Příčiny nepokojů v Kazachstánu zůstávají nejasné

Jihozápad Kazachstánu ovládlo včera, v den dvacátého výročí nezávislosti země násilí. Ve městě Žanaozen při nich zahynulo podle nepotvrzených zpráv deset lidí, některé zdroje uvádějí i několikanásobně vyšší počet obětí. Kdo ale za masivními nepokoji stojí, zůstává nejasné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nepokoje v Kazašském městě Žanaozen | Foto: Reuters

Během střetů s policií při oslavách dne nezávislosti Kazachstánu bylo ve městě Žanaozen zraněno od 500 až do 800 lidí. Pro mnohé nejsou místa v nemocnicích a musejí být převáženi až do 150km vzdáleného sousedního města.

Násilí propuklo poté, co policie začala podle svědků střílet do neozbrojeného davu protestujících zaměstnanců ropných společností, kteří už několik měsíců požadují zvýšení mezd. Úřady ale tvrdí, že stávky jsou nezákonné. Policie zadržela podle ministerstva vnitra 70 lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci kolem nepokojů v Kazachstánu analyzoval ve Světě o osmé pro Rádio Česko Slavomír Horák, vědecký pracovník Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se zaměřením na střední Asii

Zdánlivě šlo tedy o protest těžařských dělníků, ale ti za zvýšení platů i proti propouštění demonstrují už zhruba sedm měsíců. Ačkoli se město nachází v těžařské oblasti, podmínky pro život jsou tam velmi špatné.

Podle zpravodajů jsou příjezdové cesty do Žanaozenu odříznuty bezpečnostními silami, nad městem létají vrtulníky, vláda odstřihla i mobilní spojení a internet.

Společenské sítě jsou od uvedených událostí mimo provoz a zprávy, které odtamtud přicházejí, jsou jen velmi kusé. A tak lze protichůdné informace jen těžko ověřit. Stejně tak lze jen spekulovat, zda střet vyprovokovala místní správa, jak to tvrdí kazašský opoziční internetový deník Republika, či může dojít k dalšímu vyhrocení situace.

K vyostření situace mohly být podle Slavomíra Horáka, vědeckého pracovníka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a specialisty na postsovětské oblasti, dva důvody:

„Buď to mohla být opravdu cílená provokace režimu či vládnoucí strany k tomu, aby tito lidé zaútočili v den svátku zrovna v tomto městě. A nebo už to mohl být takový ten poslední zoufalý boj ‚Už nevíme, co máme dělat, tak se pokusíme vyprovokovat takto násilí‘.“

Slavomír Horák dodává, že pokud by pravdivá byla druhá varianta, svědčilo by to o neprofesionalitě vůdců demonstrantů, když nechali dav zdemolovat náměstí Žanaozenu. Pro první variantu nesvědčí naopak to, že není jasné, jaká by byla motivace vládnoucí strany Nur-Otan k provokaci právě v tomto místě.

Prezidentova popularita zůstává neohrožena

Jakkoli jsou protesty na západě Kazachstánu vyhrocené, pozice prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který vládne Kazachstánu neomezeně už dvě dekády, podle Slavomíra Horáka ohrožena není. Prezident je mezi obyvatelstvem značně oblíbený, a to i kvůli nedávnému kroku-gestu, kdy odmítl čestný titul Lidový hrdina.

Prezidentova popularita se opírá zejména o slušnou životní úroveň, kterou si Kazachstán v porovnání s okolním postsovětskými republikami v klíčových oblastech drží.

Organizace Human Rights Watch vyzvala vládu Kazachstánu k dodržování lidských práv, zdržení se přehnaných silových zásahů a řádnému vyšetření událostí.


Zvětšit mapu

Lenka Kabrhelová, Marína Dvořáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme