspěšnější za posledních mnoho období.

Na druhou stranu, co se vnitřní politiky a hlavně ekonomiky týče, tam se přislíbený úspěch zdaleka nedostavil a na Íráncích je patrná frustrace. Čekali, že se ekonomika konečně vzchopí, a ono zatím nic.

Hasanu Rouhánímu končí první prezidentský mandát. Dosáhne i na druhý? | Zdroj: Reuters

A právě v tom je zakopaný pes. Když už se o volbách bavím s umírněnými voliči, tak oni vlastně neříkají, že Rouháního vidí jako dobrého kandidáta. Častěji spíš mluví o volbě menšího zla. To znamená, že z prezidenta nejsou nadšení, ale oproti konzervativním kandidátům ho stále považují za lepší variantu.

Zajímavé je, že když se čistě statisticky podíváme do historie země, íránští prezidenti standardně vyhrávají a jsou znovuzvoleni pro druhý mandát. Tento trend tam je nastavený a hodně lidí s ním počítá.

Poslední otázka, jíž se nevyhneme, protože je řeč o Íránu: očekáváte svobodné, nezmanipulované volby?
Osobně se i podle zkušeností z předchozích voleb domnívám, že reálně budou víceméně bez problémů. Ony tam totiž manipulace ani nejsou potřeba, protože tamní režim funguje trochu jiným způsobem: má v rukách obranné a filtrační mechanismy, které aplikuje ještě před samotnou volbou.

Co to v praxi znamená? V Íránu existuje Rada dohlížitelů, která ještě před započetím volby detailně posuzuje každého přihlášeného kandidáta - zda je vůbec kompetentní, aby o úřad ucházel. Tudíž nikdo, kdo není „dobře prověřený soudruh", nemá šanci projít; režim do volby vyselektuje pouze způsobilé kandidáty.

Tím pádem ať už vyhraje kdokoli, očekává se, že to bude člověk režimu loajální. Samozřejmě nemůžu vyloučit nějaké lokální excesy, ale volby velice pravděpodobně zmanipulovány nebudou, protože k tomu zkrátka a dobře není důvod. Byly už vyfiltrovány a do značné míry demokraticky omezeny ještě před samotnou volbou jako takovou. 

 

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme