Unijní státy schválily národní plány obnovy po pandemii. Nejvíce z dotací získají Španělsko a Itálie
Státy Evropské unie v úterý schválily prvních 12 národních plánů obnovy, díky čemuž budou moci členské země začít v příštích týdnech čerpat peníze z mimořádného fondu na obnovu ekonomiky po koronavirové krizi. Ministři financí odsouhlasili mezi jinými příspěvky pro Itálii nebo Španělsko, což jsou země, které budou největšími příjemci z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (asi 19,1 bilionu Kč).
Peníze bude moci čerpat i Slovensko či největší unijní státy Německo a Francie. Český plán obnovy zatím čeká na posouzení Evropskou komisí (EK), jeho konečné schválení a vyplacení prvních peněz je podle ministryně financí Aleny Schillerové reálné v září.
Ze zmíněného balíku, na který si Evropská unie v červnu začala bezprecedentně půjčovat peníze vydáváním společných dluhopisů, bude Brusel na základě plánů rozdělovat 672,5 miliardy eur.
Unie prodloužila Rusku hospodářské sankce za konflikt na Ukrajině. Nedodržuje podmínky mírové dohody
Číst článek
Unie se dohodla celkem na 11 kritériích pro využití investic. Mimo jiné má nejméně 37 procent objemu peněz mířit na klimaticky šetrné projekty, pětina pak na digitalizaci.
„Nyní může komise podepsat se státy dohody o financování, což jim umožní získat třináctiprocentní předfinancování. Předpokládáme, že to stihneme do konce července,“ řekl po jednání s ministry místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
Komise podle místopředsedy už získala na trzích dost peněz na letošní výplatu zmíněných 13 procent záloh pro všechny země, ale některým státům, jako je Španělsko, by mohla už letos vyplatit i další část jejich národní alokace.
Španělsko je zemí, která dostane největší podíl z nevratných grantů. Z celkového balíku přímých dotací, který obsahuje 312,5 miliardy eur, by do Madridu mělo putovat až 69,5 miliardy. V součtu s výhodně úročenými půjčkami ovšem získá nejvíce Itálie, která může očekávat 191,5 miliardy eur.
Moldavské volby vyhrála proevropská strana prezidentky Sanduové. Získala nadpoloviční většinu
Číst článek
Vedle Španělska a Itálie ministři v úterý otevřeli cestu k příspěvkům z fondu pro Slovensko, Německo, Francii, Rakousko, Portugalsko, Řecko, Belgii, Dánsko, Lotyšsko a Lucembursko.
Zatímco tyto státy předložily svou strategii komisi na přelomu dubna a května, Česko až začátkem června. Unijní exekutiva má na posouzení dokumentů dva měsíce, pak musejí potvrdit plán členské země, na což může dojít nejdříve po letních prázdninách.
„Dnes zástupci Evropské komise řekli, že jsme ve vysokém stupni hodnocení,“ sdělila českým novinářům v Bruselu ministryně Schillerová. Očekává, že komise by konečné slovo mohla říci koncem července, ministři by pak definitivně měli český plán potvrdit v září.
Česká republika má z fondu získat 7,1 miliardy eur (asi 180 miliard Kč) na dotacích, o půjčky podle Schillerové zatím neusiluje, ačkoli premiér Andrej Babiš na červnovém summitu o jejich využití mluvil.
Visegrádské země daly Balkánu další polibek smrti
Číst článek
Unijní exekutiva tento týden pozdržela schválení maďarského plánu kvůli obavám ze systémových nesrovnalostí souvisejících s možnou korupcí při zadávání veřejných zakázek.
V případě Česka dospěla komise v letos zveřejněném auditu k závěru, že úřady neřeší systémový problém se střetem zájmů premiéra Babiše. Schillerová v úterý uvedla, že se neobává možného zdržení výplaty peněz z fondu kvůli této záležitosti.
„Předpokládám, že bychom byli dotázáni a že bychom byli schopni předložit relevantní uspokojivé odpovědi,“ řekla ministryně. Dodala, že nemá informace o žádných aktuálních výhradách komise k českému plánu.
