Příběhy bez cenzury: projekt novinářů a umělců šíří zakázané články jako písně přes Spotify

Zatímco svoboda tisku v některých společnostech světa neexistuje, streamovací služby ano. Této kličky využili němečtí Reportéři bez hranic, kteří ve spolupráci s brazilským hudebním producentem přetvořili texty pěti novinářů, které by byly v jejich rodných zemích cenzurované či zakázané v písně, dostupné na Spotify, Apple Music či Deezer po celém světě bez rozdílu.

Sao Paolo/Berlín/Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Projekt Reportérů bez hranic využívá Spotify, Apple Music a Deezer k šíření zakázaných textů.

Projekt Reportérů bez hranic využívá Spotify, Apple Music a Deezer k šíření zakázaných textů. | Zdroj: Reportéři bez hranic/The Uncensored Playlist

Pět novinářů, deset zhudebněných příběhů, které by kvůli cenzuře nikdy nevyšly. To je příběh projektu s názvem The Uncensored Playlist (v překladu necenzurovaný playlist - pozn. redakce).

„Na 12. března, světový den boje proti kybercenzuře, Reportéři bez hranic přišli s digitální skulinou, díky které lze obcházet cenzuru,“ stojí na webu projektu.

REPORTÉŘI BEZ HRANIC

Nevládní organizace Reporters Sans Frontières byla založena roku 1985 v Paříži. Obhajuje svobodu tisku a médií a zastává se novinářů, kteří čelí cenzuře nebo perzekuci.

Reportéři bez hranic oslovili novináře z Číny, Thajska, Vietnamu, Uzbekistánu a Egypta. Každý z nich poskytl dva kritické texty, které hudební producenti Lucas Mayer a Iris Fuzarová zhudebnili za pomoci lokálních umělců v jednotlivých zemích.

Kompletní „necenzurovaný“ playlist se pak objevil na streamovacích službách, jako je Apple Music, Spotify nebo Deezer, které jsou dostupné po celém světě a vlády na ně nemohou. Jediným možným zásahem by byl jejich zákaz.

„Pracovali jsme na projektu Le Tour de Monde, v rámci nějž jsme cestovali po světě a nahrávali hudbu s různými pouličními umělci, do toho nás Reportéři bez hranic oslovili s tím, abychom to samé udělali s články, které by byly běžně cenzurované. Vydali jsme se tedy do vybraných zemí a začali skládat,“ popsal pro iROZHLAS.cz počátek spolupráce brazilský producent Lucas Mayer.

Oficiální video k projektu The Uncensored Playlist:

Podle Lucase a Iris bylo výzvou nejen transformovat jednotlivé texty do poetičtějšího jazyka, ale také najít umělce, kteří by chtěli na projektu spolupracovat.

Lucas Mayer a Iris Fuzarová v Hanoji | Zdroj: Archiv Lucase Mayera a Iris Fuzarové

„Když už souhlasili, chtěli zůstat v anonymitě, protože s sebou projekt nesl i určitá rizika. Nemohli jsme o tom upřímně ani moc mluvit. Představte si, že skládáte hudbu, hledáte někde v Asii muzikanty, kteří s vámi budou spolupracovat, ale nikdy jim nemůžete úplně říct, o co jde. Netušili jsme, co by se stalo, kdybychom narazili na někoho, kdo s tím nesouhlasí,“ vysvětlil Lucas.

'Jaká cenzura?'

Během cest si podle svých slov začali uvědomovat, jak moc cenzura jednotlivé země formuje.

„Když jsme třeba v Číně mluvili s jednou zpěvačkou o jiném projektu, řekli jsme jí, ať se na něj podívá na YouTube. Odpověděla, že stránka v Číně nefunguje, a ptala se, jestli nevíme proč. Když jsme jí řekli, že je to kvůli cenzuře, odvětila slovy: 'Jaké cenzuře?'“ popsala Iris s tím, že ji mrzí, že už se do Číny pravděpodobně kvůli tomuto projektu nepodívá.

„Od začátku jsme ale věděli, že děláme správnou věc,“ dodala v telefonickém rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Projekt Reportérů bez hranic používá Spotify a Apple Music k šíření zakázaných textů pěti novinářů. | Foto: koláž iROZHLAS.cz | Zdroj: Reportéři bez hranic/The Uncensored Playlist

Uzbekistán: podnikatel umučen

Vybrané články novinářů se zaměřují na různá témata: od korupce přes ekonomické podmínky až po policejní brutalitu. Jednou z pětice oslovených je také uzbecká novinářka Galima Bukharbaevová. Ta v roce 2005 psala o masakru v uzbeckém městě Andijan. Od té doby žije kvůli tlaku tamní vlády v exilu, odkud píše o dění ve své rodné zemi. 

„I přesto, že máme nového prezidenta, vláda nechce, abychom se dostali ke čtenářům v Uzbekistánu,“ uvedla.

V jednom příběhu, který byl zhudebněn, tak popisuje například případ podnikatele, který byl během policejní vazby umučen k smrti. Tamní úřady to odmítají.

Bez svobodného tisku k rozvoji Uzbekistánu nedojde, říká exilová novinářka Galima Bukharbaevová

Číst článek

„I když vidíme nějaké pozitivní změny, prezident si musí uvědomit, že bez nezávislého tisku k žádnému reálnému zlepšení nedojde,“ dodala. (Celý rozhovor s Galimou čtěte ZDE)

Pravda si najde cestu

O tom, jak úspěšný je projekt v její zemi, má ale pochybnosti. „Hodně disidentů a aktivistů mi posílá pozitivní reakce, nejsem si ale jistá, zda se ty příběhy opravdu dostanou k lidem uvnitř,“ vysvětlila a dodala, že je hezké vidět její práci skrze oči umělců daleko od Uzbekistánu.

Víc optimistický, co se týče dosahu, je producent Lucas: „V některých zemích projekt opravdu zafungoval. Ve Vietnamu jsou ty písně třeba v žebříčku Apple Music na sedmém místě. Z dalších zemí nemáme přesná čísla, ale zájem je všeobecně velký,“ uvedl.

Kampaň na podporu celého projektu se šíří i na sociálních sítích, a to pod hashtagem #truthfindsaway, v překladu „pravda si najde cestu“.

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme