Problematika zrušení víz míří do Sněmovny reprezentantů
Americký Senát schválil návrh zákona, který by Česku a dalším evropským zemím mohl přinést zrušení víz pro cesty do Spojených států. Senát v něm navrhuje i posílení kontroly při vstupu ale také při odletu nebo odjezdu z Ameriky i pro země s bezvízovým stykem.
Česká diplomacie hned po schválení návrhu zákona zaměřila své úsilí na Sněmovnu reprezentantů. Velvyslanec Petr Kolář, který ve Washingtonu zastřešuje snahu evropských zemí o bezvízový styk, tam byl vlastně hned už ve chvíli, kdy Senát teprve celý balík zákonů schvaloval. V pozitivním slova smyslu začal lobovat mezi americkými zákonodárci pro to, aby také Sněmovna přijala podobné rozhodnutí o bezvízovém režimu.
Schvalování zákona totiž nebude jednoduché. Senátní a sněmovní verze zákona se hodně liší v otázce bezpečnostních opatření, ale předpokládá se také ostrá diskuse o nákladech na bezpečnostní opatření na hranicích. Jednání o bezvízovém styku americká média příliš nezajímá. Místní agentury, televize a noviny se prakticky věnují právě jen debatě o zabezpečení hranic proti terorismu.
Pokud jde o jiné země usilující o bezvízový styk, tak velmi znepokojená je polská diplomacie. Senát totiž určil jako podmínku to, že aspirující země nesmí mít víc než 10 procent odmítnutých žádostí o víza. Americká ambasáda ve Varšavě ale odmítá Polákům víc než 25 procent víz, a to hlavně kvůli práci na černo. Česká diplomacie nicméně solidárně podpoří snahu všech evropských zemí. To samé očekáváme i my.
A jaké by bylo cestování bez víz?
Spojené státy se chtějí více otevřít zemím, které už je tolik neohrožují nelegálním přistěhovalectvím. Ale zároveň, a to je daleko silnějším motivem těchto zákonů, se chtějí Američané bránit terorismu. Teroristé, kteří zaútočili na New York a Washington přišli zvenčí a několikrát cestovali přes americká letiště. A tomu chtějí američtí zákonodárci zabránit. Proto chtějí propojit databáze o teroristech s počítači a snímacími zařízeními na letištích, aby mohli zachytit podezřelé osoby. To je hlavní a víza jsou v celé téhle debatě v Americe naprosto na okraji tohoto problému.
Nová opatření se mají týkat všech, tedy i cestujících ze zemí, které už mají se Spojenými státy bezvízový styk. To už také začíná vyvolávat kritiku třeba mezi Němci a Nizozemci, kteří to berou naopak jako zhoršení současného bezvízového styku.
Pokud skutečně získáme bezvízový styk, nebudeme už muset chodit na americkou ambasádu v Praze a nebudeme platit za vízum kolem 2 a půl až tří tisíc korun. Budeme ale muset před odletem, a to je novinka, poslat do Spojených států údaje o své osobě. Zatím není jasné, jestli i toto bude spojené s poplatkem. Imigrační úřad samozřejmě může na základě vyhodnocení těchto údajů náš vstup do země odmítnout. Na americkém letišti nás nadále čeká pohovor s imigračním úředníkem s povinností uvést adresu pobytu. To zůstává i pro bezvízový styk.
Kontroly při odjezdu z USA
Nová opatření při odletu nebo odjezdu ze Spojených států chtějí Američané zavést, aby mohli registrovat, kdo v jejich zemi zůstává i po vypršení délky pobytu. To je totiž velký problém. Mnoho lidí, včetně českých občanů, totiž získá turistické vízum, ale pak tady zůstávají i několik let a načerno tu pracují. Takže, každý návštěvník Spojených států by měl při odjezdu nebo odletu projít stejnou kontrolou jak při příletu. Nebude jen muset mluvit s imigračním úředníkem. Pro to, aby se dostal do letadla, ale bude muset přistoupit k automatu, přiložit na minisnímač prsty kvůli otiskům, podívat se do kamery a vložit do přístroje elektronický pas. Přístroj mu vydá nálepku s optickým kódem a až na tu vás pustí do letadla.
Tato zařízení už jsou v provozu zatím na 15 letištích a v přístavech. Do konce roku by mohly být všude, to není pro americké firmy problém. Ale celé to může narazit na finance. Na americká letiště a další přechody je totiž potřeba 45 tisíc těchto nákladných počítačových snímačů. Celkové náklady na zabezpečení by měly jí do několika miliard dolarů. A o to ještě bude v Kongresu velká bitva. A na tom bude záviset také bezvízový režim pro Česko, i kdyby přímo o něm už američtí zákonodárci nejednali.
