Při dvou atentátech zahynuly v Afghánistánu desítky lidí
Desítky lidí zemřely při dvou útocích na mešity v Afghánistánu. Ranní výbuch u šíitské svatyně v centru Kábulu připravil o život nejméně čtyřiapadesát osob, zraněných je asi stovka. Svatyně Abú Fazal se nachází nedaleko prezidentského paláce. Další čtyři lidi zabila zhruba ve stejnou dobu exploze v mešitě v severoafghánském Mazáre Šarífu.
Jedná se o jeden z nejkrvavějších útoků na afghánské civilisty od pádu Talibanu v roce 2001. Mezi mrtvými jsou ženy i děti. Podle afghánských úřadů není počet obětí definitivní.
V Kábulu se sebevražedný atentátník odpálil před vchodem do šiítské svatyně v okamžiku, kdy dovnitř proudily stovky věřících. Hodlali uctít šíitský svátek ášúra, kdy si připomínají mučednickou smrt imáma Husajna, vnuka proroka Mohameda.
K šíitské větvi islámu se v Afghánistánu hlásí asi dvacet procent obyvatel. Během vlády Talibanu byly šíitské oslavy zakázány. Šíité byli terčem nejrůznějších ústrků, a v 90. letech dokonce etnických čistek.
„Je velmi pravděpodobné, že strůjcem útoku bude s největší pravděpodobností radikální hnutí Taliban, už i proto, že se hlásí k sunnitské většinové větvi islámu a šíity v minulosti obviňoval z kacířství,“ domnívá se Jaromír Marek ze zahraniční redakce, který situaci v Afghánistánu dlouhodobě sleduje.
Radikální hnutí Taliban ovšem podle agentury Reuters tvrdí, že dnešní útoky nespáchalo. „Zatím se nikdo k tomu nepřihlásil, ale afghánská média, politici a všichni jsou v tom zajedno a tvrdí, že v tom mají prsty mezinárodní tajné služby, hlavně afghánských sousedů – Pákistán, Indie a Írán,“ myslí si pracovník společnosti Člověk v tísni Amirzada Ahmadzai, který v Kábulu žije.
Afghánská společnost tak prý vnímá atentát spíše jako politicky než nábožensky motivovaný. Ahmadzai dodává, že takové útoky totiž nemají v historii země místo. Náboženské oslavy podle něj silně demonstrovaly šíitskou moc podporovanou Íránem.
Výbuchem ale byla otřesena i sunnitská část společnosti, vysvětluje Ahmadzai, všichni lidé prý vyjadřují soustrast a tvrdí, že se tajné služby snaží destabilizovat bezpečnostní situaci v Afghánistánu. Lidé se teď prý obávají možných nepokojů.
„Všichni zde tvrdí, že opravdu aby se nestalo, že zase opět přijde neklid, boj mezi náboženskými směry. Protože v minulosti tyto nepokoje byly jakoby motivovány jazykově – protože Afghánistán byl rozdělen na různé části Afghánistánu a na různé jazyky a národnosti – a tentokrát se k tomu připojuje i ta náboženská stránka věci, což opravdu znepokojuje absolutní většinu Afghánců,“ říká Ahmadzai, který se o útocích bavil se svými známými a příbuznými.
Pomoc Afghánistánu až do roku 2024
Dnešní nábožensky motivované násilí odsoudil afghánský prezident Karzáí. Ten se účastní summitu v Bonnu, který jedná o budoucnosti země po odchodu spojeneckých vojsk.
Prezident Karzáí na tiskové konferenci poděkoval za projevy soustrasti a řekl, že je to poprvé, co se v Afghánistánu stali terčem teroristů věřící během významného svátku.
Mezinárodní společenství slíbilo Afghánistánu podporu a finanční pomoc do roku 2024. Kábul má na oplátku intenzivněji bojovat proti korupci a obchodu s drogami a pokročit v politických reformách. V tomto směru mnozí zpochybňují právě autoritu prezidenta Karzáího.
Bonnské konference se nezúčastnil Pákistán. Protestoval tak proti zabití čtyřiadvaceti pákistánských vojáků, kteří zahynuli při leteckém útoku NATO.
„Já si myslím, že Pákistán od samého začátku nechtěl do Bonnu. Tento útok se stal pouze záminkou. Taliban bez pomoci Pákistánu neexistuje. A Pákistán bez pomoci Spojených států taky nemůže ustát místní tlak,“ domnívá se Amirzada Ahmadzai.
A s tím, že neúčast Pákistánu na konferenci nemá zásadní význam pro budoucnost Afghánistánu, dodává: „Důležité je, že prostě afghánská vláda, Spojené státy a mezinárodní společenství musí konečně pochopit, že Pákistán je hlavním řekněme dodavatelem terorismu do světa.“
