PŘÍBĚHY 2015: Zemětřesení vzalo Nepálcům střechu nad hlavou, pomohla i sbírka ČRo

Rok 2015 si budou nejspíš hodně dlouho pamatovat v Nepálu. Zemi postihla na jaře dvě silná zemětřesení. Bilance: 8000 mrtvých, tisíce zraněných a zničená země. Především vesničané, kteří většinou nemají žádný pravidelný příjem, přišli mnohdy o to jediné, co měli. O střechu nad hlavou. Pětistovce lidí ve vesnici Simthálí umožnila lépe se připravit na zimu sbírka Českého rozhlasu Pomáhejte s námi Nepálu. Mezi obdarovanými byla i rodina pětačtyřicetileté paní Saraswati.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V nepálské vesnici Simthalí spadla asi čtvrtina domů | Foto: Jaromír Marek

Vesnice Simthálí, listopad. Od zemětřesení uplynulo právě půl roku. Na jeden z mála aspoň trochu rovných plácků přijíždějí nákladní auta se stavebním materiálem.

Lidé se shromažďují kolem a netrpělivě čekají, až na ně přijde řada. Mezi nimi i paní Saraswati. Stejně jako stovky dalších v její vesnici přišla i ona a její rodina o střechu nad hlavou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zemětřesení v Nepálu letos zničilo zemi a zabilo 8000 lidí. Příběh jedné z rodin, která přišla o střechu nad hlavou, zachytil Jaromír Marek

Paní Saraswati říká, že jejich dům byl starý 20 let. Tehdy jej prý stavěla celá rodina. V domě žilo sedm lidí. Paní Saraswati, její manžel, dvě děti a staří rodiče.

Teď s vlnitými plechy na hlavách balancují na terasách rýžových polí. Sestupují dolů do údolí ke svému domu. Respektive k tomu, co z něj zbylo.

Osmdesátiletá matka paní Saraswati popisuje, že dům byl patrový. Dole žila zvířata, v patře bydlela rodina. Vrchní patro se ale zřítilo a stěny domu jsou popraskané. Přízemí tak rodina využívá jen jako skladiště a úkryt pro domácí zvířata. Žít v domě není možné.

Paní Saraswati s matkou | Foto: Jaromír Marek

To ostatně potvrdil i statik Tomáš Penk, který spolu s dalšími českými dobrovolníky v červnu prohlédl většinu domů ve vesnici. I dům paní Saraswati tehdy dostal červenou značku: nevhodný pro další užívání.

„Chybí kompletně druhé patro včetně střechy, je utržená celá přední zeď včetně vstupu. To znamená, že dům je nestabilní a v podstatě nevhodný pro užívání. Na to, aby se dal do původního stavu, je potřeba opravit spodní stěnu, udělat na ní věnec a pokračovat dál ve zdění, což je největší chyba zdejších objektů celkově, protože oni zdí domy kompletně přes všechna podlaží, a tím pádem nemají žádnou tuhost,“ popisoval v červnu Tomáš Penk.

Hned po zemětřesení se rodina z domu vystěhovala. Vedle kukuřičného pole si tehdy postavili opravdu jednoduchý příbytek - tři postele jedna vedle druhé, přikryté kusem igelitu.

Rodina už má provizorní přístřeší, sní o novém domě

Manžel paní Saraswati se tehdy stýskal, že na opravu domu ani na pořádný přístřešek nemají peníze. Snil o vlnitém plechu, ze kterého by si prý postavili provizorní domek.

Teď leží hromádka stříbrných plechů na dvorku. Naděje na to, že zimu přežijí přece jen pohodlněji, je větší. Ještě před monzunovými dešti si rodina postavila dočasné obydlí. Sedm lidí teď žije v jedné místnosti o velikosti patnácti čtverečních metrů. Stěny ze štípaného bambusu, na střeše zrezivělý plech nejspíš z druhé ruky.

Jak říká paní Saraswati, v přístřešku je už prý opravdu chladno. Plánuje, že z vlnitého plechu, který dostala, si vyspraví dosavadní útulek tak, aby byl co nejlépe obyvatelný. Až budou někdy v budoucnu stavět nový dům, plechy použijí na střechu.

ČRo, Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme