Příbuzné sestřeleného pilota RAF o sobě téměř 70 let nevěděly

Skoro 70 let se neviděly. Vlastně o sobě ani nevěděly. Když v leteckém souboji nad belgickým městem Kemmel v květnu 1942 padl člen 313. československé stíhací perutě seržant Karel Pavlík, přišla jedna z nich o bratra a druhá o otce.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

RAF. Místo dopadu Spitfiru K. Pavlíka. | Foto: Pavel Novák

Jedna z nich na něj čekala v Plzni, kde žije dosud. Druhá se narodila několik měsíců po jeho smrti. Žije v severní Anglii a vždy věděla, že jejím tatínkem byl československý letec. Až do loňského roku ale netušila, kde je pohřbený. Nevěděla ani, že má v Plzni tetu. Teprve letos se obě ženy setkaly.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj ČRo v Belgii Pavel Novák a reportérka plzeňského studia ČRo Martina Klímová poskládali příběh příbuzných sestřeleného pilota.

„Je to docela zajímavá souhra okolností, protože před náhrobními kameny jsou zasazené lípy. Lípa je československý symbolický strom. Jeden z náhrobních kamenů patří českému seržantovi Karlu Pavlíkovi,“ říká členka Československé obce legionářské Milena Kolaříková.

Jsme na jednom z vojenských hřbitovů ve městě Ieper v belgické provincii Západní Flandry. Milena Kolaříková mi ukázala místo, které dcera Karla Pavlíka Carole Fenn letos viděla poprvé. Místo posledního odpočinku svého tatínka. Nedaleko odtud nad kopcem Kemmelberg došlo 5. května 1942 k souboji britských a německých stíhaček.

Ty britské chránily bombardéry, které se vracely z úkolu nad francouzským městem Lille. V operaci známé jako Cirkus 157 byli sestřeleni také dva Češi. Jedním z nich byl František Fajtl, který nouzově přistál a po mnoha peripetiích se dostal zpět do Británie. Život tehdy 24letého Karla Pavlíka skončil na úpatí kopce.

„Němci v roce 1942 nedokázali letadlo zabořené 7 metrů hluboko do skoro tekutého jílu vykopat. U kráteru se tedy objevil jen křížek s nápisem ‚neznámý pilot‘. Po osvobození se Britům podařilo vyprostit z kabiny díky jílu dobře zachovalé tělo pilota,“ řekl mi vojenský historik Dirk Decuypere.

„Nemohli ho ale nijak identifikovat. Letec u sebe neměl žádné dokumenty. Až na vnitřní straně bot našli jméno, které si tam i proti předpisům zapsal. Byl to Karel Pavlík. Byli si tedy už jisti a tělo odvezli na vojenský hřbitov do Iepru,“ pokračoval Decuypere, který po 50 letech vykopal z kemmelského kopce i motor spitfiru Karla Pavlíka.

Ostych i radost

Právě pana Decuypereho kontaktovala vnučka československého letce, dcera paní Carole Fenn, která ho vyhledala pomocí internetu, kde se dozvěděla, že o operaci Cirkus 157, které se účastnil její nikdy nepoznaný dědeček, napsal knížku. Milena Kolaříková z Iepru už tehdy znala paní Annu Juskovou - sestru Karla Pavlíka, která po sametové revoluci hrob svého bratra navštívila. Mezi Plzní a severní Anglií začala výměna dopisů. Letos v květnu se na vojenském hřbitově v Ieperu poprvé setkala Carole Fenn se svojí tetou Annou Juskovou.

RAF. M.Kolaříková a Dirk Decuypere u hrobu. | Foto: Pavel Novák

„Myslím, že tam byl trošku ostych, protože to je historie. Příští rok to bude 70 let, kdy o sobě nevěděly. Spíš byly překvapené, ale vím, že si byly navzájem milé. Bylo to krásné setkání. A když se loučily, tak se objímaly,“ popsala setkání Milena Kolaříková.

Takto na něj vzpomíná paní Anna Jusková - sestra Karla Pavlíka: „Atmosféra byla vynikající. Neměly jsme žádné problémy, že by někdo někomu něco vyčítal. Povídání v angličtině bylo takové – rukama, nohama. Ale byly jsme rády, že to dobře dopadlo. A nejvíc šťastná byla její mladší dcera, protože ta vlastně způsobila, že jsme se s ní sešly.“

Neztrácet naději

Paní Carole Fenn - dceři Karla Pavlíka - jsme do severní Anglie zatelefonovali. I ona měla ze setkání s nově nalezenými příbuznými velkou radost. Už totiž ani nedoufala, že někdy zjistí, kde její tatínek leží. Zpráva o jeho rodině byla radostí navíc.

RAF. Hřbitov v Ieperu. | Foto: Pavel Novák

„Je to velmi těžké vysvětlit, ale byl to můj dávný sen. Nikdy jsem si ani nedokázala představit, že najdu místo, kde je pohřbený, nebo že potkám někoho z jeho rodiny. Bylo to krásné setkat se s jeho sestrou,“ řekla nám paní Carole Fenn.

Carole se snažila už před 20 lety najít informace o svém otci v archivech RAF, ale nepodařilo se jí o něm objevit víc, než co už věděla. Zahynul při návratu z bojového úkolu. Až díky internetu se jí a její dceři podařilo otce a jeho rodinu najít. Ostatním lidem vzkazuje, že na internetu se skrývá tolik informací, že možná zjistíte o své minulosti mnohem víc. Jen to nesmíte vzdát.


Ieper

Pavel Novák, Martina Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme